Zápas o duši:

Fenomén panenky Barbie

Verze pro tisk

Bez nadsázky můžeme říci, že hravost dětí je skutečnou hybnou silou jejich intelektuálního rozvoje. V minulosti uváděly děti do světa dospělých hračky a právě panenky v tom sehrály svoji nezastupitelnou roli. Dnes stojí rodiče na rozcestí, které může významným způsobem ovlivnit způsob hraní a citový vývoj dětí. Dětský svět obohacuje představivost a tvořivost dospělých daleko více, než dětí samotných. Snad právě proto většina hraček děti rychle omrzí a čím více jich mají, tím méně si s nimi hrají. Děti se stávají konzumenty hraček, ale ne tvůrci her a zábavy.

Prvním příkladem je prototyp panenky Barbie - její ženská forma se objevila nejdříve v Německu v kreslené podobě vtipů téměř před padesáti lety. Krátce nato se stala maskotem dálkových řidičů. Proporce panenky pro dospělé odpovídaly představám mužů o dokonalé ženě. Stačilo dokonalou postavu obléknout a panenka se v téměř nezměněné podobě stala miláčkem holčiček. To se psal v Americe rok 1959. Ale to byl jen začátek. Barbie způsobila největší revoluci ženského myšlení tohoto století, dokonce větší, než když si ženy vybojovaly volební právo a právo na vzdělání. Vzorem dívčího světa se stala dokonale formovaná, dokonale upravená, dokonale krásná a věčně mladá Barbie. Dříve snad každá holčička toužila po tom, že jednou bude maminkou, ale dnešní holčičky nebaví chovat, oblékat, krmit a přebalovat panenky vypadající jako živá miminka. Místo toho neúnavně oblékají, upravují a kombinují rafinované způsoby ženské tvořivosti na Bárbínce a vytvářejí si zcela unikátní vztah k proporcím vlastního těla.

Do života panenky Barbie patří řada exotických zvířátek a domácích miláčků. Má jezdeckého koně, psa i vlastní zoologickou zahradu. Barbie má mnohapokojový dům, sportovní automobil, rekreační i terénní vůz, přívěs, vodní skútr, člun, bazén a mnoho dalších vymožeností. Aby na vše nebyla sama, má okruh přátel a sourozenců, ale tradiční rodinné vazby budeme v životě Barbie hledat těžko. Na svatbu si sice holčičky s Bárbínkou mohou hrát, ale svatba je asi něco stejně neskutečného, jako když si holčičky hrají na princezny. Nevím, jestli si ještě holčičky hrají s Barbie na maminku a na tatínka, ale maminky a miminka zřejmě patří do světa pohádek. Manželství je přežitek a mateřství by se mohlo stát konečnou stanicí postrádající další životní dobrodružství a vzrušení.

V životě Bárbínky hraje neurčitou roli mužský protějšek Ken. Většinou zůstává v krabici nebo kufříku s garderóbou, kde holčičkám připomíná, že na světě jsou také muži, ale sám je během hry malých parádnic zcela zbytečný. Barbie se tak stává vzorem na sebe upřené a rafinované ženy, která podobně jako všechny hrdinky televizních seriálů dobývá srdce nejrůznějších svalovců. Televizní Bárbínky z masa a kostí hypnotizují svět sotva -náctiletých dívek a mladých žen v nekonečných seriálech z Hollywoodu, Beverly Hills a Dallasu.

