RÁDIO 7, FM 107,7

V minulém čísle jsme vás informovali o tom, že se modlíme za získání licence pro vysílání Rádia 7 v Banské Bystrici (viz ilustrační foto na titulní stránce minulého čísla). Náš Pás se znovu prokázal jako Ten, který je věrný a tak se s vámi můžeme s radostí podělit o proslov ze slavnostního zahájení vysílání v Banské Bystrici a několik reakcí k téže události.

Drazí bratři a sestry, drazí přítomní, vážení posluchači Rádia 7. Je mi ctí, že mohu být zde s vámi v Banské Bystrici, při této slavnostní příležitosti. Sešli jsme se jako Kristova církev především proto, abychom poděkovali našemu Pánu Bohu, že v tomto městě a v tomto regionu otevřel nové dveře k hlásání evangelia prostřednictvím rozhlasové služby Rádia 7.

Je to úžasná Boží milost v době, v níž žijeme. V dnešních dnech totiž převažují špatné zprávy o finanční a ekonomické krizi, o zavírání továren, propouštění pracovníků, o nejistotě a nestabilitě světa. Uprostřed těžkostí máme jedinečnou příležitost hlásat dobrou novinu o tom, že Bůh člověka miluje, nabízí spasení v Pánu Ježíši Kristu, přináší jistotu a stabilitu života i v nejisté a nestabilní době skrze víru v Pána Ježíše Krista. Jde o velmi důležitou oblast služby, skrze pověření, které jsme dostali od našeho Pána Ježíše Krista. Každé pověření v sobě skrývá jakési tajemství úspěchu, ale i určitá rizika. Možná se sami ptáte, jak můžeme v naší době naplňovat misijní a evangelizační poslání? Když přemýšlím o tom, že nám Bůh dnes otevírá dveře nových možností a příležitostí ke službě skrze novou rozhlasovou stanici Rádio 7, přicházejí mi na mysl slova, jimiž Pán Ježíš Kristus hovoří k církevnímu sboru ve Filadelfii:

• Zjevení Janovo 3:7-13: ... Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře: „Vím o tvých skutcích. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel. Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a padnou ti k nohám; a poznají, že já jsem si tě zamiloval. Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země. Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze. Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím."

1. Tajemství úspěchu tohoto sboru. Z tohoto textu vidíme několik věcí, které dotvářejí pozadí života víry a služby tohoto sboru; objevujeme věci, které se podepsaly na tom, že církev rozvinula svoje misijně evangelizační službu a dobrá novina zasáhla své okolí. Chci vás, všichni drazí přítomní, povzbudit těmito slovy ve vaší misijní rozhlasové službě a poukázat na určité skutečnosti, na nichž evangelizační služba církví stojí:

a. Věděli, kým Pán Ježíš je (3,7). Věděli, že je svatý a tedy oddělený od všeho nesvatého, proto i my žijme svatým životem; věděli, že je pravda, a proto i oni sami žili pravdou Jeho slova; věděli, že je Ten, kdo má „klíče" a tedy i veškerou vládu, a autoritu a pod Jeho vládou a autoritou žili.

b. Věděli, co Ježíš koná (3,8). Poznali, že je to On, kdo jim otevřel dveře pro evangelium; že je to On, kdo připravuje příležitosti, jak ovlivnit svět; že to nejsou jejich zásluhy, ale Boží milost. V této milosti stáli a sloužili. A to je výzva i pro nás. Naše misijní působení by mělo vycházet ze stejných motivů; potřebujeme být odezvou toho, čím je pro nás Pán Ježíš, z lásky k Němu a k lidem ...

c. Věřící věděli, že Pán Ježíše má „klíč", že vlastně On sám je klíčem života, klíčem všech událostí světa, klíčem k dějinám lidstva. Věděli, že lidé v Něm mohou najít odpovědi na nejniternější otázky svého bytí. V tom spočívalo tajemství jejich služby. Z tohoto povědomí potřebuje růst i naše misijní služba. Dnes jsme jako církev v pokušení zvěstovat lidem kolem nás nejrůznější věci, máme tendenci to, co máme sdělit, přizpůsobit tomu, co lidé chtějí slyšet. Pán Ježíš musí být středobodem naší zvěsti. Potřebujeme zvěstovat Krista jako toho, kdo má nejen klíče života, ale i pekla a smrti (Zj 1,18).

2. Byly jim otevřeny oči víry - uviděli příležitost pro zvěstování evangelia, kterou dostali od Pána a uchopili ji. Otevřeli se službě světu. „Otevřené dveře" v Písmu vždy znamenají příležitost, kterou Bůh dává ke zvěstování evangelia: Sk 14,27; 2 Kor 2,12; Kol 4,3. Jeho slova poukazují na kontrast mezi církví uzavřenou do sebe a církví zaměřenou od sebe ven. Církev uzavřená do sebe žije konzumní mentalitou. Jsme spotřebitelé, vše je připraveno pro naplnění našich duchovních potřeb. Církev orientovaná od sebe ven:

a. věří, že máme vůči světu závazek;

b. přemýšlí o příležitostech ke zvěstování evangelia a že je třeba využít Boží milosti;

c. připomínají se zde skutky - což znamená, že svoji víru uváděli ve skutky.

Sbor ve Filadefii byl evangelizačně misijní sbor. Bůh otevřel dveře evangeliu a oni skrze otevřené dveře uviděli příležitost, kterou jim Bůh připravil a chopili se jí. Svým zaměřením se otevřeli světu a stali se církví sloužící. Zvěstovali dobrou novinu o Ježíši Kristu svému okolí. Byli svatí a tedy oddělení od světa, co se týká životního stylu, ale nebyli izolováni od světa, co se týká životních hodnot. Proto si všímali lidí a jejich potřeb a nenechali je na pospas zahynutí. Do tmy světa přinášeli zvěstováním Slova světlo; uprostřed špatných zpráv jejich dnů přinášeli dobré zprávy. Šířili kolem sebe dobrý vliv a dobrou novinu. To je výzva i pro nás, pro církev našich dnů.

