• Kéž mi dá tvůj meč vyváznout z moci svévolníka a tvá ruka, Hospodine, z moci lidí, lidí věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho, sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům. (Ž 17,13-14)

Bůh dává bezbožným podíl tady na zemi, aby jim i světu ukázal, jak málo dobrého je ve všech pozemských věcech. Kdyby byli skutečně dobří, nikdy by je od Něho neobdrželi. Je to důkazem toho, že v síle těla není nic znamenitého; vždyť vůl jí má více než ty. Ani v hbitosti tvého těla není znamenitosti, neboť pes je hbitější, než jsi ty. Důkazem, že v přepychovém oděvu není velké znamenitosti, je i to, že páv má pestřejší oděv než ty a důkazem, že ani zlato a stříbro není tím nejvýbornějším, je, že Indiáni ho mají více než ty. Kdyby tyto věci měly nějakou cenu, jistě by je Bůh nedal bezbožníkům.

Vidíme také, že v tomto světě není nic velmi dobrého, poněvadž kdyby bylo, bezbožní by se v něm tolik neradovali. Luther to ve svém výkladu knihy Genesis vyjadřuje následovně: „Turecké císařství, ač je tak slavné, je jen drobečkem, který Pán rodiny – Bůh – hází psům.“ Takový byl Lutherův obdiv pro celou tureckou říši a opravdu, není to ničím více. Všechny věci tohoto světa, které Bůh uděluje všem bezbožníkům – svým nepřátelům – ukazují, že nejsou znamenité ani dobré. Proto je Bůh, jak chce, rozhazuje po světě a hledí na ně jako na smetí. Nedbá, jestli Mu lidé vzdají slávu za to, že je jimi obdařil, ale zkušuje je jimi. Uděluje-li však Bůh dary Kristovy, chce být jimi oslaven. Nedává je každému, ale připraví pro ně dříve ty, které chce jimi obdařit, aby Mu vzdali za ně chválu. S ostatními dary to však je jiné. Dejme tomu, že byste viděli člověka sbírajícího pláňata pod stromem, pod kterým jsou vepři. Neodežene je, protože na stromě jsou jen pláňata. Kdyby však sbíral vzácné a dobré ovoce a tu by tam přiběhla a začala rýt svině, jistě by ji odehnal. Tak i Hospodin dovolí svini tohoto světa, aby přišla a chrochtajíc sbírala věci tohoto světa.

S dary Kristovými však je to zcela jiné. To je drahocenné ovoce! Když kovář zpracovává železo, nedbá na to, že při tom odlétá velmi mnoho strusky i kousky kovu. Zlatník však, když zpracovává zlato, sebere pozorně každý úlomek i každý zlatý drobeček. I brusič drahých kamenů jistě sebere každý spadlý kousek. Tesař, když přitesává stavební dřevo, nedbá, kam létají odštěpky. Jak jiné to je u kamenorytce a u zlatníka. U Boha tyto vnější věci jsou jen odštěpky a struskou, a proto je Bůh udílí bezbožníkům.

Jeremiah Burroughs (1600–1646)