Dnes se zamyslíme nad tím, co říká Bůh o vlivu našich finančních rozhodnutí na naši budoucnost. Pravděpodobně je mnoho lidí, které téma peníze a finance tíží. Proč tomu tak je? Hádám, že je to proto, že na nás doléhají naše dluhy nebo že se strachujeme o svou budoucnost. Pokud je to váš případ, doufám, že vám pomůže tento článek, ve kterém budeme uvažovat nad Božím vedením ve finančních záležitostech.

Znát budoucnost

Bůh má hodně co říct k naší budoucnosti. Chce, abychom byli moudří a chápali, jak naše dnešní rozhodnutí ovlivňují naše životy zítra. Přísloví říká: „Léčkou pro člověka je rychle vyslovit: Je to svaté!, a teprve po slibech přemýšlet.“ (Př 20,25 ČSP)

Přísloví nám říká, že neznalost není žádná blaženost – je to pošetilost! Je moudré přemýšlet o budoucnosti a bláhové tak nečinit. Nejsme nijak svatější, když zůstáváme v nevědomosti ohledně následků našich finančních rozhodnutí. Hrát si na prosťáčka není způsob, jak následovat Ježíšovo přikázání, abychom neměli starost (Mt 6,25). Neznalost nás nezprostí hříchu a nezprostí nás osobní zodpovědnosti za naše finance. Naopak, máme růst v porozumění Boží vůli ohledně toho, jak bychom měli smýšlet o budoucnosti.

Boží vědění vs. lidské vědění

Pokud jde o budoucnost, „… Bůh… zná všecko“ (1J 3,20). Zná dokonale minulost, současnost i budoucnost. Bůh je svrchovaný nad časem a všechny věci dovede k naplnění. Jak píše David: „… všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal“ (Ž 139,16).

Na rozdíl od Pána Boha vy ani já všechno nevíme. Dokonce je pro některé z nás těžké! Jak bychom tedy mohli tvrdit, že známe budoucnost? Spíš bychom se spolu s Mojžíšem měli modlit, aby nás Bůh naučil „počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce“ (Ž 90,12). Takže i když nemáme tušení, co se stane příští rok, příští týden, nebo dokonce za hodinu, stejně musíme při svém rozhodování brát budoucnost v potaz.

Rozhodování o budoucnosti

Jak to máme dělat? Jak se máme rozhodovat o finančních záležitostech do budoucna, když budoucnost neznáme? Prostě jdeme k Bohu. V Písmu Bůh odhaluje budoucí události, které se stanou, jako je Kristův druhý příchod. Také odhaluje předpokládaný výsledek našeho současného jednání, jako „Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní…“ (Př 10,4). To je moudrost a moudrost má v sobě futuristickou složku – budeme-li dnes líní, zítra budeme chudí. I když nám Bůh neříká o budoucnosti všechno, odhaluje nám, jak žít v současnosti pro budoucnost.

Ale Bůh není jediný, kdo mluví o budoucnosti a poskytuje nám rady. O budoucnosti se spekuluje všude. Předpovědi počasí, vědci, ekonomové, sportovní fanoušci, všichni něco předpovídají. Jak bychom tedy měli přistupovat k radám ohledně budoucnosti, obzvláště v oblasti našich financí? Dovolte mi předložit vám tři věci k zamyšlení.

Za prvé, zvažte zdroj. Je známý pro svou čestnost a poctivost? Přísloví říká: „Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně…“ (Př 10,9a). Vyzná se v tom, o čem mluví? Přísloví říká: „Moudří uchovávají poznání…“ (Př 10,14a). Má zkušenosti s tou kterou záležitostí? Přísloví říká: „… důstojností starců jsou šediny“ (Př 20,29b). Držte se daleko od horoskopů a těch, kdo praktikují bezbožné předpovídání budoucnosti nebo věštění. To jsou nespolehliví rádci.

