Verze pro tisk

Asi 35 % dospělých členů sborů v Británii je nezadaných, a proto je toto téma osobně důležité pro mnoho lidí v našich sborech.

Každá nezadaná osoba bude mít se svým stavem trochu odlišnou zkušenost. Jsou zde věkové rozdíly. Být svobodný ve dvaceti je jiné, než když jste svobodní ve třiceti, čtyřiceti nebo sedmdesáti. Rozdíly jsou i v okolnostech – někteří nikdy nevstoupili do manželství, jiní jsou rozvedení nebo ovdovělí. A jsou zde ještě rozdíly v prožívání svobodného stavu – někteří si tento stav zvolili a jsou v základě spokojení, jiní touží vstoupit do manželství a pociťují frustraci. Co Bible říká všem těmto lidem?

Svobodný stav je dar od Boha

Tolik věcí v naší společnosti se zaměřuje na páry! Často se prostě předpokládá, že dospělí budou mít partnera a že je na nich něco divného, pokud ho třeba i jen na nějaký čas nemají. Oscar Wilde shrnul názor mnohých: „Celibát je jedinou známou sexuální perverzí.“

Na tomto negativním náhledu na celibát není nic nového. V prvním století řekl Rabbi Eleazar: „Muž, který nemá ženu, není řádným mužem.“ Talmud zašel ještě dál: „Muž, který není ženatý ve dvaceti, je živým hříchem.“ Vzhledem k takovému pozadí je ohromující, jak pozitivně se Nový zákon o svobodném stavu vyjadřuje. Pavel o něm mluví jako o „daru“ (1K 7,7) a Ježíš říká, že je dobrý pro ty, „kterým je to dáno“ (Mt 19,11).

Můj přítel kdysi patřil k církevní skupině mladých dospělých, která se jmenovala „Páry a náhradníci“! Nezadaní se mohou ve svých rodinách, společenských skupinách a sborech cítit jako náhradní díly. Jeden muž už měl plné zuby toho, že se ho pořád ptali: „Ještě jsi svobodný?“, a tak začal odpovídat: „Ještě jsi ženatý?“ Nesmíme podlehnout domněnce, že svobodný stav je až to druhé nejlepší řešení. Bible to tak neříká. Manželství je dobré, ale stejně tak i svobodný stav – některým byl „dán“.

Ale co když si nemyslím, že mám „dar“ být svobodný? Samotnému se mi nežije lehce a toužím se oženit. Znamená to, že zakouším „to druhé nejlepší“? Odpověď zní „NE“. Když Pavel mluví o svobodném stavu jako o daru, nemluví o konkrétní schopnosti některých lidí být spokojeně svobodný. Mluví spíše o stavu, kdy je člověk svobodný. Dokud jste svobodní, je to dar od Boha, stejně jako manželství bude Boží dar, pokud ho dostanete. Měli bychom přijímat svou životní situaci, ať už jde o svobodný stav, nebo manželství, jako Boží milost vůči nám.

Svobodný stav má své výhody

Pavel zmiňuje v 1. Korintským 7 dvě výhody:

1. Nezadaní lidé jsou ušetřeni „problémů“ manželství.

V manželství je mnoho velkých požehnání, ale jsou zde i těžkosti. Je pochopitelné, že křesťanské páry nemluví často otevřeně o těžkostech, kterým čelí, což může nezadaným nasazovat růžové brýle. Ale i dobrý vztah má svůj rub. Pro ženaté je život komplikovanější. Při rozhodování o využití času, bydlení, dovolené, a dokonce i o tom, co se bude jíst, se musí brát v potaz názor více než jednoho člověka. Také bát se budete o více než jednoho člověka. Děti přinášejí velké potěšení, ale také mnoho obav. Manželství s sebou nese „tíseň tohoto času“ a, jak Pavel říká: „Toho vás chci ušetřit.“ (verš 28). Zmiňuje zde tyto problémy hlavně ve spojitosti s dalším bodem.

2. Svobodní lidé jsou schopní se oddat Božímu dílu.

  • Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen. (1K 7,32–33)

Velmi důležitou křesťanskou zodpovědností lidí, kteří žijí v manželství, je starat se o svého partnera a své děti. To vyžaduje čas, který tedy nelze využít k vydávání svědectví lidem,  k pomáhání na táboře, k péči o sborové finance nebo vedení biblického studia. Svobodní lidé mají na takové věci více času. Není tedy žádnou náhodou, že mnohé aktivity ve sborovém životě závisí ve velké míře na těch, kdo jsou svobodní. Málokdo se vědomě rozhodne zůstat svobodný, aby se mohl věnovat křesťanské práci. Většina svobodných si svůj stav nevybrala, a přesto mají ty samé výhody jako ti, kdo si ho zvolili. Místo toho, abychom se soustředili na těžkosti svého stavu, jak to někteří dělají, bychom všichni měli co nejvíce využívat výhody tohoto Božího daru, dokud ho máme.

