S vděčností a chválou našemu Pánu vám přinášíme další číslo Zápasu o duši. Tímto číslem náš časopis vstupuje již do čtvrté dekády své existence. Před třiceti lety bylo v Jakartě v Indonésii vytištěno první číslo, které bylo následně nejrůznějšími způsoby rozesláno na adresy do tehdy ještě totalitního socialistického Československa. Pavel a Klára Steigerovi časopisem reagovali na přívaly dopisů, které k nim přicházeli od posluchačů křes­ťan­ské­ho vysílání  za železnou oponou. Tehdy ještě netušili, že za necelý rok železná opona padne a oni stráví přinejmenším další čtvrtstoletí v zemi, kterou kvůli invazi sovětských vojsk opustili.

Bůh má své cesty a své plány pro každého z nás. Já jsem v roce 1989 vůbec ne­tušil, že existuje nějaký Zápas o du­ši nebo nějaké křesťanské vysílání. Až o deset let později, kdy jsem již byl křesťanem, jsem se poprvé setkal se jménem Pavla a Kláry a s časopisem Zápas o duši. A tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že se o dal­ších deset let později stanu odpovědným redaktorem  našeho časopisu.

Bůh ve své prozřetelnosti spojil naše cesty ve chvíli, kdy Pavel s Klárou začali uvažovat o předání štafety ve vydávání časopisu (což mělo být spojené s číslem 99). Začali jsme plánovat pokračování vydavatelské práce, vytvořili jsme redakční radu, jejíž součástí byli (a stále ještě jsou) Pavel s Klárou, a počínaje rokem 2009 začal časopis vycházet pod jejím vedením.

V roce 2010 jsme v Ústí nad Labem uspo­řádali první, „zku­šební“ konferenci Zápasu o duši. Byla pro nás velkým povzbuzením, proto jsme se rozhodli v pořádání konferencí pokračovat. Od té doby proběhlo ve spo­lupráci s nakladatelstvím Poutníko­va čet­ba dalších devět konferencí. Osm z nich bylo na několika místech v Brně, poslední, letošní, byla v Praze.

Brno jsme na začátku zvolili proto, že je to velký dopravní uzel dostupný jak Čech, tak z Moravy, včetně té severní, kde je mno­ho našich čtenářů, tak také ze Slovenska. Nebylo to nejjednodušší pro nás, organizátory konference, protože to kvůli přípravě znamenalo strávit jeden den na­víc v Brně. S tím, jak ubývali účastníci ze Slovenska, a přibývalo účastníků ze sborů, kte­ré Zápas o duši podporují, jsme se nakonec rozhodli uspořádat konferenci v Pra­ze. A minimálně pro následující rok to tak chceme nechat.

Konference jsou pro nás velkým povz­buzením a příležitostí setkat se s těmi, kteří čtou náš časopis a podporují naši práci.  Je to příležitost vidět přátele, které jsme dlou­ho neviděli, setkat se s novými lidmi, z nich­ž­ někteří náš časopis vůbec neznají, povzbudit se navzájem tím, jak Bůh jedná v našich životech a strávit čas uctíváním Boha při výkladu jeho Slova.

Chtěl bych vás tímto povzbudit, milí čte­náře,  abyste podpořili naší službu také tím, že  přijedete na Zimní konferenci. Napros­tou většinu čtenářů známe jenom podle jména, na které časopis posíláme. Je velmi radostné spojit jméno s konkrétní tváří, případně se seznámit více a slyšet o tom, jak Bůh jedná ve vašich životech.

Bez čtenářů by naše práce neměla žádný smysl, bez modliteb a bez finanč­ní pod­pory bychom ji zase nebyli schop­ni dělat. Přes trvalý pokles čtenářů jsme nesmírně vděční za každého, kdo časo­pis otevře a přijme z něj duchovní užitek. Jsm­e také velmi vděční za všechny vaše dary, které nám posíláte na podporu naší činnosti (přehled hospodaření najdete v tabulce na konci stránky).

V loňském roce jsme z Boží milosti hospodařili s vyrovnaným rozpočtem. Nic­mé­ně je zde nezanedbatelná částka, kterou jsme dostali od zahraničního dárce. Kdyby nebylo tohoto štědrého daru, byli bychom hluboko v červených číslech.

 Ceny distribučních služeb se pomalu ale jistě šplhají stále výše, a ačkoliv klesá náklad časopisu, za rozesílání časopisu platíme stále více.

Naší filozofií stále zůstává, že časopis chceme poskytovat bezplatně, aby byl do­stup­ný pro opravdu každého, kdokoliv by o něj měl zájem. Samozřejmě časopis není zdarma, ale je za ním hodně práce, času i financí. Vždy je třeba najít a při­pra­vit, případně napsat nebo přeložit kvalitní obsah, zkontrolovat články, vysázet časopis, vytisknout ho, a dostat ke čtenářům. A to  je něco, co zadarmo není, ani nemůže být. Kromě toho je zde množství administrativní práce spojené s legislativou a účet­nictvím.

Proto jsme opravdu vděční za každý dar, který od čtenářů dostaneme. Snažíme se o to, abychom využívali prostřed­ky, které máme, co nejlépe, a děláme to s vědomím závislosti na Bohu a jeho milos­ti. Bude-li on chtít, jednoduše stáhne svou ruku a naše služba bude muset skončit. A platí to i opačně – bude-li Pán chtít a uzná-li to v našem případě za vhodné, otevře srdce hladových duší, bu­de je sytit pomocí našeho časo­pi­su a otevře nám dveře k mnohé další službě v naší zemi, která tak zoufale potřebuje evangelium a zdravé biblické vyučo­vá­ní. Obojí najdete i v tomto – se zpoždě­ním vydaném čísle Zápasu o duši.