Co s křesťany, kteří žijí ve smilství a cizoložství, tedy „na hromádce"? Takový případ byl ve sboru v Korintu:

  • Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce. A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili. Odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal. Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, vyslovil jsem již soud nad tím, kdo se toho dopustil, jako bych byl s vámi - a to ve jménu Pána Ježíše Krista. Až se shromáždíte, vydejte toho člověka satanu ke zkáze těla, aby duch mohl být zachráněn v den Páně. (1 K 5,1- 13)

Proč píše apoštol Pavel tak tvrdá slova a proč vynáší tak tvrdý rozsudek? Důvod vysvětluje v následující větě: „Nevíte, že trocha kvasu všechno těsto prokvasí?" Kvas je v Bibli symbolem hříchu. Tak rychle, jak se šíří kvas v těstě, tak rychle se šíří hřích ve sboru, když sbor neudělá pořádek ve vztahu s hříšníkem, který neudělal opravdové pokání. Pokání znamená nejen vyznání hříchu a prosbu o milost, ale také radikální ukončení hříšného způsobu života. Pán Ježíš řekl hříšníci velmi jasná a důrazná slova: „Jdi a už nehřeš!" Když křesťan setrvává ve zjevném hříchu, pak je potřeba radikální řešení. Apoštol Pavel dále píše:

  • Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky... Měl jsem na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo lupič. S takovým ani nejezte... Odstraňte toho zlého ze svého středu.

To je návod Božího slova pro řešení těch případů, kdy křesťané žijí na hromádce, tedy ve smilství. Jak to má být realizováno ve sborové praxi, to nám sděluje sám Pán církve, Ježíš Kristus.

  • Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď. Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi. Jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník. (Mt 18:15-17)

Pod vlivem světa, ve kterém se smilství propaguje jako moderní způsob života, se křesťané dopouštějí dvou velikých chyb. Rezignovaně klopí hlavy, že se s tím nedá nic dělat, protože hřích se tlačí všude. Prý se s tím musíme smířit, že v církvi budou i lidé, kteří žijí „na hromádce". Vždyť některé církve už žehnají dokonce i homosexuálům. Musíme „s nimi mít soucit", vždyť přece „jsou to také lidé." „Raději o tom nemluvme, dělejme, že to nevidíme a Boží slova, která tento způsob života jasně odsuzují, raději vůbec nevzpomínejme."

Druhá chyba je falešné chápání pokání. Někteří argumentují: Vždyť přece pro hříšníky je zpověď a Večeře Páně. Ať se tedy vyzpovídají, přijmou Boží milost při Večeři Páně a pak mohou klidně žít spolu dál „na hromádce". Jsou to přece omilostnění hříšníci. Pak se znovu vyzpovídají atd. atd. To je tragický omyl. Pán Bůh není automat na odpuštění hříchů. Je svatý Bůh, který nenávidí hřích. Zpověď a Večeře Páně není moderní formou odpustků, jak si to někteří myslí: Vyzpovídám se, Pán Bůh mi odpustí a mohu klidně žít ve smilství dál. Ježíšovo „Jdi a už nehřeš!" je stále platné a pro každého křesťana v církvi závazné. Apoštol Petr ve svém druhém dopise píše velmi důrazná varovná slova:

  • Jestliže ti, kdo poznáním Pána a Spasitele Ježíše Krista unikli poskvrnám světa, znovu se do nich zapletou a podlehnou jim, budou jejich konce horší než začátky... Přihodilo se jim to, co říká pravdivé přísloví: Pes se vrátil k vlastnímu vývratku a umytá svině se zase válí v bahništi. (2 Pt 2:22)

To je velmi smutné a bolestné konstatování. Je nám nesmírně líto každého, kdo okusil Boží dobrotu a požehnání, a přesto se rozhoduje pro život v hříchu. Není však možné jít současně po úzké i široké cestě. Není možné spojovat vědomý život v hříchu s následováním Krista. Pán Ježíš má pro své následovníky velmi vysoké nároky:

  • Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. (Mk 8:34)

Proto apoštol Petr naléhavě vyzývá křesťany ke svatému životu:

  • Když se tedy toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne... Snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem. (2 Pt 3,11.14)
  • Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani samcoložníci (homosexuálové), ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království. (1 K 6:9-10)
  • Pán neotálí splnit svá zaslíbení, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. (2 Pt 3:9)

- Stanislav Kaczmarcyk -