• V té chvíli se chrámová opona roztrhla vedví odshora až dolů. (Mt 27,51)

Když se roztrhla tato silná a tlustá opona, nešlo o nějaký méněcenný zázrak. Nešlo jen o pouhý projev moci; tato událost je pro nás poučná v mnoha ohledech. Starý zákon bohoslužeb byl odstraněn a roztržen a odložen podobně jako obnošený kabát. Když Ježíš zemřel, všechny oběti byly dokončeny, protože v Něm byly všechny naplněny, a proto místo, kde byly prováděny, bylo označeno znamením zmaru.

To roztržení také odhalilo všechny skryté věci staré smlouvy: náhle byla vidět slitovnice a z ní zářila sláva Boží. Smrtí Pána Ježíše Krista se nám dostalo jasného Božího zjevení, protože On „nebyl jako Mojžíš, který měl tvář zakrytou závojem“. Život a nesmrtelnost byly náhle přivedeny na světlo a věci, které byly od stvoření světa skryty, jsou v něm zjevné. Každoroční obřad smíření byl tak zrušen. Zástupná oběť, krev za hřích, která byla každoročně prolévána za oponou, byla nyní prolita jednou provždy slavným Veleknězem, a proto bylo místo tohoto symbolického obřadu roztrženo. Už není třeba krve býků a beranů, protože Ježíš už za oponu vstoupil se svou vlastní krví. Proto je teď dovoleno přistoupit k Bohu a ta výsada patří každému, kdo věří v Krista Ježíše. Není tu jen nějaká dírka, kterou bychom mohli nakouknout na slitovnici, ale ta opona byla roztržena odshora až dolů. Smíme směle přijít k trůnu nebeské milosti. Mýlíme se snad, když říkáme, že otevření svatyně svatých Pánovým zvoláním z kříže je předobrazem otevření bran ráje pro všechny svaté díky Pánově utrpení? Náš krvácející Pán má klíče k nebi; On otvírá a nikdo nemůže zavřít; vstupme s Ním do nebeských míst a seďme tam s Ním, dokud naši společní nepřátelé nebudou položeni k Jeho nohám.

– Charles H. Spurgeon –

Ranní a večerní zamyšlení, (19. dubna) přeložil Petr Pokorný