Verze pro tisk

Exploze charismatického hnutí v Africe má mnoho vysvětlení. Mnozí ji považují za mocnou návštěvu Ducha svatého. Přestože existuje zřejmě více než jedno vysvětlení, nabízím své vlastní pozorování. V tomto článku nemluvím o konzervativní podobě letničního hnutí v podobě sborů Assemblies of God. Mám zde na mysli extrémní podobu tohoto hnutí, které tady v Africe roste pod každým stromem. Jak jenom tento fenomém vysvětlit?

Jsem přesvědčen, že charismatické hnutí je v Africe jako ryba ve vodě proto, že africkému náboženskému systému nepřineslo výzvu, ale adopci.

Jednoduše ho překřtilo biblickými verši a křesťanskými slovy, která původně znamenala něco jiného.

Africký duchovní systém

Zkusím vysvětlit, co tím myslím. Africký duchovní systém tvoří čtyři úrovně.

1. Bůh

2. andělé a démoni

3. duchové předků

4. lidé

Díky takto chápané duchovní realitě Afričané nezpochybňují existenci Boha, tak jako mnozí v západním světě. Pro Afričana je Bůh reálný. Je stvořitel, hlavní vládce a nejkladnější postava celého vesmíru.

V našem duchovním systému je sice Bůh přítomen, ale je hodně daleko. Mezi Bohem a námi lidmi leží ve světě duchů dvě úrovně. Jedna je z andělů a démonů a druhá, která je nám blíž, je z duší zemřelých.

I když je Bůh štědrá, milující a starostlivá bytost, Jeho požehnání se k nám přes tyto dvě vrstvy nedostane, dokud nejsou „utišeny“. Je proto důležité utišit duchy předků a porazit démony. Jedině potom se k nám Boží požehnání dostane.

Tady vstupují na scénu tradiční šamani. To jsou ti, kteří mají záhadnou moc se přes tyto překážky dostat. Dávají pokyny, co je třeba ke zklidnění duchů praotců udělat. Oni za nás tancem, půlnočním tranzem a kadidlem nakontaktují démony.

Takto lidé s trvalými nemocemi, dlouhodobě nezaměstnaní, svobodní nebo bezdětní, podnikatelé se skomírajícím obchodem jednoduše navštíví šamana, protože jen on sám má klíč k otevření dveří do světa duchů. Je jim řečeno, že je trápí zemřelá osoba nebo zlý duch.

Někdy je tím nepřítelem osoba, která je naživu. Zdá se, že tento člověk má nad tvým životem magickou moc, protože se napojil na tyto dvě vrstvy démonů nebo zemřelých a ty ne. Za pomoci mocného šamana je možno ho na těchto dvou úrovních přechytračit tak, aby na tebe znovu Boží požehnání proudilo.

Ať tak nebo tak, šamanova moc nevychází z vysvětlení pravdy, ale z bezduchého bláznění.

Moc nad moderně myslícími lidmi získává děsivou záhadností a schopností je zhypnotizovat a prohlásit za uzdravené. Samozřejmě nejde o dobročinnost. Za jeho služby se platí.

Výklad charismatického hnut

Nechci být hrubý, ale to, co moderní charismatické hnutí v Africe udělalo, je jednoduše to, že vzali celou chybnou strukturu afrického náboženského systému a pokřtili ji špatně použitými biblickými verši a křesťanským jazykem. Jediný rozdíl je teď v tom, že oblast mrtvých předků a zlých duchů je jeden velký mišmaš. Proto se za samozřejmost považuje nesmysl o démonech, kteří se mění na duše zemřelých manželů a manželek a devastuje manželství ve velkém. Proto také hereze o generačním prokletí nabývá na popularitě. V našich představách nás tak může zasáhnout smůla, pronikající k nám ze světa mrtvých předků.

V afrických charismatických kruzích „Boží muž“ nahradil šamana. Je to on, z koho dýchá tajemná síla, která mu umožňuje prolomit tyto nedobytné duchovní vrstvy, do kterých se my, obyčejní smrtelníci, nemáme šanci dostat. Takže když se nám, navzdory modlitbám, nedostává požehnání, spěcháme si pro pomoc k němu domů nebo do jeho církve. To vysvětluje zástupy lidí kolem takových lidí. Davy lidí nehledají někoho, kdo by jim vysvětlil způsob, jak najít smíření s Bohem. Ne! Oni chtějí, aby se za ně „Boží muž“ modlil.   

To také vysvětluje, jak si v těchto kruzích „Boží muž“ svoje následovníky pevně podmaňuje. V evangelikalismu minulé generace byli „Boží muži“ především kazateli Božího slova. V tomto novém způsobu jsou primárně kněžími, kteří vstupují do vnitřní svatyně, aby nám přinesli požehnání.

