Všude kolem nás je mnoho lidí v panice, kterou navíc podpořily mediální zprávy o opatřeních, které jsou oznamovány vládou téměř co hodinu. Všichni víme, že to všechno se děje kvůli boji s koronavirem. A neděje se to jen u nás, ale v celé Evropě a na celém světě. 

V tomto článku nebudu psát nic o lékařských, sociálních nebo politických aspektech tohoto dění. Na věc mám své názory, a přestože je toho mnoho, co bych mohl říct, nebo co bych rád řekl, neudělám to a zdržím se jakýchkoliv komentářů.

Místo toho raději chci zdůraznit duchovní pointu, a to proto, abych upozornil na jednu zcela zásadní otázku. Chci totiž mluvit o skutečném viru.

Je tu totiž ještě jiný virus než COVID-19. Infikuje celou lidskou rasu; a všichni jsme jím již infikováni. Je s námi už od pádu Adama a nakazil každého z nás, sto procent lidí bez výjimky. Úmrtnost na tento virus je sto procent, bez výjimky – duchovní smrt, fyzická smrt a věčná smrt. A přesto většina mužů a žen o něm nechtějí nic slyšet, a také nechtějí nic slyšet o jediné možnosti léčby – a přitom má tato léčba stoprocentně zaručenou úspěšnost. Virus jednoduše ignorují; žijí a umírají, aniž by mu chtěli věnovat pár myšlenek. A podívejme se na to, co se děje v dnešních dnech, kdy se takto šíří koronavirus. Jaká panika a děs vzniká! Staří Řekové měli pořekadlo: „Koho bohové hodlají zničit, ten se nejdřív zblázní!“ Není to tak?

Virus, o kterém mluvím, je hřích. Ovlivňuje každého z nás od narození. Vlastně ne, ovlivňuje nás už od početí.

  • Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka. (Ž 51,7)

V tomto žalmu David samozřejmě neříkal, že se narodil jako nemanželské dítě. Řekl, že od početí byl v Adamovi, byl dítě těla, hříšník, spočíval na něm Boží hněv. A mluvil za nás všechny:

  • I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy [a to platí i pro věřící], v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu. I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní. (Ef 2,1-3)

Jakkoliv nepřijatelně to zní, to je pravda. Každá lidská bytost se narodila jako hříšník, na kterém leží ruka Božího hněvu:

  • Kdo v něho věří [v Ježíše Krista], není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. … Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává. (J 3,18-19.36)

My – všichni, sto procent, bez výjimky – jsme již od početí infikováni tímto virem hříchu. A tento virus je smrtelný. Již nás zabil duchovně a je jisté, stoprocentně jisté, že nás zabije i fyzicky; v důsledku tohoto viru, tohoto hříchu všichni zemřeme.

Ale je to ještě horší, mnohem horší. Po smrti budeme čelit třetí fázi důsledku virové nákazy; jmenovitě soudu Pána Ježíše Krista:

  • Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi … Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě. A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka. (J 5,22.25-27)
  • A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on [Kristus], koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých. (Sk 10,42)
  • Neboť [Bůh] ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých. (Sk 17,31)
  • Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým … (2K 5,10)
  • Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé … (2Tm 4,1)
  • … každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud … (Žd 9,27)
  • … vydají počet tomu, kdo je připraven soudit živé i mrtvé. (1Pt 4,5)

Také víme, jaký je trvalý důsledek tohoto viru pro všechny, kteří zemřou, aniž by na něj hledali lék:

  • … jejich koncem je zahynutí … (Fp 3,19)
  • Sami přece dobře víte, že den Páně přijde, jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. (1Te 5,2)
  • … to je předzvěst spravedlivého soudu Božího … až se zjeví Pán Ježíš z nebe se svými mocnými anděly, aby v plameni ohně vykonal trest na těch, kteří neznají Boha, a na těch, kteří odpírají poslušnost evangeliu našeho Pána Ježíše. Jejich trestem bude věčná záhuba ‚daleko od Pána a slávy jeho moci‘, až v onen den přijde … (2Te 1,5-10)

Existuje pouze jeden lék:

  • Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.“ (J 6,68)
  • Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (J 14,6)
  • V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni. (Sk 4,12)

Ale tento lék má stoprocentní úspěšnost. Všichni, kdo se odvrátí od svého hříchu a důvěřují Pánu Ježíši Kristu, budou okamžitě a navždy zachráněni:

  • Kdo v něho věří, není souzen. (J 3,18)
  • … aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den. (J 6,40)
  • pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří. (Sk 10,43)
  • Co mám dělat, abych byl zachráněn? … Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen … (Sk 16,30-31)
  • Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. (Ř 10,9)
  • Každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen. (Ř 10,13)

Závěr

Takže … s erupcí koronaviru svět přechází do panického režimu a snaží se dělat vše, co je v jeho silách, aby ho odvrátil, a to i přesto, že pro každého jednotlivce není ani zdaleka jisté, že ho dostane. A i když ho dostane, je velmi pravděpodobné, že jeho dopad bude minimální a krátkodobý. V žádném případě se nesnažím snižovat, bagatelizovat nebo podceňovat jeho nebezpečí, a to obzvlášť na zranitelné skupiny obyvatel, ale taková je realita.

V kontrastu k tomu, každý člověk už byl nakažen smrtelným virem hříchu, virem, u kterého máme jistotu smrti, a to i té věčné. Navzdory této vážné skutečnosti a navzdory tomu, že Bůh poslal svého Syna na svět, aby zachránil hříšníky, drtivá většina mužů a žen se o to vůbec nezajímá a bezstarostně směřuje ke dni soudu.

No není to šílenství, šílenství nejvyššího řádu?

Ačkoli mluvil o pronásledování, Kristus nám sdělil, že věčná smrt je nekonečně horší než ta fyzická:

  • A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, kdo může i duši i tělo zahubit v pekle. (Mt 10,28)

A ačkoli ve své pozemské službě vyléčil Kristus všechny druhy nemocí, aby potvrdil a ilustroval svou moc zachránit od hříchu (Mk 2,8-11; Žd 2,1-4), nikdo se o jeho pomoc nezajímá. A přitom je hřích tím virem, o který bychom se měli nejvíce zajímat a obávat se ho. Výzva je jasná:

  • Připrav se na setkání se svým Bohem! (Am 4,12)

Jak se na setkání s Bohem připravíte? Takto:

  • Dotazujte se Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko. Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouštím mnoho. (Iz 55,6-7)

Kdy? Teď!

Jinými slovy, musíte činit pokání a obrátit se ke Kristu. Udělejte to teď! Vyzývám vás, abyste důvěřovali Pánu Ježíši Kristu, Spasiteli hříšníků – důvěřujte jeho jménu, jeho osobě, jeho zásluhám, věřte v jeho krvavou oběť, kterou vykonal, aby usmířil spravedlivý Boží hněv, věřte Kristově spravedlnosti, aby vás přikryl svou vlastní dokonalostí – a budete ihned zachráněni ze všech svých hříchů jednou provždy. Jiná možnost není.

Nejde o to, jestli virus chytíte. Už dávno jste infikovaní. Smrt a věčnost se přibližuje každým dnem. Není čas na žádné odklady!

 

Přeložil Robert Došek.