„V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých... Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.“

To je na nemoc pěkně dlouhá doba! Je těžké být tolik let nemohoucí!

Dnešní lekce by se mohla hodit lidem, kteří jsou takto postiženi, a my bychom se měli na chvilku zastavit a přemýšlet o jejich situaci. Nemocní křesťané mají k dispozici mnoho útěchy, pokud si ji připustí k srdci. Bůh se v jednání se svými dětmi nedopouští chyb! On ví, v jaké škole se naučí to nejlepší a díky jakým zkušenostem nejlépe porostou.

Spalující ohně nemoci dokážou spálit mnoho řetězů hříchu a světskosti! Mnozí z těch, kdo jsou už v nebi, budou Bohu navždy děkovat za své pozemské postižení, které je uchránilo od hříchu. Můžeme si být jisti, že Bůh nikdy nepovolává žádné ze svých dětí do nemoci, aniž by měl v úmyslu jim skrze ni požehnat. V nemoci se skrývá:

• duchovní lekce, kterou je chce naučit;
• nový pohled na Jeho lásku, který jim chce odhalit;
• některá křesťanská ctnost nebo milost, kterou v nich chce rozvinout.

Pokoje nemocných bychom měli vždy pokládat za posvátná místa, protože si uvědomujeme, že nás tam Bůh povolává kvůli nějakému zvláštnímu působení na naše duše.

Musíme být velmi opatrní, abychom nepropásli to dobré, co Bůh chce, abychom nemocí získali. Jen ti, kdo důvěřují Kristu a spočívají na Jeho prsou, získávají požehnání z nemoci. Příliš mnoho nemohoucích je postupně nespokojených, nešťastných, zahořklých a nevrlých. Nemoci se častokrát nepodaří přinést dobro těm, kdo trpí. Je jen málo životních zkušeností, ve kterých se tak moc potřebujeme hlídat a oddat se modlitbám k Bohu. Postarejte se o to, aby nemoc zůstala vně vašeho srdce - uvnitř uchovejte Krista s Jeho láskou a pokojem!

(Denní biblické čtení z Kristova života, 1890)

www.gracegems.org