To také vysvětluje, proč odpověď na téměř každý problém, se kterým se obrátíte k těmto „Božím mužům“, je „vysvobození“ a „prolomení“. Bůh vám chce požehnat, ale potřebuješ nejdřív prolomit tyto nedobytné vrstvy, než se k tobě může požehnání dostat. Modlitby „Božího muže“ přinesou vysvobození, protože při setkání v noci nebo na kopci, způsobí on prolomení. Kdo může zpochybnit, že se tyto dvě fráze v tomto hnutí staly klíčovými?

Vysvětluje to také, proč je v moderním charismatickém hnutí v Africe modlitba doslova boj. Lidé, kteří se modlí, jsou nazýváni „modlitební válečníci“. Ačkoliv modlitbu začínají směrem k Bohu, během několika prvních vteřin se od Něj odkloní a začnou bojovat s duchy v těchto nedobytných vrstvách vlastníma holýma rukama. Projev jde téměř vždy tímto směrem: „Svazujeme každého nečistého ducha v Ježíšově jménu! Uvolňujeme Ducha, který prolamuje pouta v Ježíšově jménu!“

Tito „modlitební válečníci“ ječí z plných plic a vyzpěvují Ježíšovo jméno. Potí se, když se pouštějí do drsného boje s duchy, zatínajíce každý sval na těle, dokud nezvítězí (tak si to myslí). Takto se dotýkají Boha a Jeho požehnání začíná proudit. Tohle není nic víc než tradiční africký náboženský systém pokropený lehkou vrstvou křesťanství.

Také si všimněte, že vyučování není silnou stránkou charismatického hnutí v Africe. Hlavní vůdcové tohoto hnutí přežívají na několika málo obnošených, znásilněných verších: „Jeho ranami jsme uzdraveni,“ „Nejsme ocas, ale hlava“ atd. Neexistuje zde ani náznak snahy řádné exegeze Písma. Místo toho raději zpíváním frází a uváděním lidí do nějakého tranzu v šamanově stylu, ukolébávají mysl moderně uvažujících lidí. Lidé to milují a platí za to! Tito „Boží muži“ se stávají nechutně bohatými a davy stále přicházejí.

Toto není křesťanství

Znepokojuje mě, že je to tak zřejmé a přemýšlím, proč to nevidíme. Nebo pokud ano, proč před tím křesťany nevarujeme. Z lásky k davům jsme dovolili africkému tradičnímu náboženskému systému vstoupit do církve zadními dveřmi. Jako arabský velbloud, který od té doby pravdu odkopl. Proto se neraduji z růstu církví nebo akcí pod tímto praporem.

Musíme začít varovat, že toto není křesťanství. Vím, že tento přístup plní naše církevní budovy a třídy k prasknutí tak, že musíme zdvojit bohoslužby, abychom vyhověli všem. Ale toto není křesťanství. Toto nevede k nebi. Je to jen tenká poleva na náboženství, které bylo na africké půdě od nepaměti, na náboženství, které mělo křesťanství nahradit. Ztratili jsme křesťanskou víru, i když jsme drželi Bibli v ruce a používali některá její slova. To je hodně smutné.

Náboženství Bible neučí o Bohu, který je od nás tak daleko, že dokud nějací mocní lidé nevstoupí a nezpůsobí prolomení, On nám nemůže požehnat. Ne! Bible učí o Bohu, který je blízko nás. Tou jedinou překážkou mezi Bohem a námi je náš hřích a Ježíš si s ním poradil svou smrtí na kříži.

Když se modlíme, jsme v místnosti s trůnem Boží milosti a mluvíme přímo s Bohem. Nemusíme si to nejdřív vyřídit s démony a duchy předků, abychom se k němu dostali. Nemusíme řvát a skákat jako šamani kolem ohně při měsíčním svitu. Bůh je náš nebeský Otec. Našim modlitbám může bránit jen náš hřích.

Poslouchejte! Andělé a démoni existují, ale nejsou to nedobytné duchovní vrstvy, na které potřebujeme někoho, z koho je silně cítit pomazání k jejich prolomení, abychom se mohli dostat k Božímu požehnání. Jsou to jednoduše bytosti, které buď nosí Boží příkazy, nebo ďáblovy příkazy.

Oni nestojí mezi Bohem a námi!

A konečně nepotřebujeme, aby na nás „Boží muži“ každou neděli vkládali ruce (nebo v pátek na nočních modlitebních setkáních nebo kopcích kolem měst) proto, abychom poznali Boží požehnání. Existuje jen jeden prostředník mezi Bohem a námi, je to člověk, Kristus Ježíš. Všechny ostatní musíme odmítnout s opovržením, které si zaslouží. 

Přeložil Jiří Málek podle článku Conrada Mbewe z www.conradmbewe.com.