Verze pro tisk

Bible je, byla a bude kritizována všemožným způsobem. Někteří lidé tvrdí, že BIBLE JE NEMRAVNÁ KNIHA. V dnešní době je asi už jen Bible schopna šokovat společnost. Současná filmová a televizní produkce, romány a dramata daleko předčí Bibli v otevřenosti, necudnosti, vulgaritě a nikomu to nevadí. Je zvláštní, jak svět předstírá šok nad nemravnostmi a prostopášností popsanou v Bibli. Ale nejpřísnější kritika dopadá na morální vady a slabosti osobností v Bibli. Kritici prohlašují, že jsou hluboce uraženi hříchy svatých. Pravdou zůstává, že Bible nic neskrývá. Ti, kteří prošli stránkami Písma, nejsou ani okrášleni ani omluveni. Boží slovo nezakrývá opilost Noe, Abrahamův podvod, Davidovo cizoložství nebo Petrovu zbabělost. Pro koho není šokující, že Lotovy dcery opily svého otce, aby otěhotněly? Mohli bychom poukázat na desítky činů, které sami odsuzujeme. Bůh odsuzuje hřích všude, kde hřích vládne, a nešetří ani hrdiny víry.

Nejoblíbenějším terčem skeptiků je Bůh Starého zákona. Je nazýván krutým, krvežíznivým a pomstychtivým. Mnozí nechápou, jak mohl dobrý Bůh dát příkaz Izraelitům vyhubit Kananejské, jak o tom můžeme číst v šesté kapitole knihy Jozue. Kritici se pozastavují nad tím, že Hospodin vydal na smrt ostřím meče muže, ženy, mladíky i starce, též skot a brav i osly. Jen stříbro, zlato, bronz a železné předměty se staly pokladem Hospodina. Z celého Jericha zůstala naživu jen nevěstka Rachab a její čeleď. Město se vším všudy vypálili. Jozue a jeho bojovníci poslouchali Hospodinovy příkazy a Bůh jim vydal bez boje celé město. Pro přirozeného člověka je nemyslitelné, že by Bůh lásky mohl vydat takový rozkaz. Problém je v tom, že přirozená mysl odmítá věřit, že Bůh je spravedlivý stejně tak jako milosrdný, že nejen odměňuje spravedlnost, ale také trestá bezbožnost. V případě Kananejských Bůh provedl nutný zásah operativním zákrokem v případě zhoubné morální nemoci. Poslední dvě století před příchodem Krista byla náboženská kultura Palestiny nepopsatelně zkorumpována. Archeologické vykopávky tuto skutečnost opakovaně potvrdily. A jen úplné zničení této kultury mohlo zachovat hebrejskou víru.

Bůh musel často užívat drastické zákroky na lidské rase, aby ji zachránil od sebezničení. Bůh vyvolal nebo dopustil mnohé války pro tentýž důvod. Zkusme si představit, jak by vypadal svět dnes, kdyby Hitler nebo jemu podobní vyhráli druhou světovou válku. Svět by byl pod nepředstavitelnou barbarskou tyranií a místo desítek miliónů obětí by jich byly sta milióny.

Ovšem ti, kteří odmítají biblické učení o soudu, nebudou souhlasit s tím, že by Bůh mohl vzplanout hněvem. Většina lidí trvá na představě mírného Boha, stejně tak jako chtějí mírné soudy a soudce, mírné zákony a nízké rozsudky. Ale Bůh není ovládaný lidskou sentimentalitou. Bůh je láska, ale je také přísný a nestranně spravedlivý vládce vesmíru. V době, kdy použil Izrael ke zničení Kananejských, vykonával soud na beznadějně zlých a nemravných lidech. Každá jednotlivá biblická událost připomíná vše, co Bůh učinil v minulosti a biblická proroctví zjevují, co udělá v budoucnosti, nejen v oblasti Izraele, ale i to, jak bude jednat s národy celého světa i světem samotným.

Pro Ježíše nebylo obtížné sloučit starozákonního přísného Boha s Bohem Otcem, kterého přišel ukázat světu. Často kázal o Božím soudu. Přečtěte si 24. kapitolu Matouše, nebo Janovo zjevení, chcete-li vidět, jak Bůh jedná s rebelií a neposlušností. Ovšem, je snadno pochopitelné, proč lidé odmítají soudnou stránku Bible, ale na neštěstí pro pochybovače, jejich popírání nic nezmění. Když odmítají zničení Kananejských, uvidí, jakou očistou lidstvo projde v době zjevení Ježíše Krista.

Bible je stejně odsuzována pro tzv. proklínající žalmy. To jsou žalmy, ve kterých je zjevný duch odplaty, touha vidět nepřátele zničené. Žalmy 58, 59, 79, 109 a 137 jsou zvlášť kritizovány. Je o nich řečeno, že odporují učení Ježíše. Ale co je přehlíženo, je skutečnost, že tyto verše obsahují slova, která říká člověk Bohu a ne co říká Bůh člověku. Navíc v hebrejském jazyku je užíván budoucí čas. Varování v nich jsou ve skutečnosti prorocká. V budoucnosti tyto pohromy přijdou na hříšné, ať už jsou to jednotlivci nebo národy - jestliže nebudou činit pokání.

