V časopise Religion Today (Církev dnes) vyšlo pojednání o postoji známého odborníka na církevní život, George Barny a stavu dnešní církve v Americe. Barna nepatří k těm, kdo se snaží účastníkům nejrůznějších křesťanských seminářů říci, že mohou odpočívat na vavřínech.

Ve skutečnosti je to právě naopak. „Chci rozbít iluze o tom, že je všechno v nejlepším pořádku a že církev kypí zdravím. Jsem přesvědčen, že tomu tak není", řekl Barna. Své postoje dokládá výsledky mnohaletého výzkumu. „Jedna z věcí, kterou jsme zanedbali a je nesmírně důležitá, je život zasvěcený učednictví", zdůrazňoval během 15 měsíčního turné seminářů v 54 městech.

Z výzkumu Barna poukazuje na skutečnost, že rozdíl mezi křesťany a nekřesťany je minimální, protože se křesťané chovají v podstatě stejně jako nekřesťané. Z toho vyplývá, řekl, že jde především o problém učednictví. Církve musí věřící vést k větší odpovědnosti a hlubšímu poznání Božího slova, aby pomohli lidem chápat, co to znamená být křesťanem jednadvacátého století. „Efektivní učednictví se může měřit podle aktivit a zapojení jednotlivců ve službě v oblastech osobního svědectví, evangelizace, biblického vzdělávání a finanční obětavosti".

Velké sbory představují asi 10 % z celkového počtu sborů - kterých je v USA kolem 350 000. Bohoslužeb se pravidelně účastní asi polovina z celkového počtu věřících. Asi 45 % Američanů se hlásí k určité denominaci, kde mají členství. Dále je uvedeno, že v Americe existuje přibližně 230 různých denominací a více než 52 000 křesťanských privátních škol.

- Charisma News Service -

Z výsledků, které byly zveřejněny v The Washington Times vyplynulo, že mužů je ve sborech 39 %; 56 % věřících navštěvuje sbor pouze jednou týdně a 46 % věřících pozvalo v minulém roce někoho ze známých na návštěvu sboru. Polovina všech sborů má pouze 11 % podíl věřících. Pouze 20 % americké populace se účastní pravidelně bohoslužeb. Taková je realita dnešních církví. (pozn. redakce: Pro nás by takové statistiky byly ohromující).

V řadách věřících narůstá nespokojenost se stavem a vedením církve. Centralizace a profesionalizace rozdělila církev na profesionály a laiky. Ne všichni věřící chtějí být jenom formálními členy církve, kterou řídí administrativní aparát profesionálních pracovníků a teologů, kteří připravují rozličné programy a aktivity. Profesionalizace vedla v některých případech ke vzniku megasborů - mnohatisícových shromáždění.

Na druhé straně se malé sbory potýkají s existenčními problémy a nedostatkem nových členů. Přichází stále méně mužů. Věřící se scházejí k bohoslužbám pouze jednou týdně. Podle výsledků průzkumu kongregačního života (Congregational Life), který byl proveden v 50 státech a v nejrůznějších denominacích, bylo osloveno asi 300 tisíc věřících z 2 200 sborů.

Tato nespokojenost posledních let roste nejen v USA, ale i v Kanadě, Austrálii, Novém Zélandě a v Anglii, roste silné hnutí, které se odklání od tradičního vedení bohoslužeb z katedry jednoho kazatele k pluralitě sloužících bratří, od obecenství v církevních budovách k obecenství v domovech jednotlivých věřících. Forma domácích sborů se v minulosti nejvíce osvědčila v zemích, kde neexistuje svoboda vyznání víry, jako v Číně a na některých místech Jižní Ameriky, v arabském světě a pod. Tito věřící se scházejí po domech jako prvotní církev během prvních tří století.

Vznikají nové sbory na principu „rozsévání sborů". Výhodou domácích skupinek, které se scházejí k bohoslužbám a studiu Božího slova, je, že nemají vysoká vydání ani starosti a odpovědnost za církevní budovy. Jejich dobrovolné příspěvky mohou viditelně sloužit potřebným (vdovám a sirotkům) a misijní práci.

Výhody domácích biblických skupinek v rámci církve

Některé sbory si uvědomují, že potřeba osobních vztahů a hlubšího studia Božího slova není možná jinak, než v rámci domácích studijních skupinek. Zkušenosti potvrzují, že:

  • Pěstování přátelských vztahů a potřeby jednotlivců jsou ve skupince lépe dosažitelné.
  • Možnost pro růst sboru, dělením skupinek.
  • Aktivní a přirozená příprava nových vedoucích.
  • Zkvalitnění obecenství a vztahů.
  • Vytváří přátelskou atmosféru ve sboru.
  • Posílení možnosti a příležitostí pozvat přátele, kteří nejsou součástí církve.
  • Prohlubuje biblické studium.

Představme si, jak by mohl být posílen každý sbor, kdyby věřící zaměřili pozornost na kvalitu a vnitřní jednotu. Mohli by lépe sloužit jedni druhým a naplňovat přikázání, abychom milovali své bližní. Možná, že právě dnes, koncepce domácích skupinek, zakládání nových sborů, domácích sborů, se může stát jedním z vhodných modelů, jak oslovit naše spoluobčany v dnešním uspěchaném a na sebe soustředěném životě.

Jen s Boží pomocí můžeme sloužit nespaseným a aktivně prožívat živou víru a blízké obecenství s Pánem Ježíšem Kristem.

- připravila kas -