Zápas o duši:

Umrtvování hříchu

Verze pro tisk

Jak mohu poznat, zda jsem ve stavu, kdy jsou umrtvovány mé sklony?

Jak mohu poznat, zda mě Pán přivedl do stavu, kdy umrtvuji své sklony či nikoli? Někteří z vás možná velmi touží nacházet se v takovém stavu a chtějí v něm najít uspokojení. Proto vám dám šest znaků, které vám pomohou odkrýt, jak jste na tom a stručně je probereme. Poznali byste, zda ve vás Bůh pracuje a umrtvuje vaše sklony či nikoli?

1. První znak vypovídá o vašem skutečném stavu: Pokud narůstá vaše obava z toho, že se dostanete do situace či okolností, které by mohly vést k hříchu, znamená to, že vaše hříšné sklony jsou umrtvovány. Srdce, které neprochází procesem umrtvování, je troufalé a ochotné riskovat a nechá se svést příležitostí k hříchu, zatímco srdce, které je pod vlivem umrtvování, je velice opatrné a snaží se vyhnout každé hříšné situaci. Člověk, jehož hříšné sklony jsou umrtvovány, se dá přirovnat k holubici či koroptvi. Jako příklad poslouží jejich vrozený strach z jestřába. Ten se jich zmocní, i když jestřáb ještě ani není na obzoru, stačí jen jediné jestřábí pírko. Takový člověk nemá pouze strach z vlastního hříchu, ale z čehokoli, co může k hříchu svádět nebo vést. Jestliže prožíváte svatý strach z toho, že byste zarmoutili či urazili Boha, pak o vás mohu směle prohlásit následující: jste člověk, který umrtvuje své hříšné sklony – nachází se ve vás stejný duch slitování jako v listu Judově 23, kdy se vám oškliví i jejich plášť poskvrněný hříchem.

2. Projděme si další zjištění: řekněme, že se naskytne příležitost zhřešit a všechny okolnosti, které k hříchu mohou svádět, tomu nahrávají, a člověk přesto odolá a ovládne své choutky a hřích nespáchá. To je znak srdce, ve kterém jsou hříšné sklony umrtvovány. Pokud vás Bůh přivedl do takového stavu, pak jistě umrtvuje svou zkaženost.

Milovaní, člověk bez schopnosti umrtvovat své sklony se může zdržet hříchu, když k němu nemá příležitost nebo možnost ho spáchat. Ale ten, kdo umrtvuje své sklony, mluví takto: I kdyby všechno hrálo hříchu do karet, já se ho nedopustím… Josef v Genesis 39,9 měl skvělou příležitost zcizoložit. Měl možnost, protože on i jeho paní byli sami. Neustále na něj naléhala, den co den ho pronásledovala a nabízela se mu. Nikdo ho nemohl vidět, protože text říká, že dveře byly zavřeny. Nebyl tam nikdo, jen oni dva v celém domě. Mohl si tak docela dobře dopomoci k povýšení a získat výhody, protože ona by ho jistě pověřila správou svého domu. Sami posuďte, co všechno měl před sebou – možnost, nabídku, soukromí i slibné vyhlídky. To vše se mu nabízelo a lákalo do hříchu nečistoty. Přesto Josef odpověděl: „Jak bych se mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu?“ (Gn 39,9). Zde vidíte sílu hříchu, který byl v Josefově srdci umrtven. A co vy, také střežíte své srdce podle Josefova vzoru a když všechno nahrává tomu, abyste spáchali hřích, dokážete odpovědět „ne“ svým vlastním choutkám?

3. Pokud můžete ve svém srdci pozorovat sklon k většímu odporu proti ďáblovu pokoušení k hříchu než dříve, je to dobrý důvod věřit, že Pán vás vede k umrtvování vašich hříšných sklonů. Čas od času jste se možná přirozeně chovali jako střelný prach, připraveni chytit na první škrtnutí pokušení. Ale teď jste spíše podobni zelenému lesu, kterému chvíli trvá, než chytne a začne hořet. Takže pokušení vás sotva může přesvědčit, abyste se mu vzdali. Pokud je to tak i s vámi, udělali jste velký pokrok na cestě umrtvování svých sklonů.

4. Pokud správně rozlišujete ve své duši mezi smrtí hříchu a životem z milosti, pak jste člověk, který umrtvuje své hříšné sklony. Milovaní, Pán nepracuje polovičatě, aby jen zničil nepravost v srdci a nic víc. Když vás Pán zachraňuje od hříchu v duši, bude na druhé straně pracovat skrze milost ve vás a ta bude ve vaší duši žít a jednat. Umrtvování a smrt hříchu jdou ruku v ruce s oživením a životem z milosti. Pokud je hřích mrtev, milost bude ve vaší duši žít. Proto i apoštol toto dvojí spojuje v Římanům 6,11: „Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtví hříchu, ale živí Bohu v Kristu Ježíši.“ 1. Petrův 4,1-2: „Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem. Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží.“ Zde nám apoštol nejen přikazuje, abychom netrávili čas naplňováním tužeb svého těla, ale abychom žili Bohu. Proto, milovaní, všude tam, kde jsou hříšné touhy jen násilně potlačeny a omezeny, jedná se o pouhou odmlku, nikoli umrtvení nepravosti. Jako mrtvé pouze vypadají, ale ve skutečnosti mrtvé nejsou.

5. Schopnost umrtvovat své sklony se pozná i podle následujícího znaku: nepravost, která je držena pod kontrolou, musí být výsledkem hlubokého pokoření. Schopnost umrtvování, která nikdy neprošla procesem pokoření, je pouhou odmlkou od hříchu. Vaše hříchy vlastně nikdy nebyly skutečně umrtveny, pokud vaše srdce nebylo skutečně pokořeno. Mnoho lidí nakládá se svým hříchem jako šermíř na jevišti: někdy svého soupeře jen zlehka zasáhne či vyleká, ale nikdy nezasadí smrtelnou ránu. Někteří si budou s hříchem hrát, ale nikdy mu nedají smrtící úder. Člověk, který skutečně své hříchy umrtvuje, je jako bojovník: Buď zabije, nebo bude zabit. Buď zabije své hříchy, nebo hříchy zabijí jeho. Zkoumejte tedy sami sebe: jste jen divadelní šermíři, cvičíte a hrajete si se svými touhami, nebo jste bojovníci, kteří zápasí s nesmiřitelným protivníkem a celou svou silou bojují proti hříchu? Dáte hříchu jen lehký políček, nebo mu zasadíte smrtelnou ránu?

6. Schopnost umrtvování se dá poznat podle šíře záběru, protože nestačí zabít jeden určitý hřích, ale je nutné zasáhnout samotný kořen a hřích jako celek. Proto nás apoštol vybízí, abychom umrtvovali své pozemské sklony – smilstvo, necudnost atd. – a ukřižovali tělo s jeho vášněmi a touhami a měli pod kontrolou hřích jako celek. S umrtvováním hříchu je to jako s tělesnou smrtí. Víte, že smrt se netýká jen nohy nebo ruky nebo jednoho či dvou částí těla, ale všech částí těla – vše musí zemřít. Tak ani umrtvování neznamená zabití nějakého jednoho hříchu, ale je třeba se zmocnit celého těla hříchu. Že je pod kontrolou držen jen jeden určitý hřích nedokazuje umrtvení, pokud není zasazena smrtelná rána celému tělu hříchu a vší nepravosti.

Pár slov k vaší potěše: abyste umrtvili každý hřích, máte k dispozici Kristovu sílu, aby vám pomohla s tou vaší… On nás pak odmění tak, jako bychom to dokázali sami.