Za druhé, přemýšlejte nad obsahem. Je to rada rozumná a zasvěcená do situace? Nebo postrádá logiku, je uvařená z vody? Například, říkají vám, že úrokové sazby se zvýší, protože je dnes úplněk nebo proto, že jsou v současnosti na 0 % a už nemohou dále klesnout? Má jejich rada precedens? Například po krachu burzy v roce 2008 radili finanční poradci svým klientům, aby neprodávali své znehodnocené akcie, protože dějiny ukazují, že po každém krachu burzy následuje za normálních okolností prudký nárůst. Vyhněte se radám, jak rychle zbohatnout. Uvědomte si, že „kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá“ (Př 13,11).

Za třetí, zvažte limity. Jak jsem již řekl, nikdo nezná budoucnost. Přísloví říká: „Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí“ (Př 27,1). Proto obsahují reklamy investičních společností frázi: „Úspěch v minulosti nezaručuje budoucí výsledky.“ Nehledě na to, jak spolehlivý je zdroj nebo jak ověřený obsah, jen Bůh zná budoucnost.

Všichni se tedy nezbytně rozhodujeme ohledně budoucnosti a nesmíme to činit bláhově nebo naslepo, ale pokorně a moudře a hledat moudrost v Božím slově. To je obzvláště užitečné, když přijde řeč na dnešní téma – zadlužení a úspory.

Zadlužení – Úvěr na budoucnost

Takže pojďme mluvit o dluzích. Dluh můžeme definovat jako situaci, kdy něco získáme hned, ale zaplatíme za to později. Kolik z nás má nějaký dluh? Do určité míry je úvěr nezbytný  k podnikání. Můžu si třeba na týden pronajmout auto a zaplatit za něj až po jeho uplynutí.

Zakazuje nám Bůh půjčovat si?

Co si ale myslí o zadlužování Bůh? Zakazuje nám půjčovat si? Jistě se vám uleví po informaci, že si můžeme legitimně půjčovat peníze, aniž bychom hřešili. Bůh nezakazuje všechny formy půjček.

Ve Starém zákoně vidíme, že Bůh ve skutečnosti v zákoně daném Izraelcům peníze půjčovat povolil. Exodus říká: „Jestliže půjčíš stříbro někomu z mého lidu, zchudlému, který je s tebou, nebudeš se k němu chovat jako lichvář, neuložíš mu úrok“ (Ex 22,24). V Novém zákoně Ježíš povzbuzoval k půjčování, když řekl: „Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět“ (Lk 6,35).

Pokud tedy Bůh dovolil lidem, aby půjčovali, pak z toho přirozeně plyne, že jim dovolil i půjčovat si. Jinak by skutek zapůjčení peněz vedl toho, kdo si půjčuje, do hříchu. Ale je to naopak, zapůjčení může někdy sloužit k prokázání milosrdenství těm, kdo jsou v nouzi, a být schopen někomu půjčit je laskavost od Boha.

I když je možné si půjčovat, aniž bychom hřešili, je možné při tom také hřešit. To, že si půjčuji, může ukazovat na srdce, které je netrpělivé, lakotné nebo mu schází víra a „cokoli není z víry, je hřích“ (Ř 14,23). Například můžeme s nedůvěrou usuzovat, že Bůh selhal a nezaopatřil nás, a proto cítíme, že je v našem nejlepším zájmu si půjčit, abychom svoje potřeby uspokojili.

Půjčování se také stává hříchem, když nesprávným způsobem spoléháme na Boha. Co to přesně znamená? To neznamená, že bychom neměli plánovat a zavazovat se do budoucnosti. Život vyžaduje, abychom plánovali a měli závazky do budoucnosti! Zavazujeme se v manželství, plánujeme své rozpočty a připravujeme se na návrat Krista. To je život!

Co se však týče zadlužení, nesprávně se spoléhat na Boha znamená jednu ze dvou věcí. Za prvé, může to znamenat, že se hříšným způsobem pokoušíme přimět Boha, aby splatil náš dluh. Například když budeme navyšovat dluh na své kreditní kartě a očekávat, že Bůh nás zaopatří nějakými penězi, kterými svůj dluh vyrovnáme. V této chvíli důvěřujeme Bohu v něčem, co nám neslíbil, a je dost možné, že je sám proti tomu. Domníváme se, že se o nás postará, ale nepamatujeme na to, že Bůh je svatý. Nemůžeme jím manipulovat, aby dělal, co chceme my.

