Ach, Pane, jsem na tobě závislý.

Vidím, věřím, žiji, když se děje tvá vůle, ne má.

Nemohu v sobě o nic prosit,

                ať už jde o jakoukoli způsobilost a milost,

                ať už jde o tvou prozřetelnost a zaslíbení,

                ale jedině o tvou dobrou vůli.

Učiní-li mě tvá milost chudým a šeredným, buď požehnán!

Modlitby vycházející z mých potřeb jsou přípravou na budoucí milosrdenství.

Pomoz mi vzdávat ti čest tím, že věřím dříve, než cítím,

                protože je velký hřích, když z pocitů udělám původce víry.

 

Ukaž mi, který hřích tě přede mnou ukrývá

                a zastiňuje tvou lásku.

Pomoz mi pokořit se pro zla spáchaná v minulosti,

                abych se rozhodl chodit s větší bedlivostí.

Protože když před tebou nebudu chodit ve větší svatosti,

                jak si mohu být jistý svým spasením?

 

Jsou to ti slabí a pokorní, kterým je ukázána tvá smlouva,

                znají tvou vůli, je jim odpuštěno a jsou uzdraveni,

                kdo skrze víru závisí a spočívají na milosti,           

                kdo jsou posvěceni a oživeni,

                kdo dokazují tvou lásku.

Pomoz mi modlit se ve víře, a tak najít tvou vůli

                tím, že se budu usilovně opírat o tvou bohatou bezplatnou milost,

                tím, že budu věřit, že dáš, co jsi zaslíbil.

Posilni mě, abych se modlil s přesvědčením,

                že cokoli přijímám, je tvůj dar,

                a tak se můžu modlit, dokud modlitba nebude vyslyšena.

Uč mě věřit,

že všechny stupně milosti vyvstávají z několika stupňů modlitby,

                že když je víra v počátcích, je nedokonalá a musí růst,

                jako se rozpukaná země stále více otevírá, dokud nepřijde déšť.

 

Proto budu čekat na tvou vůli, modlit se, aby se děla,

                a z milosti se stanu dokonale poslušným.

 

Přeložila Iva Suchá, z „Údolí vidění“ (sbírka modliteb puritánů)