Málokdo dovede odpovědět proč zločinnost a násilí ve společnosti nabývá epidemických rozměrů. Věk zločinců a mladistvých, kteří začnou užívat drogy, se stále snižuje. Zlo s námi bylo od počátku světa. Přesto víme, že lidstvo poznalo absolutní dobro a může jím být ovlivněni i dnes. Kde můžeme najít příčiny hlubokého úpadku? Co se změnilo? Na místo tradiční křesťanské morálky nastoupila "Nová morálka". Ta se netýká jenom chování dospělých, ale především výchovy mladé generace. Základy filosofie nové morálky nebyly položeny jen ateisty, svoji neblahou úlohu sehrála samotná církev. Bible, která vedla člověka po celé generace od hříchu k Bohu, je často považována za pouhou sbírku morálních tradic. Liberálové nám namlouvají, že apoštol Pavel, o kterém křesťané věří, že byl inspirován Bohem, prý předával jen své názory, které odpovídaly tehdejší době. To říkají liberálové. Můžeme se ptát, zda by křesťanství přežilo římský svět prvního století, kdyby se zakládalo na pouhých soukromých teoriích a názorech? I docela povrchní zvážení této skutečnosti by přesvědčilo každého, že by osobní názory jednotlivce nemohly přežít. Města jako Řím a Korint byla plná nejhrubšího pohanství a nezakryté nemorálnosti. Podobně jako dnes, tak i římští filozofové doporučovali manželskou věrnost, ale přidávali, aby byly ženy shovívavé, když muži trochu vybočí. Plutarch říkal, že muž někdy může mít postranní sexuální poměr, protože si "váží" své ženy. Totéž říká dr. Plzák a dodává, že občasná nevěra může manželství utužit.

Korint, město hříchu prvního století v jižním Řecku, mělo mezinárodní pověst nejnemravnějšího a proto nejpřitažlivějšího města na světě. Námořníci říkávali: "Cesta do Korintu není pro každého muže." Chrám Afrodity, s ti- síci prostitutkami jako kněžkami chrámu, přitahoval mnohé.

Římané uctívali přes sto pohanských bohů, ale přes všechny bohy a bohyně, byli tito lidé ve skutečnosti kovaní sekularisté. Křesťané byli se svým Bohem naprostou výjimkou. Předstírané uctívání bohů bylo částí římského občanství. Jejich věrnost patřila státu, ne bohům. Byl to zcela světský neduchovní životní styl, uzpůsobený k tomu, aby lidé mohli s "čistým svědomím" dělat to, co chtějí. Ti, kteří dnes mluví a píší o naší vlastní potřebě pro "nový postoj" k morálce, chtějí vlastně totéž.

Mnozí současní sociologové přirovnávají dnešní civilizaci k římské říši před jejím pádem. Tehdy nejenže lidé nebrali v úvahu nic, co se týká života po tomto životě, ale podobně jako dnes, nepoznali smyl a účel tohoto života. Dělali vše, co uspokojovalo jejich tělesná přání. Jejich filozofie byla převážně hedonistická, byli posedlí, podobně jako současná společnost nevázanou sexualitou. Na ničem nezáleželo, jen na tom, co si mohli užít. Do tohoto sociálního ovzduší přišlo evangelium Ježíše Krista - zpráva, že Bůh pronikl čas a prostor v osobě Ježíše Krista, a že se Jeho pozornost soustředila na duši člověka. Zemřel pro hříchy světa a vstal pak z mrtvých jako záruka toho, že kdo v Něho uvěří, přemůže navždy smrt. Takové bylo poselství evangelia, které obrátilo systém hodnot pohanského světa naruby. Zatímco nepřehlíželo fyzické potřeby bližních, přece jen učilo, že člověk má "hledat nejdřív Boží království" (Mat. 6:24-34). Nebyl to rychlý návod, jak se zlepšit, ale příležitost stát se novým stvořením, žijícím s Ježíšem Kristem v srdci.

