Moji milí Steigerovi,

odpusťte to důvěrné oslovení, ale za ta léta, co odebírám váš časopis, jsem si vás tak trochu přivlastnila. Vždy se zaraduji, když otevřu schránku a najdu v ní Zápas o duši. Nikdy nečekám až na večer, ale všeho nechám a hned se do něj pustím. Chtěla bych vás poprosit, abyste si opravili adresu, na niž mi časopis posíláte. … Zůstávejte dál odděleni od tohoto světa pro Něj (a pro nás) před Jeho rozjasněnou tváří, obdařeni pokojem, pod Jeho ochranou, zavaleni Jeho požehnáním. S úctou

- Věra R. -

Milí Steigerovi,

občas se mi dostanou do rukou vaše články a protože píšete o věcech, které nejsou tak oblíbené a vždycky je lepší o nepříjemných věcech mlčet …, tak proto bych chtěla být pravidelným čtenářem „ZÁPASU o duši". Bůh žehnej vaší práci a odvaze,

zdraví Michaela H.

Vážený pane Steigere,

jen jsem Vám chtěl napsat o verši z knihy Přísloví 16,4 (v překladu kralickém): „Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také bezbožného ke dni zlému".

Přiznám se, že mi v mém praktickém denním životě, např. při soužití s různými lidmi, pomáhá, když si právě plně uvědomím význam toho verše z knihy Přísloví. Ekumenický překlad myslím navozuje trochu jiný význam, hovoří o účelu, cíli. Nejsem znalcem a nevím, jaký je pravý význam tohoto verše. Ale Viktor Fischl ve svém překladu některých knih ze Starého zákona z hebrejštiny (knihy Jób, Přísloví, kniha Žalmů, Nářek Jeremiášův, Písně Písní), vydal Garamond 2002 („Poezie Starého zákona"), překládá tento verš podobně ve významu překladu Bible kralické. „Pro sebe sama všechno stvořil Bůh, dokonce i hříšníka pro den soudu nad zlem".

Jen jsem se chtěl „přitovaryšit" (slovo Bible kralické) ke vnímání světa a života v něm spíše v duchu, že „Země je plná milosti" a že vše kráčí správným směrem. Přeji Vám vše dobré.

S úctou - L.C. -

Milá sestro,

adresuji dopis Vám, ale prosím o odpověď bratra Steigera. Jde mi o jednu závažnou věc a nevím o nikom, kdo by mi mohl dát na tuto otázku správnou odpověď. Totiž psala jsem Vám už o tom, že jsem byla více jak 30 let katoličkou a jen díky Steigerům a ZODu jsem poznala pravdu. Trápí mne však ta věc se křtem. Byla jsem pokřtěna kropením, to Vám nemusím vysvětlovat a tudíž se domnívám, že takový křest nemá platnost. V minulých letech jsem se snažila nechat pokřtít u některého sboru Adventistů, Českých bratrů atd., protože vím, že čas od času jezdí někam, kde vykonávají křest ponořením. Bohužel jsem neuspěla, všude jsem narazila na podmínku vstoupit do jejich církve.

Při studiu Písma svatého si často myslím, že pro spasení není tolik křest důležitý, avšak napříště opět narazím na pochybnost a domnívám se, že důležitý je. Protože mi často bývá dosti zle a možná právem se domnívám, že už brzo budu moci jít do pravého domova, trápí mne tato věc čím dál více.

Moc Vás všechny pozdravuji a vždycky, když mohu jít do lesa, kde se cítím Pánu Ježíši blíže, budu se za Vás modlit. Přeji Vám hojné Boží požehnání, aby Vás Pán provázel na každém kroku.

Dopis č. 409, Květoslava R., Červený Kostelec

Vážená sestro R.

Děkuji Vám za důvěru a omluvte mne, že odpovídám až dnes. Neustále mám nějaké nevyřízené záležitosti a není snadné si najít čas. Pokud se týká Vašeho křtu. Teologicky bychom mohli na toto téma napsat celou knihu. Pro nás je důležité rozlišovat:

(1) ty, kdo křtí děti - „pedobaptisté" (katolíci a mnohé reformované protestantské církve) a

(2) ty, kdo křtí pouze věřící, kteří se v dospělosti veřejně přiznali k víře v Ježíše Krista - to jsou „baptisté" (mnohé protestantské církve, baptisté a reformovaní baptisté).

V knize „Čtyři Abrahamova potomstva" se dočtete na mnoha místech (obzvláště str. 6) proč věříme v křest věřících, tj. zaslíbených dospělých; a proč nevěříme v křest nevěřících, tj. malých dětí věřících rodičů. Nejde zde ani tak o způsob pokřtění - pokropení, obmytí nebo ponoření, ale o duchovní závazek křtěného. Malé dítě se nemůže k ničemu zavázat.

… kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí. To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás. Nejde v něm zajisté o odstranění tělesné špíny, nýbrž o dobré svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme - na základě vzkříšení Ježíše Krista. (1 Petrův 3:20-21)

Zde se dovídáme, že fyzická voda je pouhým předobrazem toho pravého křtu, který nás skutečně zachraňuje. O vodu nejde, ta, bez osobního závazku Ježíši Kristu jenom rozpustí tělesnou špínu jako ve sprše nebo ve vaně. Křest má totiž duchovní dimenzi! Tělesný křest je jenom její předobraz.

Skutečný křest, jenž zachraňuje, není „ponoření se" do vody, ale „ponoření se" do Pána Ježíše Krista:

Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. (Galatským 3:27)

Jestliže jsme v našem Pánu Ježíši Kristu „ponoření (baptizo)" tedy pokřtěni, tak jme jej oblékli, a proto jsme s ním i zemřeli:

Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? (Římanům 6:3)

A spolu s ním jsme také byli i vzkříšeni k novému životu, což je to první vzkříšení:

Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. (Koloským 3:1)

To vše je shrnuto v tomto verši:

S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých. (Koloským 2:12)

Ten pravý křest v Krista, který Vás, sestro, skutečně zachraňuje, již tedy máte za sebou. Bible však jasně učí, že se máte ne pro záchranu, ale z poslušnosti k Pánu, podrobit i jeho předobrazu, tedy křtu vodou.

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. (Matouš 28:19)

V každém případě byste měla být také pokřtěna ponořením do vody. Věřím, že je to ten nejvěrnější obraz Vaší smrti a duchovního vzkříšení v Kristu. Věřím, že nejideálnější je, když Vás pokřtí ten, kdo Vám zvěstoval evangelium:

Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: „Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?" Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil. (Skutky 8:35-38)

Přesto chci zdůraznit, že byste měla v každém případě do biblického společenství patřit. Ideální sbor nenajdete, s tím se musíme všichni smířit, jsme všichni hříšní, slabí a nedokonalí…

V JEHO Svrchované Milosti,

Váš pavel steiger

Milí přátelé,

zasílám něco pro pobavení i zamyšlení o tom, že proběhl celosvětový průzkum na téma: „Prosím, vyjádřete svůj názor k otázce světového nedostatku potravin". Kupodivu, na tuto závažnou otázku nedovedl nikdo odpovědět. Víte proč? Zde je vysvětlení:

1. V Africe nikdo neví, co jsou to „potraviny".

2. V západní Evropě nikdo neví co, je to „nedostatek".

3. Ve východní Evropě nikdo neví, co je to mít „názor".

4. V Jižní Americe nikdo nezná slovo „prosím"

5. Ve Spojených státech nikdo neví, co je to „světový".

- Marek, Austrálie -