I. Abychom pochopili „Proč potřebujeme Boží milost“, musíme nejprve porozumět tomu, že milost je vždy nezasloužená, a může být udělena pouze zločincům svrchovanou vůlí nejvyšší státní autority, tj. krále, prezidenta atd. V duchovní oblasti je tou nejvyšší svrchovanou autoritou biblický Bůh.

II. Každý člověk, bez výjimky je zločincem vůči Svatému Bohu, už „jen“ proto, že „nemiluje Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí´ a ‚nemiluje svého bližního jako sám sebe‘“. Proto potřebujeme milost!

III. Přirozený člověk je duchovně mrtvý. Jeho duch je oddělen od Ducha Božího. Je soustředěn na sebe, je Božím nepřítelem a nechce se ani nemůže podřídit Božímu zákonu. Proto potřebujeme milost!

IV. (1) Milost není doktrína, milost je Kristus; (2) Nikdo nemá na milost nárok; (3) Milost nalezneme v srdci církve, nikoli v instituci církve; (4) Bezpodmínečná milost není oprávnění, abychom hřešili;(5) Milost a skutky vzájemně nesoutěží; (6) Milosti nic nedlužíme.

Osnova kázání:

I. Všeobecná zkaženost přirozeného člověka (Ř 3,9-20; 2K 3,6b)

1. Jsou přirození lidé v podstatě dobří nebo zlí? (Kaz 7,29; Jb 25,4; Ř 5,12)

2. Opravdu jsou všichni lidé bez výjimky rodem zlí? (Ž 143,2; Iz 53,6; 1J 1,8; 1,10; Mk 10,18; Ž 5,10)

3. Opravdu jsou přirození lidé prolhané, nepoctivé, nečestné, zvrácené, duchovní mrtvoly?

a. Všichni máme rodem prolhané, nepoctivé, a nečestné srdce, která odmítá Boha (Gn 8,21; (Gn 6,5; Mk 7,21-23)

b. Všichni máme rodem zotročenou vůli tím Zlým (J 8,34; Tt 3,3)

c. Všichni máme rodem zvrácené touhy (Ef 2,3)

d. Všichni jsme rodem naprosté duchovní ruiny (Iz 1,5-6; Ř 7,18)

II. Přirozený člověk se nemůže očistit

1. Hřích hříchů (J 16,9; Ř 8,7-8; 1K 2,14; 1K 10,30)

2. Sebe očištění od hříchů není možné (Ř 8,7-8; Mt 7,18; Jr 13,23; Tt 1,15-16; Jb 15,14; Jb 14,4; Žd 11,6a; Ř 8,8)

3. Všichni se rodíme do satanova žaláře (Gn 3,5; Jr 17,9; Ř 6,20; Ř 6,23; Ř 8,7; Ž 30,4)

III. Jak Bůh prokázal svou milost? (Mt 12,29; Iz 49,24-25; Ž 107:1-2; Jr 31,11; Za 3,2)

IV. Co je to milost?

1. Boží spásná milost

a. Milost je nevymahatelná (Gn 17,17-18; Gn 17,5-6; Gn 27,21-23)

b. Milost je nezasloužená (Ef 2,8-10; )

c. O milosti rozhoduje Bůh (Ex 33,19; Ř 9,15-16; 9,18)

2. Milost je Kristus (1J 2:1-4)

V. K Boží milosti nelze nic přidat (Ř 3,21-24.27; Ř 4,2-8)