Barbie představuje prototyp moderní emancipované ženy. Je samostatná, nezávislá, obdivovaná, úspěšná, slavná, krásná a žije ve společenském víru událostí. Reálný svět panenky Barbie připomínají jen slušivé uniformy zdravotních sestřiček, paní doktorek nebo letušek. V jedné z mnoha rolí vystupuje jako paní učitelka. Není divu, že mladičké dívky sní o světě královen krásy, modelek, hereček, televizních hlasatelek a sex symbolů. Ty, které nemají proporce zrovna akorát, se trápí nejrůznějšími dietami a hladovkami. Nejsou sice hvězdami titulních stránek magazínů, ale o to více mohou zářit jako hvězdičky na diskotékách, kde rozvíjejí svůj bárbínkovský šarm i rozum. Jen málokterý disko Ken má pro svou Bárbínku připravené sportovní auto, člun a ve stáji koníčka - ale to je pak skutečný svět strašně chudý a nudný. Pokud si někdo myslí, že bárbínkovský model nemá na budoucí vztah mužů a žen vliv, je na velkém omylu. Každá žena si v dětství vytvoří obraz svého prince. Tento vnitřní obraz a očekávání je trvale formován (spíše deformován) světem televizních svalnatců s tymolínovým úsměvem. Jízda rychlým autem s Bárbínkou v náručí má ke skutečnosti také daleko. V opravdovém životě se pak stává, že vztah Barbie-Ken je sociologickým případem pro právníky v rozvodových tahanicích o majetek a klinickým případem pro psychology, psychiatry a léčebná zařízení.

Přestože je Barbie panenkou mnoha generací a dnes by mohla být již babičkou, nestala se ani maminkou, ani manželkou. Moderní Bárbínka kvůli své kariéře odkládá nejen manželství, ale i mateřství na pozdější dobu. Mateřství je spíše znakem biologického nedopatření. Bárbínka zatím nemá ve své sbírce miminko ani kočárek, ale má ochrnutou přítelkyni, která je na vozíčku.

Panenka Barbie vytváří v srdci dívek představu o lidském štěstí vyplněném spoustou věcí a lidí, které podle libosti vyměňujeme a odkládáme. Vnější svět je plný věcí, ale uvnitř je prázdný a pustý. Díky nereálnému očekávání žen nemá svět mužů jasnou představu o roli své mužnosti, a pokud ji má, pak nevychází z otcovského vzoru hlavy rodiny, ale je to role formovaná pomocí akčních filmů, video her plných siláctví, zneškodněných nepřátel, dobývání žen a bravurního řidičského umění. Mužský prototyp - Ken, který nedokáže zajistit ženě pohádkový svět - je v očích ženy slaboch a budižkničemu. Dnes je všeobecně známo, že muži mají problémy v oblasti sebedůvěry a komunikace. To, že ustupují před přehnanými nároky žen, je příčinou ženské nespokojenosti a feminismu.

Mladé ženy očekávají od života víc, než být manželkou a matkou. Zabývají se především samy sebou. Od šedesátých let se ženské proporce a nároky na krásu výrazně vyprofilovaly. Majitelky prvních Bárbínek jsou dávno zralé ženy, ale kult dokonalé postavy, mladistvého vzhledu a dětinského chování provází přestárlé holčičky dál. Na co nestačí genetika, to poopraví kosmetika. Továrny syntetických iluzí produkují umělý svět krásy bez vady a vrásek, a slouží nejen dívkám a ženám, ale i mužům. U nás zatím kult věčného mládí není tak očividný, ale v celé řadě západních zemí se stal úžasným finančním zdrojem příjmů salónů krásy a klinik plastické chirurgie.

Nevím, zda éra vyhublých těl nastoupila s Twiggy, ale spíš věřím tomu, že Twiggy se stala první obětí vizáže Barbie. Ještě před nějakými dvaceti lety byly diagnózy jako anorexie a bulimie - tedy zažívací poruchy žen (nikoliv mužů) - téměř neznámé pojmy. Dnes se setkáváme s ženami a dívkami vyhublými na kost stále častěji. Bulimií trpí každá 20. žena a každá druhá drží dietu. Nejrůznější diety patřily k životu slavných a krásných žen, hereček a modelek, u nichž touhu a potřebu mít postavu přesně vymodelovanou ještě chápeme, ale snahu dívek, u nichž se sotva probouzí puberta a už drží extrémní diety, můžeme pokládat za chorobný stav. Touha po dokonalé postavě je počátkem vleklých chorob a mentálních poruch v budoucnosti. Místo toho, aby dívky prožívaly radost, která je vlastní bezstarostnosti a svěžesti mládí, prožívají agonii sebepozorování. Idolem dívčího světa jsou manekýnky, které mají k průměrným ženským proporcím těla hodně daleko.

