Zápas o duši:

Pastoři a jejich kritici

Verze pro tisk

V minulém akcí nabitém článku jsem představil některé způsoby, jak se mohou služebníci vypořádat s kritikou. Dnes bych se chtěl podívat na ty, kdo k pastorům s kritikou přicházejí.

Bez ohledu na to, jak dlouho jste součástí sboru, jistě jsou vám kritikové pastora známi. Někdy je jich mnoho, jindy jen pár. Když přinášíte svému služebníku kritiku, je důležité, aby byla konstruktivní. A opět, prostě to, že jste věrný křesťan a svému bližnímu (neboť tím je váš pastor zaprvé a především!) říkáte pravdu v lásce, vám zajistí, že se při předkládání kritiky dokážete vyhnout sporu.

Zde jsou tři věci, nad kterými byste se s ohledem na výše řečené měli zamyslet, když se chystáte kritizovat svého pastora:

1. Nekritizujte svého pastora v den Páně. Pokud je to věrný muž, bude v tento den pod neutuchajícími satanovými útoky. Vlastně je to dobrý způsob, jak se stát výborným nástrojem toho zlého – jakmile ten muž sestoupí z kazatelny, jdete a řeknete mu přesně to, co si myslíte. Takové formy kritiky jsou vždy bezohledné, špatně promyšlené a neužitečné. Dejte si načas a zvažte svůj problém. Věnujte se mu alespoň jeden den. A nikdy ho nepředkládejte svému pastorovi v den Páně.

2. Raději zajděte za svým pastorem soukromě a v lásce. Jak se svými dětmi, tak se svými bratry křesťany – chvalte je na veřejnosti, trestejte v soukromí, abych tak řekl. Ne, nemyslím tím, že byste ho měli pět minut chválit před tím, než se pokorně a s velikou bázní a třesením zmíníte, že byste s ním potřebovali něco vyřešit. Spíše mluvte jasně a laskavě, ochuťte svou řeč milostí (Ko 4,6). Když zvolíte tento způsob, předpokládejte o svém pastorovi to nejlepší a dopřejte mu důstojnost v tom, že mu laskavě vysvětlíte, co řekl nebo udělal.

Ještě jedna věc. Viděl jsem, jak členové sboru kritizují služebníka před jeho ženou a dětmi. To je velmi účinný způsob, jak dosáhnout toho, že manželka pastora zahořkne a s ní i její děti. Tomu se za každou cenu vyhněte.

3. Modlete se, aby vaší motivací bylo, že svému služebníku pomůžete, a ne to, že mu jen předáte svůj názor. To myslím vážně - opravdu se předtím, než za ním půjdete, modlete. Modlete se, aby kritiku pokorně přijal a aby se tím z něho stal lepší služebník. Modlete se, aby vaše slova pomohla jemu i sboru být užitečnějšími pro Ježíše Krista. Když přinášíte kritiku, modlete se, abyste se oblékli v pokoru, skromnost a jemnost (srov. 1Pt 5,5).

Pavel výstižně shrnuje přístup člověka, který přináší potřebnou kritiku. Píše: „Žádáme vás, bratří, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují, jsou vašimi představenými v Kristu a napomínají vás. Velmi si jich važte a milujte je pro jejich dílo.“ Kdybychom coby křesťané dělali to, co zde Pavel říká, pastoři by kritiku nejen přijímali, ale kritika by upevňovala zdravé křesťanské komunity. Opravdu, kritika by tak byla vykoupena v Kristu!

Jak už jsem řekl na začátku, měl jsem užitek z některých opravdu, opravdu dobrých kritiků.  Ani jednou jsem se necítil jimi napadán a oni mi dovolili se cítit uvolněně, i když mě napomínali. Stejně jako všechny ostatní živé lidské bytosti bojuji, abych přijímal kritiku dobře. Ale krása spasení jen Boží milostí tkví v tom, že jsem nyní svobodný ji přijímat pro Jeho slávu a pro své vlastní dobro.