Může Bible obsahovat chyby? (10)

Verze pro tisk

Dnes si uděláme takové tabu. Posledně jsme si pověděli o liberálním, novo-ortodoxním přístupu k Bibli, dnes prozkoumáme, jak se na liberální novo-ortodoxii dívají humanista H.G. Wells a evolucionista Huxley. Nejprve si připomeňme liberální stanovisko:

1. Pravda prý spočívá v záměru pisatele, ne v textu, který napsal. Básník k nám promlouvá za slovy, ne ve slovech. Biblická "báseň" se tak prý stává dynamickou, a nemůže být pitvána jako mrtvé statické tělo.

2. Jazyk je omezený, a nemůže pravdivě popsat neomezeného Boha. Proto jsou prý chyby biblického textu nevyhnutelné. Záměr ovšem zůstává pravdivý. Bůh nekomunikuje slovy lidského jazyka, ale pouze za slovy, aby se s námi prý střetl osobním způsobem mimo jazyk. Bible se tak stává Božím slovem teprve poté, až nás "přemůže", až nám boží slovní biblická alegorie přivodí mimoslovní vztah s Bohem.

3. Pro liberála z výše uvedeného vyplývá, že víra odporuje rozumu. Rozum tedy prý nemůže posoudit pravdivost víry.

Proto, dodáváme už my, takovému věřícímu nezbývá než neopodstatněně přijmout víru skokem do tmy. Jak si ale, kromě mystického prožitku, můžeme být pak jisti, co je pravda? Potom jakýkoliv náboženský systém, pokud k nám promluvil za slovy své doktríny (ne ve slovech samotných), a přemohl nás, je podle této liberální metody přijatelný.

Na rozdíl od liberální novo-ortodoxní teologie humanista H.G. Wells a evolucionista Thomas Huxley rozuměli Bibli, co říká ve svých slovech; ne co se skrývá za jejími slovy. Wells a Huxley dobře slyšeli, co Bůh řekl; ne co Bůh mínil říci.

Podívejme se třeba na jednu ze stěžejních doktrín, na stvoření. Většina liberálních teologů a věřících zastává přesvědčení, že Bůh tvořil evolucí, zastávají tedy model teistické evoluce. Wells Huxley, ostatní humanisté a materialisté v Boha nevěří, proto zastávají model ateistické evoluce. Podívejme se, jak se tyto dva tábory rozcházejí.

Uvědomme si, že ateističtí humanisté, kteří evolucí jen dýchají, jsou velmi razantní v neslučitelnosti Bible a evoluce. Vyplývá to totiž z jejich myšlenkové integrity. Myšlenková celistvost humanistických ateistů, jako byli H.G. Wells nebo Thomas Huxley, je ohromující, a smekám před jejich dokonalým pochopením biblického křesťanství. Kéž by většina křesťanů pochopila Bibli do morku kosti tak jako tito ateisté. Posuďte, kdo rozumí lépe učení Bible; tito dva humanističtí ateisté, anebo liberální křesťané se svými učiteli?

H.G. Wells (1866-1946) Tento levicový přítel Karla Čapka měl ohromný vliv na myšlení první poloviny 20. století. Na sklonku života se jeho optimismus postupně vytratil. Předpověděl, že se lidstvo vyhubí, a veškerý vývoj začne znovu od prvoka.

Víme, že co se týče knihy Genesis, není nic tak důležité, jako jistota o jejím původu. Všechny pozdější biblické pravdy z ní totiž nějak vycházejí. Jak důležité je dobře vyřešit tento problém, ukázal právě H. G. Wells, když řekl:

"Jestliže lidé i zvířata se tedy skutečně vyvíjeli směrem vzhůru, pak nemůže být ani řeči o prvním lidském páru, o zahradě Eden, o prvotním hříchu atd. A jestliže neexistoval prvotní hřích, pak se celá historická budova křesťanství, tj. historie prvotního hříchu jakožto důvodu vykoupení - což tvoří základ křesťanské víry - zřítí jako domeček z karet."

Nepřekvapuje vás taková lekce od humanisty a ateisty? Wells věděl přesně, proč odmítl křesťanství. Pochopil evoluci, pochopil zvěst křesťanství ve slovech, ne za slovy Bible. Přijal evoluci, proto biblické křesťanství musel beze zbytku odmítnout. Ačkoliv s Wellsem nesouhlasím, respektuji jeho myšlenkovou celistvost. Biblický křesťan myšlenkovou celistvost také zachoval. Pochopil evoluci, jako Wells, pochopil i biblické křesťanství ve slovech, ne za slovy Bible. Přijal biblické křesťanství, proto musel evoluci odmítnout.