3. Riziko sboru a jejich služby. Filadefský církevní sbor byl asi malý a skromný sbor. I když byl obklopený lidmi, kteří víru v Krista neměli, zachovali si věrnost k Pánu Ježíši Kristu. I když se zdá, že jim Ježíš nemá co vytknout, přece jsou tu slova, jedna zmínka o „nepatrné moci", která nám jakoby chce říci něco víc.

Byl to asi malý sbor, s omezenými prostředky a kapacitou. Hrozilo jim, že podlehnou zdání vlastní neschopnosti a pokušení malosti. Výpověď o „nepatrné moci" hovoří o tom, že je patrně přepadl pocit slabosti a bezvýznamnosti. Věřící ve Filadelfii měli, jak se zdá, sklon uvěřit tomu, že pole působnosti je obrovské, ale jejich možnosti jsou nepatrné; příležitosti jsou přemnohé, ale jejich síla je slabá; služby je mnoho, ale jejich schopnosti jsou bezvýznamné. Cítili se malí, neschopní a nedostačující.

Jejich prvotní optimismus je opustil. Propadli jakési skryté panice; zachvátil je syndrom malosti a slabosti. Pán Ježíš jakoby citoval jejich vlastní slova. Stále mluvíte o tom, že máte jen malou moc, málo sil, málo času, málo peněz, málo znalostí, málo schopností, málo lidí, kteří jsou ochotni se do služby zapojit ... Pokušení malosti a slabosti je trvalým rizikem pro Kristovu církev. Proto Pán Ježíš používá podobenství o malém stádečku, o hořčičném semínku, aby povzbudil svoji církev ke službě, aby nepropadla pokušení bezvýznamnosti. V nebeském království platí totiž jiná měřítka a normy než v našem světě, normy, které jsou pro myšlení a logiku člověka paradoxní. Proto, když se cítili být malým stádečkem a když je v této malosti přemáhal strach, Pán Ježíš je povzbudil:

• Lukáš 12:32: „Neboj se, malé stádečko. Vašemu Otci se zalíbilo dát vám království."

I kdyby byli maličcí jako hořčičné semínko, na pohled malé, bezmocné a slabé, Pán Ježíš jim říká, že si nemají dělat starosti, i když mají nepatrnou moc:

• 2 Korintským 12:9: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti."

Velikost a síla v Božích očích nespočívá v tom, co se navenek jeví jako velké a mocné, ale v tom, v čem je skryt život. I když se zdá, že z toho mála, z toho hořčičného semínka našich snah nic nebude, když je v něm víra v Krista a Kristův život, tato malá moc vyroste ve velký strom požehnané služby, v jehož stínu najdou mnozí odpočinutí a pokoj:

• Matouš 13:31-32: „Nebeské království je podobné hořčičnému zrnku, které člověk vzal a zasel na svém poli. To zrnko je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než jiné byliny a je z něj strom, takže ptáci přiletí a uhnízdí se v jeho větvích."

Kdo stojí ve službě Kristova života je účastníkem velkého díla. Uprostřed našich životních zápasů víry a služby, uprostřed našeho strachu, obav a kalkulací, nás chce Pán Ježíš povzbudit, abychom pokračovali v misijní a evangelizační službě, i prostřednictvím rozhlasu. Říká nám: ... to nic, že stojíte na začátku služby, nestrachujte se, že se vám zdá, že jsme malí a bezvýznamní, že máte malý dosah ... já jsem s vámi. Odevzdejte to málo síly, málo moci, málo energie, málo prostředků Pánovi do služby, věrně stůjte ve službě hlásání dobré noviny a On to málo rozmnoží, jako těch několik bochníků chleba a rybiček (Mt 15,34). Vejděte do otevřených dveří nových Božích příležitostí a držte se toho, co již máte. Máte Pána Ježíše Krista, držte se Ho, protože v Něm máte vše, co potřebujete pro službu, život víry a zbožnosti.

• 1 Petrův 1:3: Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám ve svém velikém milosrdenství daroval nový život, když vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých. Povolal nás k živé naději ...

Máte Boží slovo, které je Duch a život, máte to nejúžasnější prorocké slovo, které má moc osvětlovat temnotu:

• 2 Petrův 1:19: Navíc tu máme nesmírně spolehlivé slovo proroků a vy děláte dobře, že se ho držíte jako lampy zářící v temnotách, dokud se nerozbřeskne den a ve vašich srdcích nevzejde jitřenka.

4. Zvěstujte toto Slovo. Představte Krista jako toho, kdo je klíč k těžkostem našich nesnadných dnů; klíč k otázkám lidského bytí; klíč k přítomnosti, budoucnosti a věčnosti člověka. Hlásejte tuto novinu lidem vaší generace.

To je výzva pro Kristovu církev, pro věřící na prahu třetího tisíciletí. Mějme proto otevřené uši, co dnes říká Duch Boží mně, tobě, co říká nám, Kristově církvi. Bylo nám svěřeno velké poslání - naplňme je i touto službou skrze rozhlas ke slávě a cti našeho Pána a pro záchranu lidí, které nám Bůh posílá do cesty. Modlím se, aby Pán Bůh tuto rozhlasovou službu požehnal pro svoji slávu.

- ThDr. Darko Kraljik,- www.baptist.sk/Hurbanovo