Verze pro tisk

Otázka: Pastore Johne, chápu, že jste v minulosti nebyl zastáncem reformované teologie a učení o omezeném smíření. Smím se Vás zeptat, co bylo hlavním důvodem, kvůli němuž jste toto učení přijal?

Děkuji za Vaši otázku. Máte pravdu, že byla v minulosti doba, kdy jsem nepřijímal učení o Boží milosti. Pokud jde o konkrétní doktrínu o Kristově smíření, tak v procesu, během kterého jsem změnil pohled a začal toto učení vidět v Písmu jasně, sehrála nejdůležitější roli následující skutečnost: Arminiánské porozumění smíření podkopává poslání, záměr a jednotu Boží Trojice.

To jsou opravdu silná slova, ale dovolte mi, abych je vysvětlil:

Z pohledu arminiánské teologie existují tři skupiny lidí:

1. Otec vyvolil ty, které předzvěděl, tedy o nichž předem věděl, že uvěří v Krista (to je jedna skupina).

2. Syn zemřel za všechny, což nazýváme všeobecným (univerzálním) smířením (to je druhá skupina).

3. Duch svatý se snaží přivábit/přitáhnout ty, kteří slyší evangelium (třetí skupina). Je nutné také poznamenat, že jsou mnozí, kteří evangelium Kristovo nikdy neslyšeli a neuslyší.

Takže zcela jasně tady vidíme tři odlišné skupiny lidí.

Ježíš velmi jasně ukázal, že Jeho posláním je činit vůli Otce. V 6. kapitole Janova evangelia jsou zaznamenána Jeho slova:

  • Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. (J 6,37-39)

Ježíš a Otec nebyli ani na okamžik v rozporu. Kristus přišel činit vůli Otce, což znamenalo neztratit ani jednoho z těch, které mu Otec dal a vzkřísit celou tuto skupinu k věčnému životu.

Ježíš potvrdil tuto jednotu záměru v Janovi 10,30, když řekl: „Já a Otec jsme jedno.“ Tady vidíme Otce a Syna v dokonalém souladu, s jednotnou vůlí, záměrem i poslání. Co platí o Otci a Synu, platí také i o Duchu svatém. Celá Trojice, Otec, Syn a Duch svatý, jsou a od věčnosti byli jednotní v záměru.

Na rozdíl od roztříštěného pohledu na dílo Trojice ve smíření, jak to vidíme v arminiánské teologii, jsem nalezl jednotu a soudržnost Písma v reformovaném pohledu na kříž. Jak to jednou řekl Ch. H. Spurgeon: „Reformovaná teologie je jenom přezdívkou pro biblické křesťanství.“

To pro mě bylo nejpádnějším důkazem. Pouze v reformovaném pohledu je zachována jednota Boží Trojice.

Otec naplánoval vykoupení těch, které se rozhodl zachránit, Syn pro ně toto vykoupení vykonal a Duch svatý jim toto vykoupení přináší v tom, co nazýváme neodolatelnou milostí. Všechny tři osoby Boží Trojice v souladu pracují na spasení vyvolených.

Takže odpověď na otázku, jaký byl hlavní důvod, který mě přesvědčil o tom, že učení o „omezeném smíření“ je biblickým učením o smíření, zní: Jednota Boží Trojice v díle vykoupení.

http://effectualgrace.com/2013/08/25/the-1-reason-for-embracing-particular-redemption