Skoro čtyřicetiletá historie panenky Barbie představuje prototyp ženské soběstačnosti a marnotratnosti. Malé holčičky dostávají první lekce ženské marnivosti, emancipace, materialismu a rafinovanosti módních trendů v době, kdy je jejich mysl velice tvárná. Od dětství jsou programovány, aby se staly konzumenty masové módní uniformity.

Ten, kdo má možnost poznat (vidět) pokoj amerického děvčátka v době bárbínkovského poblouznění, objeví dokonalou a dokonanou paralelu. Skříně a šuplíky jsou plné oblečení na jedno použití, které obvykle končí v popelnici nebo dobročinných sběrnách šatstva. Děti za sebou nechávají na zemi vše, co ze sebe svléknou. Všude jsou jen hromady zmuchlaného šatstva. V neustále přehrabovaném množství hadříků nemá nic své místo. Moderní rodiče děti za nepořádek nepeskují a raději do dětských pokojů ani nevstupují. To, co se nachází za zavřenými dveřmi, je privátní svět dítěte. V jednom okamžiku u mladých dívek nastává zlom. Nastupuje móda, která nemá s garderobou žen nic společného. Veškerá ženskost mizí ve vrstvách nejroztodivnějších kreací a velikostí nejrůznějších cárů majících původ ve vetešnictví. V dospělosti se mnohé americké ženy chovají k oblečení stejně jako malé holčičky - oblečení bezmyšlenkovitě odhazují jako bezcenné tretky, ačkoliv za ně utratí většinu svého příjmu.

Módní časopisy a výrobci oděvů konzumní styl oblékání jen zdůrazňují. Módní návrháři mohou být fenoménu panenky Barbie nesmírně vděčni. Trendy a módní doplňky se stávají důležitou součástí sebevědomí a prostředkem spokojenosti dívek. O tom, co právě letí, rozhoduje reklama, a výrobci oblečení se rádi přizpůsobují vkusu a vidění malých Bárbínek. Mění se styly, barvy, střihy, délky a tak se neustále vytváří a živí poptávka po něčem novém. Vyjmenovat všechny novinky každoroční nabídky návrhářů firmy Mattel by zaplnilo mnoho stránek.

Celkový počet dodnes vyrobených Bárbínek přesáhl miliardu panenek a každou vteřinu se někde prodají dvě panenky. Firma Mattel utrží každoročně jen za Bárbínky víc než 1,7 miliard dolarů. Jen málokterá firma si střeží tak přísně své návrhářské a vývojové oddělení jako výrobci hraček. Sběratelé Bárbínek mají každou sérii katalogizovanou. Do dnešního dne Barbie oblékla tisíce módních šatiček - od vycházkových a cestovních kostýmů přes sportovní úbory až po večerní, plesové toalety a svatební róby. Některé variace společenských oděvů v jednotlivých sériích dosahují ceny tisíců i deseti- tisíců, nejen korun, ale i dolarů. Svět panenky Barbie zaplňují šminky, kosmetika, střevíčky na podpatcích, tenisová raketa, lyže, brusle, další sportovní pomůcky a odpovídající úbory.

Návrháři a výrobci důsledně dohlížejí aby dívky neobtěžovaly žádné stereotypy ženského světa. Tradiční rodinný život není pro budoucnost panenky Barbie komerčně přitažlivý. Společné soužití muže a ženy slouží slečnám jako vzor tělesnosti, sexuální přitažlivosti a odpovědného plánování partnerských vztahů.

Co dodat? Malé holčičky si s panenkami, které vypadají jako živá miminka, přestaly hrát. Protože děti často nemají sourozence, o to vřeleji vyjadřují své city k různým zvířátkům, pejskům, kočičkám, morčatům a jiným. V obou případech se jedná o něco, co by nás mělo vést k zamyšlení, do jaké míry může ovlivnit výběr hraček myšlení a chování našich dětí a vnoučat.

- kas -