• Blaze chudým v duchu... (Matouš 5,3)

Varujte se považovat našeho Pána za pouhého učitele. Kdyby Ježíš Kristus byl pouhým učitelem, nemohl by dělat nic jiného než klást na mě požadavky, které mě přivedou k zoufalství, protože nejsem schopen je splnit. Jaký smysl má vznešený ideál, když se mu nemohu ani přiblížit? Bylo by mi lépe, kdybych jej nikdy nepoznal. K čemu je mi rada, abych se stal někým, kým se nikdy stát nemohu - člověkem s "čistým srdcem" (5,8), člověkem, který koná víc než jen svoji povinnost, který je naprosto oddaný Bohu? Má-li pro mě Ježíšovo učení být něčím více než jen vznešeným ideálem, který mě přivádí k zoufalství, musím nejdřív poznat Ježíše Krista jako svého Spasitele. Když se znovu narodím z Ducha Božího, poznám, že Ježíš Kristus mě nepřišel jen učit, čím mám být. Přišel, aby mě učinil tím, čím mám být. Vykoupení znamená, že Ježíš Kristus může do kohokoliv vložit přirozenost, která vedla Jeho vlastní život - a na této přirozenosti jsou založena všechna pravidla, která nám Bůh dává.

V přirozeném člověku budí učení v Kázání na hoře pocit zoufalství - a přesně to Ježíš chce. Pošetile spoléháme na vlastní spravedlnost a myslíme si, že se Ježíšovým učením dokážeme řídit, ale Bůh nás z našeho omylu vyvede. Odhalí totiž naši nevědomost, když po cestě zakopneme o jednu z překážek. Teprve tehdy k Němu budeme moci přijít jako žebráci a přijmout Jeho dary. Blaze chudým v duchu... To je první ze zásad Božího království. Základem, na kterém spočívá království Ježíše Krista, není bohatství, ale chudoba; není to ani rozhodnutí pro Ježíše, ale pocit takové beznaděje, že konečně přiznáme:

• Pane, bez Tebe nemohu ani začít. A Ježíš řekne: "Blaze vám..." (Matouš 5,11)

To jsou dveře do království. A nám trvá tak dlouho, než uvěříme, že jsme vlastně chudí! Jenom poznání vlastní chudoby nás uvádí na správné místo, kde Ježíš Kristus dokoná svoje dílo.

- Oswald Chambers - To nejlepší pro Jeho slávu