Za druhé, nesprávně spoléhat na Boha ohledně našeho zadlužení znamená ignorovat Boží svrchovanost nad budoucností. Něco předpokládat je pyšné a my jednáme, jako kdybychom ovládali svůj vlastní osud a schopnost splatit svůj dluh. Ale Jakub píše: „A nyní vy, kteří říkáte: ‚Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat‘ – vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí! Raději byste měli říkat: ‚Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono.‘ Vy se však vychloubáte a chvástáte. Každá taková chlouba je zlá“ (Jk 4,13–17a).

Moudrost v půjčování

Dobře, řekněme, že předtím, než si půjdete půjčit, prozkoumáte své motivy a shledáte, že nejsou hříšné? Co dál? Pravděpodobně bychom se měli ptát, zda je ta půjčka moudrá? Vždyť křesťanská svoboda dává prostor křesťanské hlouposti, nebo ne?

Kolik z nás by uvítalo možnost půjčit si peníze? Proč se nám to zamlouvá? Mít k dispozici úvěr je pro nás výhoda. Úvěr nám pomůže při nepředvídatelných výdajích, jako je lékař pro naše dítě. Úvěr nám poskytne příležitost vydělat si peníze tím, že nám zaplatí obchodní vzdělání nebo pokryje počáteční náklady našeho podnikání. Podnikání zase vytvoří majetek a poskytne práci lidem. Mikropůjčky jsou využívány po celém světě jako pomoc lidem na cestě z chudoby. Úvěr nám také dovoluje zakoupit drahé věci, které mohou být nezbytné k zajištění rodiny, jako jsou dům nebo auto. Má tedy některé výhody.

Dobře, zamlouvá-li se nám půjčit si peníze, kolik z nás má rádo dluhy? Proč nemáme rádi dluhy?

I když půjčit si peníze není vždy hřích, je to vždy forma nevolnictví. Přísloví říká: „Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele“ (Př 22,7). To platí obecně. Ten, kdo si musí půjčit, se samotnou podstatou té transakce zavazuje svému věřiteli. A čím je tato potřeba větší, tím větší je moc věřitele nad dlužníkem.

Když Izraelité ve Starém zákoně selhali v poslušnosti Bohu, Bůh je proklel a součástí tohoto prokletí bylo, že se stanou dlužníky těch, kdo je obklopují. Nutnost půjčovat si byla znamením Božího soudu (Dt 28,43–45).

Dluh také staví naši budoucnost do zástavy. Omezuje finanční flexibilitu a příležitosti, které bychom jinak rádi využili. A taková omezení zabraňují i vztahům. Jen se podívejte na manželství. Pro nezadané platí, že má-li člověk velký dluh, může to odradit potenciálního manželského partnera. A ti, kdo se vezmou, se naneštěstí často rozhodují zůstat na čas bezdětní, protože žena musí pracovat, aby se zaplatily půjčky. Dluhy způsobují napětí ve vztahu a také často hrají svou roli při rozvodu.

Zadlužení není něco, do čeho se vstupuje lehkovážně. Nikdy bychom neměli svou půjčku pokládat za svou spásu, byť je úrok velmi nízký. Pořád jsme povinni celou ji splatit, včetně úroku! A i když tady  v USA nemusíme mít strach z toho, že půjdeme do vězení pro dlužníky nebo budeme prodáni do otroctví, jiná doba a jiná místa ukazují, že jsou tyto hrozby reálné. Pamatujte, že když vám banka schválí půjčku, neznamená to, že Bůh ji schvaluje také.

Rozhodování o půjčce

Jak to tedy prakticky dělat? Řekněme, že přemýšlíte o půjčce na koupi auta. Jak byste na to měli jít? Měli byste si položit tři obecné otázky.

1. Proč ho potřebujeme?

Za prvé, proč ho potřebujete? Z jakých důvodů? Jsou to důvody oslavující Boha nebo jsou sobecké? Potřebujete nový „lapač na kočky“ nebo tím potřebujete vyjádřit, že se vám daří? Nebo potřebujete auto, abyste naplnili styl života, který jste si zvolili, abyste co nejlépe ctili Boha – věc, o které jsme diskutovali minule? Možná se chcete dostat do práce rychleji, abyste mohli trávit více času budováním vztahů? Zkoumejte své srdce a motivy, které vás „ženou“ ke způsobu, jakým chcete utratit půjčené peníze.

