Verze pro tisk

Neslýcháte toto prohlášení v mnoha jeho podobách často? Já ano. Je však zcela mylné a já se pokusím vysvětlit proč.

Věda je skvělá věc a vděčíme jí za obrovské množství dobrého. Nedávno jsem si to znovu velmi jasně uvědomil poté, co mi v nemocnici anesteziolog poskytl možnost milostivého úniku před bolestivým operačním zákrokem. Věda oprávněně požívá velikého respektu, neboť funguje a výsledky jejího praktikování jsou velice praktické a navýsost hmatatelné.

Věda má ale také svoje mantinely, přičemž rozhodně neplatí, že to, co nemůžeme podrobit vědeckému zkoumání, neexistuje. Jak věda pracuje? Takzvaným induktivním postupem. Vědec pozorováním určitého jevu shromažďuje údaje, z nichž posléze vyvodí obecně platné závěry. Budeme-li se například vždy a všude setkávat s bílými labutěmi, odvodíme z naší zkušenosti obecný závěr o tom, že jedním z charakteristických vlastností tohoto ptáka je jeho bílá barva. Tento závěr vznikl jako zobecnění naší opakované zkušenosti a budeme jej tedy v rámci vědecké metody považovat za pravdivý. Pouze ale do okamžiku, kdy se setkáme s labutí v černém kabátě. (Evropanem v Austrálii poprvé nalezena na sklonku sedmnáctého století.) Černý opeřenec naší jistotu zcela bortí a ukazuje na limity vědy, která může pracovat pouze s tím, co jí je známo a je jí k dispozici, a ne s tím, co jí známo není. Smí poskytovat pouze závěry činěné s určitou mírou pravděpodobnosti, nikdy však ne jistotou. Nemůže tedy už z principu nastat situace, kdy by mohla věda za pomoci svých stávajících postupů prohlásit cokoliv za neexistující, dokonce ani jednorožce, kentaura či králíky Boba a Bobka z klobouku. Jediné, co k jejich existenci či neexistenci může říci, je to, že z důvodu chybějící zkušenosti s těmito bytostmi není jejich reálné bytí pravděpodobné. Chceme-li si na něm mermomocí trvat, budeme tak činit i přesto, že dosud pro to nemáme žádné racionální opodstatnění. No dobrá, ale je toto nějaké prokázání neexistence? Jistěže ne. K tomu věda ten správný aparát opravdu nemá.

Bude-li vám někdo přesto tvrdit opak, laskavě jej požádejte, aby vám ukázal nějaký způsob, jakým je věda schopna prokázat neexistenci jakékoliv logicky konzistentní věci (představa jednorožce v sobě neobsahuje žádný logický rozpor tak jako například představa hranaté koule, která existovat v žádném případě nemůže). Garantuji vám, že toho nebude schopen. Jiný člověk vám zase může oponovat názorem, že k vyvrácení existence dané věci úplně postačuje, když věda neposkytuje důvody k tomu, aby v ni bylo možné věřit. Pouze věda nám podle tohoto názoru může poskytovat informace o světě. Pakliže informace nedodává, věc neexistuje. Je to skutečně tak? Mohu kupříkladu dostat vědecký důkaz toho, že milujete svojí ženu? Není to náhodou tak, že odpověď znáte, aniž byste zapojil svých pět smyslů, které při vědeckém zkoumání nutně používáte? Není to také spíše o tom, že pravdivost samotného prohlášení „věda je jediným zdrojem poznání“ není paradoxně vědecky jakkoliv ověřitelné a spadá do kompetence filozofie?

Není tedy pravda, že by věda byla jediným kanálem, kterým k nám putují informace o světě, ve kterém žijeme, byť je kanálem veskrze spolehlivým. Není také ani náhodou pravda, že by věda mohla prokázat neexistenci čehokoliv – není toho ze samé své podstaty schopna. Až vám to opět někdo předhodí, vězte, že neví, o čem mluví.

– JL –

www.rozumnavira.cz