Ve skutečnosti toto poselství přineslo víc než konfrontaci člověka s jeho hříchem; změnilo ho! Protože přijali Boží přirozenost, křesťané se obrátili od života tělesných choutek k životu cudnosti, protože toužili po čistotě Ježíše Krista. Uprostřed pohanské atmosféry se zdálo, že bude křesťanství odsouzeno k zániku. Vše stálo proti němu a přece rostlo a šířilo se, až přemohlo pohanský svět. Proč? Odpověď najdeme v Bibli:

  • Říkáme vám o tom, co jsme sami v pravdě viděli a slyšeli, abyste se mohli podílet na radostech, které máme s Otcem a s Ježíšem Kristem, Jeho Synem. (1 Jan 1:3)

Dnes je autorita historického křesťanství zase vyzývána a ohrožena s jedním rozdílem: pohané, kteří jí odporují dnes, zbožňují nový druh modly - VĚDU; jméno tohoto boha je "scientismus". Říkají, že jsme "vyspělí, rozumní, intelektuálně svobodní" a přitom mají na mysli: "Ať se nám Bůh do života neplete". Tento přístup bude mít tentýž účinek - zvrhlost, morální zkázu a úpadek národa.

Mají-li noví "moralisté" pravdu, pak je člověk svým vlastním pánem. Rozhoduje čím se bude řídit a určuje, co je pro něho nejlepší. Jestliže, jak říkají skeptici, Ježíš opravdu nevstal z mrtvých a Bible je jen sbírka lidských tradicí, potom má moderní člověk právo rozhodovat sám o sobě. Jen on sám ví, co je pro něho dobré nebo špatné, bez žádné pomoci shůry!

Je to opravdu to, po čem člověk touží? Je znevážení Božího Písma to, co nás osvobodí? Nevidíme, jaký chaos způsobila každá "nová morálka"? Není to zcela jasně viditelné v pro- blémech, s kterými svět zápolí a jejichž řešení není v lidské moci? Čeho všeho je naše nejvzdělanější generace ochotná se vzdát, aby našla ospravedlnění toho, čemu Písmo říká hřích?

Může se zdát, že jen kritizujeme a sami neznáme řešení. Podívejme se společně jaké bylo "řešení" římské a korintské bezvýchodnosti. Nebyly to demonstrace proti válce, za lidská práva nebo sociální spravedlnost. Co udělali? Věřící oddali své životy Ježíši Kristu a pak žili a kázali Jeho život. Shromažďovali se k modlitbám i když jim hrozilo nebezpečí. Pohanský svět nebyl překonán křesťanským zásahem do politiky a veřejných záležitostí. Byl překonán čistotou jejich života a jejich ochotou zemřít pro svou víru!

I dnes mnozí lidé platí za svou víru životem. Všude tam, kde se to stane, přichází duchovní probuzení mohutnější než náboženská obroda, která přináší teologické, politické a filozofické novinky, vymyšlené myslí těla. O nich apoštol Pavel říká:

  • Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu. Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu. (Římanům 8:5-8)

Trpí skutečně lidstvo katastrofálním zhroucením mravních hodnot? Podíváme-li se na současnou situaci, rozhodně není nad čím jásat. Tradiční morální rozhořčení středních vrstev již nestačí na to, aby zastavilo proud nemravnosti a oplzlosti. Počet pornofilmů se denně zvyšuje. Rostoucí zájem a reklama volného sexu přirozeně uvolňuje mravy, ať jde o prostituci nebo promiskuitu. Obojí je příčinou celé řady nepříjemných následků, které negativně ovlivňují životní styl a standard každého z nás. V řadě zemí je prostituce zákonem tolerována jako každý jiný druh podnikání. Oblast sexuálních služeb a pornografie patří vedle obchodu s drogami k nejvýnosnějšímu podnikání. Tito podnikatelé se nezastaví před pedofilní pornografií ani prostitucí. Dnes jsou drogy, prostituce všeho druhu, i ten nejhorší druh pornografie a homosexualita samozřejmostí. Všechna morální vodítka byla odložena; klademe důraz jen osobní svobodu a na ukojení smyslů a vášní. - J.D.J.-