Být svobodný je těžké

Když Bůh uviděl samotného Adama v zahradě Eden, řekl:

  • Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou. (Gn 2,18)

A tak stvořil Evu, aby naplnila Adamovu potřebu společnosti, a ti dva vstoupili do doživotního sexuálního vztahu, do manželství. Ačkoliv se Nový zákon vyjadřuje o svobodném stavu pozitivně, není pochyb o tom, že za běžné je považováno manželství. Je to Boží láskyplný dar lidstvu a je to hlavní prostředí, ve kterém je naplňována naše touha po intimitě. Je tedy pravděpodobné, že svobodní lidé budou bojovat s osamělostí a sexuálním pokušením. Tyto boje se jistě netýkají výlučně svobodných, ale ke svobodnému stavu patří. Někteří se budou snažit je zmírnit vstupem do manželství. Jiní se buď rozhodnou zůstat svobodní, nebo se nebudou cítit schopní vstoupit do manželství kvůli okolnostem, osobnosti nebo sexuální orientaci. Je pravděpodobné, že se po celý život budou potýkat s osamělostí a sexuálním pokušením.

Tyto dvě bitvy jsou si blízké. Čím jsme osamělejší, tím větší je pravděpodobnost, že budeme zápasit se sexuálními představami a padneme do hříchu. Musíme být aktivní, abychom si  v těchto oblastech pomohli. Nejsme utvořeni tak, abychom byli sami, a pokud nemáme vstoupit do manželství ať už krátkodobě, nebo dlouhodobě, měli bychom usilovat o uspokojení naší potřeby důvěrnosti v ostatních vztazích. To bude znamenat, že převezmeme iniciativu v udržování blízkého vztahu s přáteli a rodinou. A musíme být ukáznění – varovat se smilstva (1K 6,18). Často pomůže mít jednoho nebo dva přátele, kterým se v této oblasti můžeme vykazovat.

Svobodný stav není napořád

Mnozí z těch, kdo jsou v současnosti svobodní, postupem času do manželství vstoupí. Ostatní zůstanou svobodní po celý život. Ale žádný křesťan není svobodný navždy. Lidské manželství je odrazem manželství, ze kterého se Bůh se svými lidmi chce těšit navěky. Bible mluví o Ježíši jako o ženichovi, který se jednoho dne vrátí pro svou nevěstu, církev, aby byla  s ním v dokonalém novém stvoření. Toho dne zmizí všechna bolest, včetně těžkostí manželství nebo svobodného stavu. Bůh setře každou slzu z našich očí a bude slyšet veliké zvolání: „Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila“ (Zj 7,17 a 19,7). Jednou jsme mluvili o nebi a jedna starší svobodná dáma mi řekla: „Nemůžu se dočkat svého svatebního dne!“ Všichni bychom měli sdílet stejnou naději. Něco z toho intimního manželství s Kristem můžeme zakoušet už zde na zemi skrze působení Ducha v našich životech. Lidské vztahy jsou důležité, ale žádný z nich není tak moc důležitý jako náš věčný vztah s Kristem.

Závěrečné slovo pro svobodné

  • Děkujte Bohu za dar svobodného stavu. Uvědomte si, že cokoliv zakoušíte, je dar od Boha a co nejlépe ho využívejte po celou dobu, co ho máte.
  • Dělejte vše, co můžete, abyste byli zbožní. Svobodní lidé velmi jednoduše sklouzávají do sobeckého, na sebe zaměřeného životního stylu a do sexuálního hříchu –  v představách i ve skutku. Buďte ukáznění a vykazujte se svým přátelům.
  • Upřete svůj zrak na nebe. Rozhodující je náš věčný vztah s Kristem.

Závěrečné slovo pro ženaté/vdané

  • Nepovažujte svobodný stav za to horší. Křesťanský kazatel a autor John Chapman mluvil o tom, jak ho jeho přátelé brali na dlouhé procházky a promlouvali mu do duše, aby se oženil. Na to odpovídal: „Moc by jim všem pomohlo, kdyby si přečetli Bibli.“
  • Pamatujte si, že vaší rodinou je celý sbor. V našem sboru by neměli být osamělí lidé. Musíme si navzájem otevírat své domovy a komunikovat nejen v rámci úzké rodiny, ale v rámci celého sboru.
  • Upřete svůj zrak na nebe. Lidské vztahy jsou důležité, ale nebudou trvat navěky (Mk 12,25). Náš vztah s Kristem musí být na prvním místě.

Living Out

Přeložila Julie Petrecká