Úsilím křesťanské evangelizace je zvěstovat lidem Krista jako toho, který zachraňuje člověka od smrti k životu.

Jestliže všechno, co jest – ať svět viditelný, i ten neviditelný, je stvořeno pro Krista, jak tvrdí apoštol Pavel v listu Koloským, pak to je příliš radikální tvrzení na to, abychom ho mohli nebrat v úvahu v křesťanském přístupu k nevěřícím.

V této přednášce si přiblížíme několik skutečností:

1. Obecně si vysvětlíme dělení Písma. Starý zákon je o Kristu; Nový zákon je Kristus. Starý zákon je slib; Nový zákon je naplnění tohoto slibu. Starý zákon jsou fyzické předobrazy Krista; Nový zákon je jak skutečný Kristus v těle, tak hlava Jeho duchovního těla, tj. církve.

2. Krátce se zastavíme u většiny starozákonních knih, abychom na každé z nich jednou větou vysvětlili, jak ukazuje ke Spasiteli, Pánu Ježíši Kristu.

V celej histórii vesmíru a dokonca i za jej hranicami nájdeme len jednu bytosť, o ktorej môžeme pravdivo vyhlásiť, že to je Boh a zároveň i človek. Táto bytosť nie je nikto iný ako Pán Ježiš Kristus. 

V tomto vyučovaní sa pozrieme na obidve stránky či rozmery či prirodzenosti bytosti Pána Ježiša, aby sme mohli čím hlbšie oceniť jeho jedinečnosť, slávu, veľkosť, atribúty a obzvlášť jeho úlohu v spasení hriešneho človeka. 

Pán Ježíš Kristus je Bůh vtělený v lidském těle. Žil v dokonalé poslušnosti pod Božím zákonem a nikdy jej neporušil. Proto může být naším Spasitelem, když přinesl dokonalou oběť na kříži a čelil Božímu hněvu za naše hříchy. Pán Ježíš je dostatečný nejen ve spáse, ale také jako vzor pro lidský život. Máme-li žít životy, které oslaví a nezarmoutí svatého Boha, musí být svaté. Lidské vzory selhávají, proto se nechtějme připodobňovat k padlému člověku, ale k Tomu dokonalému. 

• ... a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest. (Ef 1,22–23)