Teističtí evolucionisté, liberální věřící, ti kdo věří, že Bůh tvořil evolucí, díky tomu, že nečtou slova Bible, ale hledají záměry za slovy Bible, odmítají Boží kreaci. Ze strachu z intelektuální sebevraždy se tak trochu chtějí ztotožnit se světem. Ateista a biblický křesťan rozpoznali, že dva tak vzájemně se vylučující modely, (teistická a ateistická evoluce) jež pochopili díky slovům Bible, a ne díky skrytým záměrům Bible, nemohu totiž platit současně!

Thomas Huxley (1825 - 1895) Tento současník a pilný šiřitel Darwina napsal:

"Vůbec nechápu, jak kdokoliv, i jen chvilkově, může zapochybovat, že křesťanská teologie nutně stojí a padá s historickou spolehlivostí židovského písma."

Už v Darwinově době byli teologové, kteří se horlivě snažili naroubovat na Bibli jak Darwinův vývoj druhů, tak Lyellovo pojetí historické geologie, kde tvrdil, že usazování hornin trvalo stamilióny let. Děsivé je to, že se proti této snaze teologů vehementně postavili samotní evolucionisté, kteří jasně ukázali, že sloučení takových dvou protichůdných pojetí vzniku života není možné bez ztráty celistvosti myšlení.

 

Huxley jako Wells rozuměl slovům Bible lépe než mnozí liberální teologové, jež chápou Bibli za jejími slovy! Shlížel s pohrdáním na tyto teology kompromisu a používal jejich protiřečící si výroky, aby zesměšnil biblické křesťanství. Ve své práci "Světla církve a vědy" Huxley napsal toto:

 

"Samotné početí Mesiáše, neboli Krista, je neoddělitelně spjato s židovskou historií; ztotožnění Ježíše Nazaretského s Mesiášem spočívá v interpretaci těch pasáží židovského písma, které by nebyly žádným důkazem, kdyby neměli historické oprávnění, které je jim přisuzováno.Jestliže smlouva s Abrahámem nebyla ustanovena; jestliže obřízka a oběti nebyly nařízeny Jáhvem; jestliže deset přikázání nebylo napsáno Boží rukou na kamenné desky; jestliže je Abrahám jen víceméně mýtický hrdina, jako třeba Theseus; jestliže je příběh celosvětové potopy fikce; jestliže je pád člověka jen legenda; jestliže je stvoření jen sen pozorovatele; jestliže všechny tyto určité a podrobné popisy domněle skutečných událostí nemají o nic větší historickou váhu než příběhy období Césarova Říma, co potom má být řečeno o mesiášské doktríně, která je mnohem méně objasněna? A co svědectví pisatelů knih Nového zákona, kteří s touto teorií nejenom že přijali literární fikce místo pevných pravd, ale navíc postavili úhelný základ křesťanského dogmatu na legendárních tekutých píscích?"

Huxley si uvědomil, že evangelium Ježíše Krista padá v momentě, kdy odbouráme historičnost Genesis, kdy popřeme, že všechny popsané události skutečně proběhly v prostoru a čase.

GENESIS: Historická pravda

Huxley v podstatě upozorňuje, že jestliže věříme novozákonním doktrínám spásy, potom musíme také věřit, že biblická Genesis je historická pravda. Sám se podle toho z hlediska své integrity zařídil. Protože věřil v pozvolnou evoluci, musel logicky zavrhnout celé křesťanství.

Huxley důrazně prohlašuje, že celosvětová potopa není jen pouhou součástí biblického příběhu, ale je nutným následkem jistých přestupků, které jsou v Bibli podrobně probírány. Potud chápe dokonale, ba i lépe než mnozí křesťané. Samozřejmě, nakonec se odvolává na to, co sám nazývá "vědou" (my filozofií), a proto je nutné, jak píše, vzdát se biblické celosvětové potopy jako "nevědecké" teorie.

Huxley se ve svém díle zaobírá názory různých teologů 19. století, kteří se snažili zharmonizovat šestidenní Boží biblickou kreaci s ateistickou evolucí trvající několik miliard let. Tito teologové také zredukovali Noemovu biblickou celosvětovou potopu na místní záplavy. Huxley jim odpověděl dost podrážděně: "I dítě musí vidět bláhovost takových pochyb." Teističtí evolucionisté jsou podle Huxleyho tedy bláhovější než děti! Potom ukazuje absurdnost tohoto tvrzení, obzvláště z topografického hlediska.