2. Můžeme si to dovolit?

Za druhé, můžete si to dovolit? Máte prostředky, kterými budete půjčku splácet? Minule jsme si řekli, že nás Bůh nepovolává ke stylu života s výdaji přesahujícími náš příjem. Pokud si berete půjčku, zvážili jste rizika? Tady se právě ukazuje prospěšnost rozpočtování, o kterém jsme mluvili minule. Cena za nákup auta je vyšší než jen splacení utracené částky. Musíme zaprvé splatit úrok za to, že jsme měli možnost si vzít půjčku. Potom musíme zaplatit daň z nákupu, pojištění auta, registraci, prohlídky, benzín, parkování a také mýto. Máte dost peněz i na tyto věci? Nesmíme žít nad své možnosti.

Než se zadlužíte, zvážili jste všechny alternativy? Můžete se postarat o další výdělek tím, že si na čas přiberete vedlejší úvazek? Zkusili jste prodat jiný majetek? Můžete snížit některé jiné výdaje? Nebo se vzdát jistých vymožeností, jako je kabelová televize? Nebo si koupit levnější auto? Možná můžete používat jiný způsob dopravy, jako jsou metro, autobus, chození, kolo nebo „stopování“. Přemýšleli jste o tom, že byste si peníze nejdřív ušetřili? To je staronová myšlenka, která se dnes moc nepraktikuje!

Jedna z věcí, které charakterizují naši kulturu, je touha získat to, co chceme a kdy to chceme. Ale netrpělivost není ovoce Ducha. Máme za to, že Bůh se o své lidi nestará? Jak absurdní! Samozřejmě že stará! Od postavení člověka do světa poté, co bylo všechno stvořeno, po umístění svého Syna na kříž poté, co se všechno zvrtlo, se Bůh stará o všechny naše potřeby. Nyní můžeme definovat své „potřeby“ volněji, ale nesmíme zacházet mimo Písmo ohledně toho, co Bůh zaslibuje svým dětem. Také musíme důvěřovat Bohu a vykazovat více trpělivosti, než se uvážeme k dluhu.

Když přijde na zadlužení, „rozumnost činí člověka pomalým k hněvu“ (trpělivým, v angl. překladu) (Př 19,11). Neboť trpělivost nám zabraňuje dělat impulzivní, spontánní rozhodnutí, kterých bychom potom mohli litovat. Trpělivost nám poskytuje více času, abychom mohli uvidět věci tak, jak jsou, modlit se a požádat o radu. Našetřit si před samotnou koupí například 50 % z ceny je také skvělý způsob jak sám sebe káznit. Nejenže tím snížíme celkovou půjčku, ale zvykneme si na pravidelné splátky, než budou závazné.

A ještě, zvážili jste rizika spojená s půjčkou? Co když nezaplatíte včas? Přísloví varují, že pokud jste se zaručili a nedostává se vám prostředků na splacení dluhu, pak vše, co máte, „lůžko pod tebou“, vám vezmou (Př 22,26–27). Stojí tato půjčka za riziko ztráty, když nebudete splácet? Jste ochotni ručit domem, ve kterém spíte? Počítáte i s ostatními riziky, jako je stres a tlak spojený se splácením?

Každé zadlužení je nevolnictví, ale stupeň nevolnictví závisí na naší schopnosti zrušit závazek. A tady vstupuje do hry druh zadlužení. Například půjčku na auto lze významně snížit nebo splatit, když auto, ke kterému se dluh váže, prodáte. To bude mít asi menší vliv na naše rozhodování ohledně životního standardu než jiný typ zadlužení, jako je dluh na kreditní kartě. Tento spotřebitelský dluh nezmizí.

3. Požádali jsme někoho o radu?

Za třetí a nakonec, požádali jste o zbožnou radu lidi, které znáte a důvěřujete jim? To souvisí s transparentností, o které jsme mluvili minule. Čím větší dluh, tím více byste měli přemýšlet a žádat o radu. Modlete se za to a zkoumejte své motivy. Vypadá to jako jasná věc, ale zřídkakdy se to tak děje. Přísloví říká: „Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční“ (Př 15,22).