Moderní způsob myšlení vidí hřích jako kombinaci, klopýtání v poznání, nedostatky výchovy, pozůstatky zvířecího původu, náhodnou genetickou anomálii, ale Bůh vidí člověka jinak. Vidí to jako zamítnutí Jeho zákona, který dal celému vesmíru, a vydá rozsudek, ať je to Herodes, Pilát, Adam nebo Mojžíš. Toto je rys, který dává Bibli její jedinečnost. Tady nejsou žádní oblíbenci, žádní miláčkové. Každý člověk je zbaven výmluv a je osobně zodpovědný za své chování a rozhodnutí.

Jinými slovy, Boží slovo je přesné zobrazení lidí a událostí tak jak jsou, a ne jak by měly být. Ale člověk by si přál, aby byla pozornost zaostřena na jeho "lepší stranu".

Hanibal, mocný generál Kartága, který žil asi 200 let před Kristem, ztratil v bitvě jedno oko. Později byli určeni dva malíři, aby namalovali jeho portrét. Jeden, aby zakryl generálovu vadu, mu namaloval obě oči. Druhý ho namaloval z profilu s dobrým okem na obraze. Úmysl byl laskavý, ale obraz neodpovídal pravdě. Byl klamný. Ani Bůh nemaluje člověka tím způsobem; což je ke chvále Jeho Božství a věrohodnosti.

V minulosti si mnozí představovali, že mohou Bibli zdokonalit tím, když ji změní přidáním lidských okras a podle částečného poznání současného světa. Člověk jí dal tu a tam nový nátěr a to, co nebylo podle jeho obrazu, nazval "alegorií" nebo chybou při opisování a překladu. Přikrašlovali Bibli tak dlouho, až se z ní stalo literární dílo plné nepravd a lidských výmyslů. Není divu, že taková církev ztratila svůj smysl a oslovuje jen málokoho. Člověk si vytvořil boha k obrazu svému. A malých bohů mají lidé bezpočet! Ale Bůh nám dal a zachoval Své slovo přesně tak, jak chtěl, abychom jej měli úplné. Žádné důležité ponaučení, jsme-li ochotni je rozeznat, nepotřebuje lidské úpravy. Dr. W. A. Criswell mluvil o lidské náklonnosti vylepšovat Bible metodou "doktorování". Ve své knize "Proč kážu, že Bible je doslova pravdivá",napsal:

"Člověk by mohl jít do galerií v Drážďanech, Paříži nebo Římě a zdokonalit veledíla starých mistrů. Možná, že by objevil, že noha na Michelangelově obrazu "Poslední soud" by mohla být vylepšena. Možná by chtěl přidat patos na Rubensovo "Sejmutí z kříže". Možná změnit vlny na Turnerově "Lodi otrokářů". Opravdu smělá duše by našla mnoho cest, jak dílo mistrů vylepšit, ale výsledek jejich dobrého snažení by byl vrcholem vandalismu!"

Nejjednodušším a výmluvným popřením kritikova zlehčování Bible je vliv, jaký má Boží slovo na člověka. Je to prokázaná skutečnost, že neřest ve všech formách pošpiní mysl a morálku jedince i společnosti. Každý zločinec, který byl odsouzen, řekl, že svou zvrácenost pěstoval na zvrácené inspiraci. Zhoubné myšlenky a špatné návyky nikdy nevychovaly dobrou osobu, nikdy! Ani potok neteče výše než jeho pramen. Ale o Bibli je prokázáno, že přivádí lidi blíže k Bohu, očišťuje jejich mysl a životy. Doslova v miliónech případů Bible dokázala svojí silou pozdvihnout muže a ženy z hlubin zvrhlosti a špatnosti k ušlechtilému a čistému životu.

Ano, Bible dokázala, že je to dobrá kniha. Odráží se to v charakterech těch, kdo ji přijali, milují ji a věří. Lidé, známí pro svou malost, chamtivost, nepoctivost, jsou bez výjimky lidé, kteří nemají ani čas ani místo pro Bibli. Skutečnost, že neposlušní a zlí lidé odmítají Bibli, je dostatečným důkazem, že Bible obsahuje ducha svatosti. Dr. Criswell se vhodně ptá: "Kde je síla Bible? V čistém, šťastném a zbožném domově. Kde je síla nevěry? V temných koutech nepravosti, v domovech, kde je Bůh proklínán. Boží kniha je jako On sám - svatá a čistá, bez hříchu a neposkvrněná. A důslední Boží lidé zrcadlí čistotu a svatost té knihy."

Knihy, napsané lidmi, jsou jen vůně pomíjivých květů, ale vysoko nad nimi je Kniha, která stojí nevyvrácená bouřemi, nenapadená rozkladem. Snahy kritiků by rády pošpinily její svaté stránky, ale Pravda, Cesta a Život jsou v ní. Útočí na Boží slovo marně. A tak i ty, milý posluchači, zastav se v přítomnosti věčného Slova plného moudrosti a laskavosti, když je tvá síla vyčerpána, a najdeš v Něm odpočinek a pokoj."