Andělé (9)

Verze pro tisk

V řízení, prozřetelnosti a moci Boží slouží andělé. Jsou to služební duchové, kteří vykonávají Boží rozkazy (Žd 1,14. Ž 103,20.).

Jejich sídlo je nebe (Jb 15,15) a slovou vojskem jeho (1. M 2, 1.).

Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou a duchem úst jeho všecko vojsko jejich (Ž 33,6.). Kdy andělé stvořeni byli, se nepraví. Ale poněvadž jsou duchové světlí, mají někteří za to, že dne prvního. Při zakládání země (asi souše) prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní a plesali všickni synové Boží (Jb 38,7.). Proto, že často se zaměňují s hvězdami anebo spolu s nimi uvádějí (Jb 38,7. Ž 89,6. 148,2.3.), a to slovo zástup asi i hvězdy znamená, zdá se některým, že sídlo panování jejich jsou hvězdy.

Jistotně slovo "zástupy" má i vztah na anděly a ukazuje, že počet jejich je veliký, nepřehledný (Dn 7,10. Mt 26,53. L 2,13. Žd 12,22. Zj 5,11.). Slovou poslové (meleachim), moci (Ef 1,21.), spoluslužebníci věřících (Zj 19,10. 22,9.), služební duchové, synové Boží (Jb 2,1. 38,7.), (bohové? Ž 97,7.).

Jsou svatí duchové, ale přec je mezi nimi a Bohem veliká mezera (Jb 4,18. 15,15. Mt 25,31. L 9,26. 1. Tm 5,21.), ač nás předčí věděním, nevědí všeho (Mk 13,32.), jsou mocní (Ž 103,20. 2. Te 1,7. 2. Pt 2,11.), blažení (Mt 18,10. L 20,36.).

Jejich činnost líčí Písmo svaté: Obklopují trůn Boží, chválíce a oslavujíce jej (Ž 89,8. Iz 6,3. Ž 29,1.2.), a na jeho rozkaz zasahují v dějinách spásy v St. i N. Z. Mají podíl a zájem v záležitostech duchovních, radují se nad pokáním (L 15,10.), jsou ve shromáždění (1. K 11,10.), zajímají se o nás (Ef 3,10. 1. Pt 1,12.), vidí a chrání nás (1. Tm 5,21. Mt 18,10. Ž 34.8. 91,11.), zesnulé uvádějí v nový domov (L 16,22.), trestají nepřátele (2. Kr 19,33. Ž 78,49. Sk. 12,23.), působí v přírodě (Ž. 104,4. Žd 1,7.), zasahují do dějin (Dn 10,1. 1. K 8,5.).

Jsou zvláštní jména andělům přiložena: Cherubové (1. M 3,24. Ž 18,11. 80,2. Ez 10,1. - Zj 4,7n - cherub od kir^ubu = veliký, mocný) a Serafové (od sáraf, Iz 6,2.6., hořeti, ohnivý).

Některé názvy dávají tušit počátky a stupně mezi nimi (Ef 1,21. 3,10. Ko 1,16. 1. Pt 3,22.). Z toho pozdější napočítali 9 kůrů andělských (Dion. Areop., Petr Somb., Jan Dam.): 1. trůnové, cherubové, serafové, 2. mocnosti (exusisai), panstva (kyriotétes), moci (dynameis), 3. knížatstva (archai), archandělé, andělé.

Jb 33,23. mluví o andělu, jednom z tisíců, vl. nad tisíci, Dn 10, 13. Zj 12,7. o Michalovi, jednom z prvních knížat, Jz 5,14 o knížeti vojska Hospodinova, 1. Te 4,16. Ju 9 o archandělu.

Je tedy řád, jsou tu zástupové, Pán mluví o 12 houfích, legiích a je také vůdce, hlava andělů. A tímto vůdcem nad anděly je povýšený Kristus (Ef 1,21. Ko 1,16. 1. Pt 3,22. Zj 5,11.12.). Snad je Pán sám oním Míchalem (Zj 12,7.8.).

Kromě jména Míchal (= Kdo je jako Bůh?) je ještě v bibli jméno Gabriel (= Silný Boží). V Apokryfách (u Tobiáše): Rafael. Písmo je velice střízlivé a celkem mlčelivé o andělích. Za to se zmocnila tohoto předmětu nábožná spekulace středověku a gnose v starých dobách křesťanských, již už ap. Pavel odmítal (Ko 2,18.).