Diskuzní příspěvek

Jmenuji se Karolína Štaudová a jsem studentkou Církevní střední zdravotnické školy v Brně. Přijela jsem na tento kongres jako tichý posluchač, ale včera jsem byla požádána pořadateli, jestli bych si nepřipravila pár slov na určité téma. Ráda bych tedy řekla něco o problematice mládeže, školy a rodiny, kterou považuji za aktuální.

Jak už zde bylo mnohokrát řečeno, škola má velký vliv na dítě, jeho život, vývoj i jeho názory a má je jakýmsi způsobem formovat v určitou osobnost. Ale v tomto všem je škola až na druhém místě. Jako nejdůležitější jednotka společenské a morální výchovy je zde rodina! Názor rodičů musí ve většině případů předcházet informace a názory učitelů, kamarádů a ostatních lidí, se kterými se bude dítě postupem času setkávat.

Chtěla bych se zaměřit hlavně na otázku sexuální výchovy v rodině a ve školách. Pocházím z relativně malé rodiny (oproti počtu dětí např. zde přítomného pana Michaela Farrise), ale na české poměry spíše početné. Jsme čtyři sourozenci a naše maminka se nikdy nezdráhala, ani se žádným způsobem nestyděla, bavit se s námi o všech věcech, tedy i o sexu. Pamatuji si, že jsem byla první ze třídy, kdo věděl o tom, jak vlastně vzniká dítě, zatímco ostatní kamarádi žili v dětských pohádkových představách. Myslím si, že moji rodiče nás vychovávali k zdravému pohledu na lidskou sexualitu, lidské tělo, vztahy mezi mužem a ženou, ale hlavně ke studu a zdrženlivosti. Toto vše vyplývalo z křesťanského učení, uznávání a dodržování Desatera božích přikázání.

A právě zde je chyba, které se, podle mého názoru, dopouštějí křesťanští rodiče. Vysvětlují sice svým dětem, co je to hřích a co nesmějí dělat, řeknou jim, že nadávat bratrovi je špatné a krást v samoobsluze je hřích proti Božímu přikázání - nepokradeš, ale co to znamená nesesmilníš nebo co je to dychtit po ženě svého bližního, se již děti od rodičů nedovědí. Řeknou jim to kamarádi již poučení jinými staršími kamarády. Ano, otázka sexu je v našich rodinách často tabu!

Když jsem začala chodit na církevní školu, tak jsem se bláhově domnívala, že zde budou děvčata stejných názorů a stejného přesvědčení jako já. Ano, stejného přesvědčení jsou skoro všechny, ale jejich názory na určité věci mě velmi překvapily. Když jsme začaly debatu na téma partnerské vztahy, tak 90% děvčat zastávalo názor, že k chození s chlapcem patří i sex, to znamená pohlavní život před svatbou. Polovina z nich vůbec neměla tušení o tom, že by snad chlapec s dívkou měli před svatbou udržovat jakousi čistotu vztahu. Rodiče se s nimi o těchto věcech vůbec nebavili, a kde jinde pak může vzít mladé děvče poučení, než u zkušených kamarádek nebo v tzv. časopisech pro mládež, kde jsou jen návody, jak a co přesně udělat ke spokojenosti svého sedmnáctiletého partnera. Všude v televizi je jen propagace antikoncepce, případně odstranění nechtěného těhotenství. Druhá polovina dívek byla sice od svých rodičů poučena, ale tak nepřesvědčivě, že to pro ně to byly jen jakési staromódní názory, které už přece v dnešním světě vůbec neplatí. Tyto dívky jsou sice křesťanky chodící každý týden do kostela, ale přikázání nesesmilníš ze svého života prostě vyškrtly. Udělaly si jakousi vlastní reformaci církve, kde je sex povolen před svatbou a vůbec si neuvědomují, že hřích nikdy nezůstane sám, ale plodí další a další hříchy. Žít sexuálně před svatbou znamená bránit se těhotenství, což zase znamená bránit se Boží vůli. Kdo z dnešní křesťanské mládeže uznává tyto konzervativní, ale stále platící názory a zákony? Chtěla bych proto poprosit rodiče, aby svým dětem dali řádné poučení o vztazích mezi mužem a ženou a také aby jim byli sami tím nejlepším příkladem. A hlavně bych se chtěla obrátit na mladé lidi ještě nezkažené "moderním" světem, aby se nebáli prosazovat svoje názory, i když si o nich ostatní budou občas myslet, že nejsou normální. Snažte se, prosím, bojovat proti propagandě špatných časopisů a programů v televizi. Snažte se vysvětlovat svým kamarádům, kteří neměli to štěstí se vše dovědět od rodičů, že mnohem hodnotnější než sex je v partnerském vztahu před manželstvím vzájemná důvěra, tolerance a sebepoznávání. Sex je dar, kterým se mohou obdarovávat pouze manželé - dvě osoby, které si slíbily věrnost před lidmi a Bohem.

Je velice smutné, že nejenom v řadách nevěřící mládeže, ale i mezi křesťany jsou často vlažní lidé s polevujícími zásadami. Čím dál budou ustupovat svému svědomí, tím víc se bude deformovat jejich víra i příklad jiným lidem. Budoucnost světa záleží jen na nás. Kdo jiný může otevřít oči mladým lidem bez životního cíle, kteří propagují partnerskou promiskuitu a volnou lásku? Jen ti, kteří věří v hlubší a stálejší lásku - lásku Kristovu.

- Z bloku "mládež hovoří k delegátům" Světového kongresu rodin v Praze 1997 -