Od 9. července se změnily ceny 30.000 položek spotřebního zboží a další zdražení prý budou následovat. Po úplném uvolnění cen, ne mezd, ke kterému dojde již od 1. ledna 1991, budeme každou korunu obracet bezpochyby víckrát než dvakrát. Tolik červencové Svobodné Slovo.

Možná, bude mezi námi více takových, kteří si vzpomenou na modlitbu Páně.

  • Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Náš denní chléb dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám. A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. (Mt. 6:9-13)

Pán nás osvobodil od zlého a je na čase, abychom zkoumali srdce a s pokorou vzdali Pánu díky i za denní chléb. Modlitba za denní chléb se nám může zdát nedůležitá. Sytý hladovému nevěří a skutečný hlad z nás málokdo zná. Naopak, mnoho lidí trpí otylostí. Kolik prostředků, úsilí a námahy ztrávíme různými odtučňovacími kůrami!

V našich modlitbách žádáme o všechno možné, ale zapomínáme, že vše, kromě denního chleba je jaksi návdavkem. K zachování života potřebujeme pouze chléb a vodu. Vše ostatní je důkaz Boží dobroty a požehnání. Jen Bůh zajišťuje všechny naše denní a životní potřeby. Přesto si namlouváme, že chléb, přístřešek a všechny ostatní nutnosti a radosti, které ke každodennímu životu potřebujeme, jsou výsledkem naší pracovitosti. Jak často se troufale rouháme, když říkáme, že Bůh pomůže nejvíce tomu, kdo si pomůže sám. Zapomínáme, že naše schopnosti a existence by bez Božího přičinění prostě nebyla. Bůh řídí fyzické zákony naší planety. On řídí roční období. Stačí sebemenší výchylka zemské osy a celá země skončí katastrofou. Vždyť dnes vidíme, co člověk napáchal, když narušil jemnou rovnováhu ekologie, kterou stvořil náš Pán. Postavili jsme přehrady a zdevastovali ohromná území, která se proměnila na poušť. Znečistili jsme ovzduší, zamořili řeky, kde ani rybička nepřežije. Lidé se bojí o svojí existenci, mají strach z nukleární války, z ozonových děr, chemického znečištění, kyselého deště, přelidnění země. Jímá nás hrůza ekologických katastrof a přesto všechno, naše nezávislost, lidská snaha, věda, technologie a naprostá ignorace zákonů našeho Stvořitele, přináší nové a nové katastrofy do životního prostředí a mezilidských vztahů.

  • Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není." Všichni kazí, zohavují, na co sáhnou, nikdo nic dobrého neudělá. Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo. (Žalm 14:1-3)

Vše co Bůh stvořil, stvořil pro nás, pro své milované dílo, člověka, aby člověk žil v neustálém spojení s Bohem a vše mu sloužilo k růstu a potěšení. Pokud si tuto skutečnost neuvědomíme budeme svět ničit dál a žít ve světě, který přináší utrpení, hlad, bídu a bezpráví. Podívejme se na Boží velikost právě skrze denní chléb.

  • Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, muže a ženu stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe." Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bilinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. ... Bůh viděl, že všechno co učinil je velmi dobré. (Gn. 1:27-31)

Zamysleme se nad tím, co nám Bůh dává. Bůh mohl určit, že nám k obživě stačí jenom tráva, jako všem býložravým zvířatům, nebo hlína s minerály, které potřebují k životu rostliny. Nemusel nám dát chuť a čich a pak by nám bylo jedno jakou hmotu jíme. Vždyť Židé nejvíc reptali proti Bohu, když místo různorodého jídla, na které byli zvyklí v Egyptském otroctví, měli den co den Boží manu, která jim už nelezla. Bůh nám dal nejen ovoce, zeleninu, ryby, drůbež, hovězí a vepřové. Dal nám ořechy, luštěniny, mléko a mléčné výrobky, sýry, vajíčka, máslo, med i cukrovou třtinu. Dal nám koření, zeleninu, rostlinný olej, kávové a kakaové boby. Sami nemůžeme vyjmenovat všechny druhy, odrůdy a členitost jednotlivých skupin živin, které požitkem pojídáme. Dal potravinám vůni, chuť, barvu, krásu, která láká nejen oko, ale přináší hodnotnou výživu, potěšení a radost. Proto bychom si měli s každým soustem, ať je to krajíc čerstvě upečeného chleba, nebo ta nejkrásnější obložená mísa pro slavnostní příležitost, uvědomit, že zdroj našeho živobytí, zdroj našeho přežití, zdroj naší radosti a spokojenosti není v nás, ale v lásce a štědrosti našeho Pána. S díky bychom měli přijímat už jen to, že neumíráme hladem. Bůh na nás nezapomíná, i když budeme muset korunku obrátit víc než dvakrát.

- kas -