Stále větší počet starších dospělých se stává kazateli, rabíny a knězi.

Řada profesionálů opouští dosavadní kariéru manažerů. Tito lidé mají bohaté zkušenosti především z oblasti řízení vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Jejich praxe je přínosem pro celou řadu potřeb různých církevních denominacích a situací jednotlivých sborů.

S tímto jevem jsme se mohli setkat v pozdních devadesátých letech v Americe, v době, kdy tzv. babyboomers (narození po 2. sv. válce) stáli před rozhodnutím, jak vést dál aktivní plnohodnotný život. Ne každý se spokojil s vyhlídkou penzisty trávícího dny na golfových hřištích či procházkami na pláži. Většinou to byli lidé finančně zajištění, jejichž děti ukončily studia a již odešly z domova. Byli mezi nimi i ovdovělí jednotlivci, kteří hledali nové možnosti kvalitního naplnění života. .

Dalším důvodem zájmu starších studentů o misijní a jinou křesťanskou službu je, že mnozí z nich po 20-30 letech profesního života prostě „vyhořeli" a hledají nové uplatnění, které by lépe odpovídalo představě o kvalitě života. Nyní jsou v situaci, kdy nacházejí větší uspokojení ve službě druhým než samotným vyděláváním živobytí. Uvědomili si, že odchod do penze a nový začátek v padesátých a šedesátých letech věku znamená, že mají před sebou dobrých dvacet let aktivního života.

Velký užitek ze starších studentů (obvykle jsou to vdovci) mají obzvláště katolíci, protože mnoho mladých mužů nestojí o kněžské povolání z důvodu celibátu. Katolíci se v minulých letech také potýkali v soudních procesech s problémy sexuálního obtěžování. Rovněž v poradenství se kněží, kteří mají zkušenosti z manželství a s výchovou dětí se mohou daleko lépe přiblížit pochopení problémů svých svěřenců. Z těchto důvodů některé diecéze opouštějí dřívější požadavky, aby studenti kněžství byli mladší než 40 let.

V roce 2000 navštěvovalo katolické semináře, hebrejské instituty a protestantské univerzity v USA více než 65 tisíc studentů starších než 35 let. Zpočátku to nebyla cesta snadná. Některým studentům stála v cestě věková diskriminace a náročné studium, aniž by bylo komukoliv zaručeno zaměstnání. Mnozí poznali, že nová služba vyžaduje mnohem náročnější pracovní zátěž, než na jakou byli zvyklí ve světském zaměstnání. Většina těch, kdo zvolili novou kariéru coby duchovní službu, lituje dvou skutečností - tou první je, že tento krok neučinili dříve a ta druhá, že jim ubývá sil.

- The Wall Street Journal, Heeding The Call, March 24, 2003 -

- Připravila kas -