Zápas o duši:

Evangelikál jedná

Verze pro tisk

Evangelikál je vždy připraven jednat na základě svého přesvědčení. Dle mého názoru se jedná o velmi charakteristický rys evangelikála. Jsou jiní lidé, kteří jsou připraveni se o věcech dohadovat a rozebírat je a dokonce i měnit svůj názor, ale nijak to neovlivňuji jejich jednání. Evan­ge­likál ale na základě svého pře­svěd­čení také jedná. Pokud by to tak nebylo, nik­dy by nevzniklo protestantství.

Luther jednal na základě toho, co viděl v Písmu, stejně tak Kalvín a Knox: ti všich­ni jednali obdobně. A osobně to považuji za velmi zásadní věc, co se týče evan­ge­li­ká­la. Není to teoretik; je živou duší, člo­vě­kem plným Ducha, člověkem, který chce na základě své víry jednat. Nebojí se měnit. A jak jsem již ukazoval, kvůli této zásadě se vystavuje nebezpečí, že bude působit rozdělení, schizma. I když jsem uváděl, že nedůvěřuje rozumovému zdů­vodňování, pochopitelně má schop­nost rozumově uvažovat a pou­žívá ji; studuje Písmo; nachází zde doktríny a je schopen posoudit, zda jsou pravé a že jim lidé kolem něj třeba nevěří. Řekne, že tak nemů­že žít, že by se tím vůči své víře dopouštěl kompromisu, a proto musí na základě své víry také jed­nat. To je evan­gelikál. Ale jak jsem již uvedl, je v nebezpečí, že to pře­že­ne a bude působit rozdělení. Nicméně, je člo­vě­kem, který je připraven se měnit a je připraven na základě své víry jednat, čímž se odlišuje od lidí, kteří nejsou evangeli­ká­lové.

Z knihy Co je evangelikální, vydala Poutníkova četba v r. 2010.