Zápas o duši:

Jediná oprávněná obava (Mk 4,35-41)

Verze pro tisk
  • Neříkejte zrada všemu, čemu říká zrada tento lid, a čeho se bojí, toho vy se nebojte a nestrachujte. Dosvědčujte svatost Hospodina zástupů! Jeho se bojte a strachujte. (Iz 8,1213)

Z čeho máme v životě strach? Podle nedávného průzkumu máme strach z nemocí, nezaměstnanosti, nedostatku peněz, násilných činů a stáří.

V biblickém oddílu nazvaném Utišení bouře (Mk 4,35–41) měli učedníci velký strach a Ježíš jim dává lekci. Přiznejme, že měli z čeho mít strach: byla noc a bouře byla velmi silná i na profesionální rybáře. Bylo proč panikařit a volat Pána!

Když Ježíš bouři utišil, dal jim na vědomí něco podstatného. Největším nebezpečím nebyla bouře, ale nedostatek jejich víry. Problém je vnitřní.

Je to ostatně dávný problém. Prvním pocitem Adama a Evy poté, co padli, byl strach. Důvodem byl nedostatek víry. Učedníkům jakoby Ježíš říkal: „Potom, co jste u mě viděli vodu proměněnou ve víno, uzdravení nemocných, navrácení zraku slepým, ještě nevěříte! Kde je vaše důvěra? Jsem na vaší lodi, a vy máte strach!“

Náš problém je, že se soustředíme na své vlastní těžkosti, místo abychom se soustřeďovali na Boha. Bojíme se všeho, jen ne Jeho! Kdybychom Mu však udělili první místo na své lodi, čeho bychom se měli bát? Nenastal čas, abychom o to usilovali?

Převzato z kalendáře „Méditations Quotidiennes“. Publikováno se svolením vydavatele. Přeložila Milena Richard.