Zápas o duši:

Vzestup a pád evangelikálů v USA

Verze pro tisk

Sotvakdo může popřít, že se koncem 60. a začátkem 70. let dělo v Americe du­chov­ně něco zcela mimořádného. V době morálního úpadku, sexuální revoluce hipíků a uživatelů drog a nepokojů, uvěřily tisíce mladých lidí a následkem toho teologické semináře praskaly ve švech. Rok 1976 byl vyhlášen rokem evangelikálů.

Vše začalo hnutím Ježíš, na jehož počátku uvěřilo několik uživatelů drog. Desítky dalších uvěřily díky jejich svědectví. Vzni­ka­ly křesťanské kavárny a centra. Hnutí se šířilo ze severní Kalifornie na jih. Přibývaly první neformální sbory (Calvary Chappel, Vinice, Maranatha) plné mladých lidí, a kde jsou mladí, tam je hudba. Díky moderní křesťanské hudbě i rocko­vé opeře Jesus Christ Superstar (1970) se jméno Ježíš Kristus stalo sloganem doby. Články, knihy, evangelizace, Billy Gra­ham dokázali oslovit tisíce mladých. Vzni­kaly služby zaměřené na studenty. Jedna z konferencí Campus Crusade přilákala 85.000 mladých. Kultura evangelikálního mládí zaplavila zemi nad­še­ním pro Krista. Tisíce mladých mužů, kteří uvěřili během vysokoškolského studia, vy­slyšely výzvu nést evan­ge­lium do všech konců světa. Muži vystudovali teo­logické semináře a byli připraveni jít do služ­by. Křesťanská vyda­va­telství chrlila stov­ky nejrůznějších titu­lů. V tu dobu vyšla kniha od Halla Lindseye „The Great Late Planet Earth“ (Pozdní planeta Země), zaměřená na budoucí události v Izraeli. Během několika let se jí prodalo 28 milionů výtisků. Následovaly knihy od Pau­la Littla „Vím, proč věřím“, J. I. Packera „Knowing God“ (Poznání Boha), Johna Stotta „Basic Christianity“ (Základy křes­ťanství), C. S. Lewise „Mere Christianity“ (K jádru křesťanství). Evangelikálové po­řá­dali konference, evangelizační akce a ti­sí­ce mladých evangelikálů byly vysílány do světa jako misionáři a zakladatelé sborů. Na jedné straně můžeme vidět explozívní růst charismatických a letnič­ních sborů, ale na druhé americký způsob života za touto du­chovní obrodou po­kulhával. Vznikaly organizace zaměřené proti morálnímu úpadku společ­nosti, křesťané se zapojovali do politic­kého aktivismu, a i když kon­zervativní prezidenti jako Ronald Reagan, George H. W. Bush byli evangelikálové a během jejich administrativy byl morální úpadek společnosti do jisté míry zpoma­len, liberálnější prezidenti počínaje Billem Clintonem a jejich voliči krok za kro­kem zapříčinili postupné rozvolnění kon­zer­va­tivních hodnot společnosti. Např. byl schválen zákon o potratech umožňující kdykoliv na požádání ukon­čit život, boj za práva homosexuálů rozdělila zemi, by­ly uvolněny zákony o obscenitě, a tak hod­no­ty, které Američané zastávali po čtyři sto­letí, vzaly za své.

Hledáme-li příčinu tak vážného úpad­ku, vidíme, že evangelikálové ztratili svůj vliv především z neznalosti věro­uč­ných doktrín. Církev se stala místem, kde se má člověk cítit především dobře, kázání má být krátké, nemá nikoho obtěžovat ani kon­frontovat s hříchem, ale má pomáhat a přítomné povzbuzovat. Nehledí se na to, co učí Písmo, evangelium bylo na­hrazeno bezobsažnými chvá­lami a sna­hou být pro svět co nej­př­itažlivější. Evangelikální sbory jsou plné duchov­ních nemluvňat, lidí světských ve svém smýšlení a chování, ochotných ke kom­pro­misům se světem, kteří jsou příliš zba­bělí na to, aby se posta­vi­li tváří v tvář kultuře, která je čím dál tím víc nenávistná vůči křesťanským hod­no­tám.

Jakou naději mají evangelikálové v dnešním světě?

Pokud se neprobudí a neuvidí svojí světskost, blíží se ke katastrofě. Nejde jen o to, jak prožijí tento život, ale především o to, kde budou trávit věčnost. Soud začíná od Božího domu. Je třeba navrátit se k Písmu, oživit a připomínat nutnost pokání z hříchů, znovu se učit, co je to poslušnost, věrnost, obětavost, soucit k bližnímu. Evangelikálové musí věnovat pozornost autoritě Božího slo­va, probudit se ze špatného snu, že je vše v nejlepším pořádku, a vykročit správ­ným směrem.

Přeložila Klara Steiger. 

Zkráceno a upraveno podle článku The rise and decline of evangelicalism in the United States (1967–2017), ET International Apr – Jun 2017

Dovětek k situaci u nás

V naší zemi nebylo evangelikální hnutí nikdy příliš silné, ani nezasahovalo široké spektrum obyvatel ČR.

Od sametové revoluce dodnes se na této situaci nic nemění. Totalitní režimy minulosti (fašistický a následně komunistický) zatlačily evangelikály do kouta, ze kterého se církvím ani za čtvrt století nepodařilo vymanit. 

Je zřejmá absence učení, touha líbit se světu, široké a všeobecné zapojení do eku­menického hnutí, atd. Výsledek odpovídá popisu situace v USA. I řešení je identické a v kontextu evangelikálního křesťanství nemůže být jiné – hluboké pokání, návrat k věrné oddanosti Kristu a jeho Slovu, tedy k tradičním reformač­ním „solas“, a především opětovné porozumění dostatečnosti Pís­ma pro víru i život křes­ťana i církve.  

–jk–