Pravděpodobně nenajdeme člověka, který si čas od času nevzpomene na léta povinné školní docházky. Většina žáků si oblíbila určitý předmět. Jeden holdoval českému jazyku, druhý přírodovědě, jiný zase hudební výchově, tělocviku či studiu cizích jazyků. Který předmět jste měli v oblibě vy, drazí čtenáři? Patřil k nim i dějepis? Kolik studentů a absolventů dodnes nelibě vzpomíná na strohé memorování letopočtů a nic neříkajících údajů? „Kdo si má všechna ta data, osobnosti a události pamatovat?“ ptají se žáci, „K čemu mi to bude dobré?“ anebo „Proč se to mám učit, když se chci věnovat něčemu jinému?“ Můžeme snad očekávat, že lidé s obdobnou zkušeností a postojem projeví zájem o církevní historii? Existuje alespoň malá šance, že je tento obor zaujme?

Pokusme se ze sebe na okamžik setřást zaschlé bláto neúspěšných dějepisných klání na školní půdě a nahlédněme na problematiku církevní historie z odlišného, ne nutně akademického hlediska. Přece jen samotné označení „církevní historie“ zní v uších běžné populace poněkud vznešeně a vzdáleně. Nicholas R. Needham, autor naší dnešní knihy s názvem 2 000 let Kristovy moci, se nad dříve položenými otázkami pravděpodobně sám zamýšlel. Vynaložil nemalé úsilí, aby jakožto odborník poskytl obyčejným čtenářům zdroj plný poutavých, obohacujících a podnětných informací z církevních dějin. V úvodu své knihy píše: „Tato kniha není určená pro akademiky nebo historiky z povolání. Napsal jsem ji pro ‚běžné křesťany‘“ (str. 11). Vydržíte-li s četbou tohoto článku až do konce, ukáži vám, jakými tématy se Needhamova kniha zabývá.

Někteří křesťané považují studium církevních dějin za nadbytečné, Písmo nám pro život víry přece musí stačit. Souhlasím, Písmo je pro život křesťana zcela dostatečné (2Tm 3,16), avšak uznejme, že značná část Písem, z nichž dodnes přijímáme užitek, obsahuje záznam historických událostí týkajících se církve, izraelského národa a bez nadsázky řečeno i zbytku světa. Historii církve nelze od Písma oddělit. Samozřejmě, v případě Písma se jedná o Duchem svatým inspirovaný zápis, což z něho činí nezastupitelný a neomylný dokument. Písmo nás ovšem samo o sobě od mimobiblického studia dějin Božího lidu neodrazuje. Naopak, povzbuzuje nás, abychom pamatovali na slova a životy těch, kteří nás na cestě do nebeského království předešli. Vezměme si kupříkladu text z listu Židům 13,7: „Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře!“ Jak povzbudivá slova! Pamatujme, že i my se jednoho dne, pokud Pán znovu nepřijde, ocitneme v průzoru minulosti, skrze nějž nás budou následující generace se zájmem pozorovat. Církevní historie nám zanechala strhující kroniku rodiny víry. Poskytuje nám záznam o bratrech a sestrách v Kristu, kteří v dávných i nedávných dobách prožívali podobné situace jako dnes my, a nyní čekají, až se s nimi sejdeme v nebeské slávě ke společnému vzývání našeho Pána a Vykupitele.

Z knihy 2 000 let Kristovy moci je patrné, že se křesťané všech věků potýkali s osobními těžkostmi a pochybnostmi, církevními spory a rozdělováním sborů, pronásledováním a útlakem ze strany světa, nepochopením a nejistotou, pokušením či nepravdivým učením. Během studia církevní historie zjistíte, že naprostá většina falešných učení, které se dnes šíří světem, je pouhou kopií či obměnou herezí, s nimiž se setkala již raná církev. Mimo těžkosti ale křesťané rovněž zakoušeli radost a pokoj, přijetí a jednotu, duchovní probuzení, misijní úspěchy a celou řadu dalších vítězství a Božího požehnání. Věřící všech věků se modlili za budoucí generace, bojovali o čistotu evangelia, namáhali se na Božím díle a vyhlíželi Kristův návrat. Církevní historie je, jak jsem již naznačil, svědectvím víry naší duchovní rodiny, především ale svědčí o Boží moci – Kristově moci! Již dva tisíce let vypráví historie církve nezapomenutelný příběh o Kristově slávě, vyvyšuje Kristovu věrnost, opěvuje Kristovu trpělivost, velebí Kristovu lásku, vzdává díky za Kristovu ochranu a v neposlední řadě dosvědčuje nepohnutelnou pravdivost proroctví Písem.

Nyní vám představím formát naší dnešní knihy. Nutno podotknout, že se nejedná o převyprávění událostí církevní historie prostřednictvím příběhu. Kniha 2 000 let Kristovy moci není historickým románem. Zároveň se ale nejedná ani o akademickou publikaci, školní učebnici či sbírku původních historických literárních pramenů. Nicholas R. Needham zvolil jedinečný způsob uspořádání, jenž v sobě odráží prvky takřka všech výše zmíněných knižních forem. Kniha je rozčleněna do dvanácti kapitol pokrývajících přibližně prvních sedm století našeho letopočtu. Kapitoly pojednávají o několika různých obdobích raných církevních dějin. Popisují Kristovo narození, jeho pozemskou službu, ukřižování a vzkříšení, zrod církve a službu apoštolů v 1. stol. n. l., posléze přechází k prvnímu pokolení církevních služebníků následujících po smrti apoštolů na přelomu 1. a 2. stol. n. l., kteří vešli ve známost jakožto apoštolští otcové, poté se kniha věnuje další generaci církevních vedoucích známé pod označením církevní otcové působící v období 2.–7. stol. n. l. (tzv. období patristiky).

