Otázka: Jak se liší církev a sekta? Například když nás bratři dehonestují skrze politické otázky, jedná se stále o církev? Je moudré navštěvovat sektu, nebo raději sledovat kázání na Youtube? Jak se mám zachovat?

Odpověď:

Církev je společenství svatých získaných Bohem krví Jeho Syna Pána Ježíše (Sk 20:28) a On je její hlavou (Kol 1:18). Nalezneme v Písmu mnoho výtečných vlastností, které popisují církev, např. v Ef 2:19-21 – Boží rodina, stavba svatyně, Boží příbytek. Zásadní je, že církev je zbudována na Ježíši Kristu, který ji miluje, položil za ni svůj život (Ef 5:25) a patří Mu (Tt 2:14). Proto má být církev poslušná jeho přikázání a toužit, aby On byl oslaven.

Tento popis obecné církve je důležitý i pro místní církev, která má tuto definici naplňovat na místní úrovni v Bohem dané skupině křesťanů. Tento úkol naplňuje skrze evangelium. Bez evangelia nemůžeme mluvit o církvi.

Role církve je pro zdravý rozvoj křesťanů nezastupitelná, Bůh dal místním církvím úkol rozvíjet křesťany vyučováním Božího slova (1 Tm 4:13), vést je ke společnému uctívání Boha (Žd 13:15), chránit je pod vedením zbožných starších (Sk 20:28) a vytvářet příležitosti sloužit si v lásce jeden druhému (1Pt 4:10-11). Tento nádherný Boží záměr pro církev však vyžaduje osobní zapojení každého křesťana v místní církvi, nikdo nemůže být pasivní (Žd 10:24-25).

Je zřejmé, že celá církev zahrnující jednotlivé místní církve je Bohem milovaná a Bohu velmi cenná. Proto ti, kdo si říkají křesťané, nemohou mít jakkoliv odlišný postoj.

Sekta však stojí na úplně jiných základech. Již samo řecké slovo, které je několikrát v Novém zákoně použito, v sobě nese význam hereze a rozdělení, tedy naprostých protikladů k Božímu záměru s církví. Rozličnost začíná v samotném vzniku. Církev buduje Bůh a křesťané jsou pouze spolupracovníci (Mt 16:18, 1K 3:9), ale sekta je lidské dílo stojící na lidském a ne Božím učení. Stojí tedy na falešném učení, a protože za každým falešným učením je démon, je to v zásadě Ďáblovo dílo (1J 4:3).

Proto je zcela logické, že sekta, i když se zdánlivě může prezentovat jako součást Kristovy církve, je ve skutečnosti zbudována na člověku. Zatímco církev pečuje o rozvoj svých členů, vyučuje je Božímu slovu a vede je ke svatosti, v sektě je jen přímá direktiva podmíněná poslušností hierarchii vedoucích. Nejčastěji vedoucí nebo zakladatel té sekty je tím, kdo je vyvyšován, jeho myšlenky jsou vůdčí a nikdo nesmí proti nim vyslovit žádnou pochybnost.

Kristova církev a sekta jsou svým základem, zaměřením i vztahem k členům úplně odlišné. Jak je však rozlišíme prakticky? Nedbejme na první pohled, i v sektě budete vřele přivítáni a budou na vás milí, aby vás získali. Klíčovým prvkem pro rozlišení však je evangelium, které káží. Kde se nekáže evangelium o spasení z pouhé milosti jedině skrze víru v samotného Ježíše Krista, tam není Kristova církev.

Dalším prvkem je rozlišení skutečné autority. Pokud má rozhodující autoritu kdokoliv jiný než Pán Ježíš Kristus, třeba její vůdce, případně cokoliv jiného jako katechismus, tradice aj., opět se jedná o sektu.

V neposlední řadě platí základní pravidlo Písma o rozpoznání falešného učitele, a to jeho ovoce (Mt 7:15-20). K jakým důsledkům vedou jeho slova a s jakými činy se spojují? Dobrým indikátorem jsou také životy následovníků takového učitele.

V zásadě lze shrnout všechna kritéria do nutnosti pozorování a hodnocení skrze Písmo. A pak je důležité s láskou o vlastních zjištěních mluvit. Tehdy se skutečný stav projeví zcela otevřeně.

Ovšem jsou i zcela nepodstatné záležitosti ve vztahu křesťana k církvi. V položeném dotazu je přímá otázka na urážení od ostatních příslušníků církve pro, jak chápu, jiné politické názory. Politické názory a zaměření jednotlivého křesťana je zcela na jeho uvážení a nemá nic společného se vztahem k církvi. Je velmi trapné, pokud se stanou ve sboru předmětem konfliktu. Pokud se tak stane, mají starší přivést ke kázni všechny zúčastněné a pomoci vzájemnému vyznání hříchu a odpuštění. Přiznejme si, v konfliktech takového typu není jen jedna vinná strana a druhá nevinná. Mnohdy padnou velmi urážlivá slova z obou stran a tím získává konflikt živnou půdu.

V poslední části dotazu se tazatel ptá, jestli je „moudré navštěvovat sektu, nebo raději sledovat kázání na Youtube“. Ani jedno není moudré. Pokud uvážlivě zjistíme, že společenství, kam chodíme, skutečně vyučuje nebiblické doktríny či přehlíží hřích a nespěje k nápravě, potom je nutné takové společenství opustit a nalézt kvalitní místní církev. A není prospěšné zůstat sám nebo s rodinou mimo sbor a být závislí jen na vyučování z internetu.

Jistě je možné snadno získat přístup k obrovskému množství kvalitního vyučování, aniž by člověk opustil svůj domov. Ale to nestačí. Kde je potom služba ostatním křesťanům? Kde je vykazatelnost vlastního života před jinými zbožnými bratry či sestrami? Boží plán pro každého křesťana není poustevnický život, ale přesně naopak, život v těsných a vzájemně odpovědných vztazích s ostatními křesťany.

Text v listu Židům 10:24-25 nás učí, že máme být pozorní k životům ostatních křesťanů a stejnou pozornost přijímat, v přímém důsledku se pak máme rozněcovat v lásce. Bez aktivního zapojení v jedné místní církvi toto není možné. A pokud tak křesťan nečiní, hřeší proti Bohu.

Křesťan v Čechách či na Slovensku nemá ospravedlnitelný důvod být mimo kvalitní místní církev! V mnoha zemích na světě se křesťané schází i přes hrozbu smrti, cestují velmi dlouhé vzdálenosti a vynakládají nemalé náklady, aby mohli být s Božím lidem. Proč? Protože chápou nádheru a důležitost společenství s ostatními křesťany.

V případě mnoha křesťanů v naší zemi, kteří jsou bez příslušnosti k místní církvi, není problémem, že vhodná církev je daleko. Problémem je, že nestojí o společenství. Mají rádi svou samotu, kterou jim nikdo neruší. Raději se uzavřou do své ulity a naleznou si sto výmluv, aby se nepotkali s jinými ospravedlněnými hříšníky.

Je pravda, že sloužit druhým je náročné a často to působí problémy. Nejen to, můžeme být i zklamáni či zraněni. Avšak je to úkol křesťana pomáhat nést břemena druhých (Ga 6:2) a ta obvykle nebývají lehká.

Nesnažme se vyhýbat Božímu záměru pro lid v Jeho vlastnictví. Pokud je toto Tvůj případ, milý čtenáři, čiň pokání ze svého hříchu a pros Pána, ať Ti v milosti ukáže kvalitní sbor a pokorně se v něm zapoj.