Zápas o duši:

Hlína v rukou hrnčíře

Verze pro tisk

Žádná vláda není tak absolutní jako ta, která je nad stvořením. Ten, kdo nemusel tvořit vůbec nic, měl právo udělat všechny věci podle svého vlastního úmys­lu. Svou neomezenou mocí stvořil urči­tou část stvoření jako věci bez života, hrubší nebo jemnější struktury, které se od sebe liší různými vlastnostmi, ale všech­no to je nehybné a bez vědomí. Jiné části stvoření dal řád a určil jí, že má růst a množit se, i když je stále bez života v pravém slova smyslu. Jiným dal nejen řád, ale také vědomí existence, smyslové orgány a schopnost se samostatně hýbat. K tomu přidal člověku dar rozumu a nesmrtelného ducha, kterým se řadí k vyš­ší­mu řádu stvoření, jež přebývá ve vyšších oblas­tech. Světu, který stvořil, vlád­ne žezlem všudypřítomnosti.

  • Dobrořečil jsem Nejvyššímu a chválil jsem a velebil Věčně živého, neboť jeho vladařská moc je věčná, jeho království po všechna pokolení. Všichni obyvatelé země jsou považováni za nic. Podle své vůle nakládá s nebes­kým vojskem i s oby­vateli země. Není, kdo by mohl zabraňovat jeho ruce a ptát se ho: ‚Co to děláš?’ (Dn 4,31–32)

Svatí v nebi uvidí Boha okem své mysli, protože On bude vždy fyzickému oku neviditelný; a uvidí Ho mnohem jasněji, než by Ho viděli rozumem a vírou, a v širších souvislostech, než Ho všechno Jeho dílo a zřízení až doposud zjevovaly. Ale jejich mysl nebude tak prostorná, aby byla schopna pojmout naráz nebo detailně celou dokonalost Jeho přirozenosti. K pochopení neomezené dokonalosti se sami musejí stát neomezenými. I v nebi bude jejich poznání částečné, ale zároveň bude jejich štěstí úplné, protože jejich poznání bude dokonalé v tom smyslu, že bude odpovídat kapacitě předmětu, ačkoliv nevyčerpá plnost objektu. Věříme, že to bude postupný proces a že tak, jak se jim budou rozšiřovat obzory, jejich blaženost poroste. Nikdy však nedosáhne hranice, za kterou už není co objevovat. A jak budou věky míjet věky, On bude stále tím neuchopitelným Bohem.