Každá kapitola povětšinou obsahuje krátký popis historicko-kulturního kontextu probíraného období. Čtenáři lépe pochopí souvislosti vývoje církevních dějin, jež by jim bez zběžné znalosti historie mohly snadno uniknout. Dále se čtenáři seznámí s průběhem událostí na poli nábožensko-církevním. Setkají se s význačnými osobnostmi církevního dění, jejich stručnými životopisy, učením, postoji, názory, službou, vlivem, vzájemnými vztahy apod. Značný prostor je věnován církevním otázkám týkajících se např. sborové praxe a vyznání, doktrinálních důrazů a stanovisek, územnímu a vnitřnímu uspořádání církve, misie a evangelizační činnosti, sporů a kontroverzí atd. Nicholas R. Needham do své knihy rovněž zařadil nemalé množství výňatků z důležitých historických dokumentů, jejichž obsah úzce souvisí s popisem výše zmíněných záležitostí. Jednotlivé informace jsou provázány, vzájemně se prolínají a přehledně do sebe zapadají, což, mimo jiné, svědčí o autorově odborné způsobilosti a znalostech. Zápis je přehledný, čitelný a mnohdy velmi poutavý. Autor používá běžné a srozumitelné vyjadřovací prostředky, nové pojmy ihned vysvětluje, případně odkazuje na jejich popis v příslušných částech knihy, což čtenáři pomáhá udržet krok s myšlenkovými pochody autora. Sám jsem rovněž během četby nejednou nahlédl do glosáře na konci knihy obsahující stručnou definici pojmů používaných v knize.

Mnozí z vás, kdo si právě pročítáte tento článek, jste pravděpodobně křesťané již poměrně dlouhou dobu. Možná vám některé otázky týkající se církve stále vrtají hlavou, aniž byste na ně nalezli uspokojivou odpověď. Možná vám nedávno někdo položil kontroverzní dotaz, jenž poněkud zacloumal vaší vírou a uvrhl vás do příboje zmatku a nejistoty. Určité otázky vás možná vůbec nenapadly, přesto si ale na závěr dovolím zmínit alespoň několik z nich, jelikož právě na ně, včetně řady dalších, nabízí kniha 2 000 let Kristovy moci objektivní odpovědi: Kvůli čemu byli první křesťané ochotní položit život? Jaký mělo křesťanství vliv na kulturu, politiku a společnost? Jak vypadaly osobní životy věřících a s čím se potýkali? Byli křesťané prvních století jednotní v otázce duchovních darů? Jaký postoj zaujímali k mimobiblickým spisům, osobnímu zjevení či novému proroctví? Kde se vzal kánon svatých Písem v podobě, kterou známe dnes? Co vedlo k jeho uspořádání? Jak vypadaly bohoslužby rané církve, jaká byla jejich forma? Na co kladly sbory a jejich vedoucí důraz: chvalozpěvy nebo modlitby, čtení a kázání Božího slova či šíření evangelia? Lze vystopovat původ určitých církevních tradic jako např. slavení Vánoc? Jakým způsobem přistupovali kazatelé k výkladu Písem? Jak je tomu s biskupy, staršími, pastory, kazateli, presbytery, učiteli a diákony: kdo je kdo, a v čem spočívala jejich služba? Do jaké míry se na různých sborových službách podílely ženy? Jakou misijní strategii volily jednotlivé sbory či církevní oblasti? Jakým způsobem se křesťanství šířilo na východ i na západ? Víte, kdy se rozhořely první spory týkající se Boží trojjedinosti? Tušíte, do jaké míry záleželo křesťanům na učení ohledně Kristovy božské a lidské přirozenosti? Kdy přibližně začaly pučet kořeny římskokatolické či pravoslavné církve? Kdy se na scéně objevil papež? Jak se dostal k moci? Kdy se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím různých zemí Evropy, blízkého Východu, či severní Afriky?

Zaujala vás některá z otázek? Či máte dotazy, které zde nezazněly? Neváhejte a pusťte se do četby naší dnešní knihy. Zjistíte, že poznávání církevních dějin rozhodně není nezáživnou či nadbytečnou činností. Pochopíte, že Kristova moc a láska k jeho církvi překonává hranice prostoru, času, dokonce i lidské slabosti, nedokonalosti a hříchu.

Nicholas R. Needham je znám především jako autor řady vynikajících publikací. Jeho prvotinou je dvoudílná knižní série zaměřená na skotskou církevní historii (Scottish Church History). Vůbec nejznámější Needhamova práce, jež se neustále rozšiřuje, je rovněž pojednává o církevní historii. Její název zní 2 000 let Kristovy moci (2,000 Years of Christ's Power). První tři díly série se věnují (I.) období církevních otců, (II.) středověku, (III.) renesanci a reformaci. Čtvrtý díl (The Age of Religious Conflict), jenž vyšel roku 2016, se věnuje nejrůznějším náboženským rozepřím 16.–18. století. V roce 2023 se Nicholas R. Needham chystá zveřejnit pátý díl své knižní série, v němž se zaměří především na důsledky osvícenství a duchovního probuzení v 18. století (The Age of Enlightenment and Awakening).

Knihu můžete zakoupit na www.PoutnikovaCetba.cz