Huxley reaguje pobaveně, když se dočítá v článku "Noe", že církev musí opustit teorii potopy úplně. Huxley napsal: "Co jsem mu doporučil (evoluci), může do určitého stupně přispět ke zdárnému konci (zničení křesťanství)." Bible ale jasně prorokuje ve slovech, ne za slovy:

Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření." (evolucionisté) Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny. Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul. Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí. (2. list Petrův 3:3-7)

Huxleyho cílem bylo zničení křesťanství a popření pravdivosti Bible. Když lidé odmítli Bibli, byl spokojen. Jakmile se však někdo pokusil vykládat Bibli tak, aby vyhovovala evoluci, jakmile se někdo pokoušel hledat neurčité záměry za slovy Bible, zaútočil:

"Přiznávám, že se ztrácím, když se snažím pochopit ty, kdo delikátně našlapují mezi "obrazy" a "jinotaji". Jistá vášeň pro srozumitelnost mě nutí, abych se otevřeně zeptal, zdali pisatel (liberální teolog) míní říci, že Ježíš nevěřil sporným biblickým příběhům, když sám hovořil, jako o faktické události, že "Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny"; věřil Ježíš v celosvětovou potopu, nebo nevěřil? Zdá se mi, že se Písmo zmiňuje o Noemově ženě a jeho snachách. Z toho vyplývá, že písmo "zaručuje" na základě těchto prohlášení, že se předpotopní lidé ženili. Měl bych si také myslet, že jejich jedení a pití by mělo být chápáno pevným věřícím jako doslovná pravda tohoto příběhu. Navíc se odvažuji otázat: Jakou hodnotu, jako jedna z ilustrací Božích metod jednání s hříchem, má zápis příběhu, který se nikdy nestal? Jestliže žádná potopa nesmetla hříšné lidi, jakým by byla potom varováním? Jistě ne větším než vytí neexistujícího vlka.

Huxley dál pokračuje lekcí, kterou si žádný liberál neschová na památku. Cituje Matouše 19:4-5

Odpověděl jim: Nečetli jste, že Stvořitel od počátku 'muže a ženu učinil je'? A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo', a hned komentuje:

"Jestliže se zde božská autorita neodvolává na 24. verš 2. kapitoly Genesis, jakou hodnotu a smysl má vůbec jazyk? Znovu se táži, jestliže si můžeme zahrávat s příběhem Adamova pádu jako "obrazem" nebo "jinotajem", co se potom stane se základy Pavlovy teologie?"

Pro zdůraznění Huxley cituje 1. Korintským 15:21-22:

A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.

Huxley dál pokračuje bez slitování:

"Jestliže nemůže být Adam považován za reálnější osobnost než Prometheus a jestliže příběh Adamova pádu je pouze instruktážní "obraz" srovnatelný s Prometheovým mýtem, jakou hodnotu potom má Pavlova dialektika?"

Vidíte tu Huxleyho intelektuální převahu nad věřícími liberály kterékoliv historické doby? Divíte se, že nás, díky liberálněji zaměřeným křesťanům, potom svět považuje za prosťáčky, i když to tak naplno neřekne? Je na čase, abychom se vzpamatovali. Byli jsme Bohu už dlouho nevěrní. Pamatujme, že duchovní nevěstka není ani přitažlivá ani nikoho nevzrušuje. A my křesťané přece chceme svět vzrušit!

Kompromis nic nevyřeší. Těm, kdo se pokoušejí věřit novozákonním doktrínám, a současně odmítají Genesis jako časoprostorovou historii, Huxley připomíná: "Melancholickým faktem zůstává, že to, co zastávají je beznadějně neudržitelné." Huxley je neústupný a věří, že "věda" dokázala jistotu evoluce v takové míře, že nikdo s trochou "inteligence" nemůže přijmout biblický záznam stvoření jako historickou pravdu. Přesto jasně potvrzuje svoji intelektuální celistvost, když ukazuje, že Nový zákon závisí na historické pravdivosti Genesis. Uvedli jsme si jen několik příkladů - doktrína hříchu, manželství a příštího soudu je podmíněna celosvětovou potopou. Huxley se vysmívá těm, kdo se snaží sloučit neslučitelné. Vysmívá se těm, kdo věří v evoluci, odmítají potopu, a přesto si život pojišťují u Krista. Považuje je za naivnější než děti. Vše, co Huxley říká, je - Teologové a křesťané, jestliže přijímáte evoluci, vítám vás mezi námi humanisty, ale abyste nevypadali přihlouple a zachovali si důstojnost a integritu, musíte se vzdát Bible úplně. Kompromis vás intelektuálně zničí. Tento antikřesťan na svých přednáškách v roce 1861 řekl: "Příští pátek už všichni budou přesvědčeni, že jsou z opice."

Ke konci 19. století se už většina církve vzdala doslovného chápání Noemovy potopy. Postupně se pak zbavovala dalších životně důležitých doktrín. Mnoho křesťanů věří více lidskému než Božímu slovu. Historie však učí, že mnoho evolučních domněnek, bude v budoucnosti odvrženo samotnými evolucionisty.

Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: 'Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.' Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství. (1Kor 1:18-23)