Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před [svými] učedníky. Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. (J 20,30–31)

V těchto dvou verších máme shrnutý účel sepsání evangelia podle Jana. Pokud čteme Jana, vidíme úžasnou Boží milost zapsanou v jeho slově, kdy skrze víru v Krista a pouze v Krista samotného je Bůh dokonale oslaven. Máme tedy shrnuto všech pět Solas s nádherným vyvrcholením v Soli Deo Gloria – všechna sláva patří jedině Bohu samotnému.

Nejvyšším zjevením Boží slávy není stvoření, i když i to přináší Bohu slávu, ale vtělení jeho jediného Syna Ježíše Krista a vše, co Pán Ježíš na této zemi učinil. Pán Ježíš řekl: 

„Otče, oslav své jméno!” Z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.” (J 12,28)

Vidíme, jak Otec oslavuje Syna a Syn oslavuje Otce zcela jedinečným způsobem. Pán Ježíš to krásně vyjádřil ve své modlitbě: 

Když toto Ježíš pověděl, pozdvihl své oči k nebi a řekl: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby [tvůj] Syn oslavil tebe, tak jako jsi mu dal pravomoc nad veškerým tělem, aby všem těm, které jsi mu dal, dal život věčný. A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal. A nyní ty, Otče, oslav mne u sebe tou slávou, kterou jsem u tebe měl dříve, než byl svět.” (J 17,1–5 ČSP)

Veškeré dílo Kristovo vede k Boží slávě, a to naprosto nádherným a jedinečným způsobem. 

Dnešní text nám ukazuje, že kromě těch znamení, která jsou zapsána, učinil Pán Ježíš mnoho dalších, která zapsána nejsou. Bůh ve své moudrosti a prozřetelnosti vedl Jana, aby zapsal, co je potřeba. Znamení, která jsou zapsána, jsou zapsána, abychom uvěřili, kdo je Pán Ježíš. Že je Mesiáš, Syn Boží. A abychom, pokud v něho věříme, měli život – věčný život, který je v něm a pouze v něm.

Dostatečný záznam

Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před svými učedníky. (J 20,30)

Vše, co apoštol Jan veden Duchem svatým zaznamenal, je dostatečné ke splnění účelu, pro který bylo toto evangelium napsáno. 

Pán Ježíš zajisté vykonal mnoho jiných mocných činů (a něco máme popsané u Matouše, Marka a Lukáše) a o mnohých a mnohých ani nevíme. Netřeba spekulovat, zkrátka víme, že jich bylo mnoho. Jak před vzkříšením, tak po vzkříšení. 

Ačkoli nemáme zapsaná úplně všechna znamení, nesnižuje to jeho dílo, Písmo ani Boha Otce, ani nejsme ochuzeni ve víře a v milosti. Slovo, evangelium, ze kterého nyní čerpáme, je pro věřící dostatečné k víře i k povzbuzení. My, kteří jsme křesťané, z něho stále čerpáme. Je to úžasný zdroj Boží moci, lásky a prozřetelnosti. V Písmu máme všechno potřebné i přesto, že tam mnoho věcí zaznamenáno není. Můžeme jen žasnout nad Boží slávou v Kristu Ježíši. Na konci Jana máme verš 25 v kapitole 21: 

Je ještě mnoho jiných věcí, které Ježíš učinil; kdyby se o každé zvlášť napsalo, myslím, že by celý svět neobsáhl knihy o tom napsané. Amen. (ČSP)

Někdo by namítl, proč nevíme více? I já sám jsem si říkal, když jsem uvěřil: „Škoda, že tam není více.“ Dnes po 21 letech si říkám: „Je toho tolik! Ani celý život mi nestačí, abych vše odkryl a pochopil.“ Pak se podívám na Jana 21,25 a uvědomím si, že už tak musíme hledat, růst a poznávat, a to máme jen potřebnou část. Pokud by tam bylo vše, nebylo by v našich silách všechno pojmout. 

O nikom jiném na světě není napsáno tolik knih jako o Pánu Ježíšovi. Když jsem začal studovat na teologické škole, byl jsem až v šoku, kolik knih je jen o Kristu, a to jsme zdaleka neměli všechny. Bylo o něm sepsáno obrovské množství knih, a to nemluvím o dalších hromadách knih, např. o teologických knihách, o misii, o komentářích, ale i krásné literatuře, dějinách, filozofii, které Krista zmiňují. 

O nikom jiném nemáme tolik knih ani referencí, a přesto vychází z drtivé většiny ze čtyř malých evangelií, která máme v Písmu svatém. Zde konkrétně z evangelia podle Jana. To je neuvěřitelné. Tak malá kniha a zaznamenává vše, co potřebujeme vědět o Kristu, vše potřebné k víře, k věčnému životu. Tak moc se Bůh oslavil a stále oslavuje.

Bohu stačilo tak „málo“, aby nám odhalil tolik! Chceme-li rozmýšlet nad Písmem, nad Kristem, nemůžeme vyčerpat přístupný materiál. Máme dostatek a čím více rosteme, tím více vidíme a tím více se radujeme. 

Musel jsem dlouze rozmýšlet, jak mám napsat, že evangelium podle Jana je dostatečné, a i když nám ukazuje několik znamení, jsou jasná. Ježíš nemůže být nikdo jiný, než co nám Jan říká. On je Mesiáš, Syn Boží.

Zapsaná znamení nám pomáhají poznat, kým je, a jeho slova, činy a svědectví o něm a o tom, co skrze něho můžeme získat.

On je Mesiáš, Syn Boží

Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. (J 20,31)

V první polovině evangelia se Jan soustřeďuje na sedm jedinečných a zázračných znamení, která zjevují Kristovu osobu a Boží slávu. Voda proměněná ve víno (J 2,1–11), uzdravení syna královského úředníka (J 4,46–54), uzdravení ochrnutého muže (J 5,1–18), nasycení zástupů (J 6,1–15), chození po vodě (6,16–21), uzdravení slepce (J 9,1–41) a vzkříšení Lazara (J 11,1–57). 

 Ale hlavně psal o Ježíšově pravé totožnosti prorokovaného Mesiáše a Spasitele světa. Skrze víru v něho získáváme život věčný. Kristus v pravdě Bůh a v pravdě člověk. 

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy. (J 1,14)

Když Pán Ježíš o sobě mluví jako o Synu nebo když o něm Jan hovoří jako o Synu, neznamená to, že je Ježíš vzhledem k Otci druhořadý či Otcem stvořený. Naopak, používal slovo Syn, přesně jak mělo být chápáno. On je stejné přirozenosti jako Bůh. 

Já a Otec jsme jedno. (J 10,30)

Vidíme to zejména v jeho „JÁ JSEM“ výrocích. Jde o sedm důrazných výroků, jimiž je Kristus identifikován jako Bůh a Mesiáš (J 6,35; 8,12; 10,7–9; 10,11–14; 11,25; 14,6; 15,1–5). Nikdo z Židů po těchto výrocích nebyl na pochybách, že Pán Ježíš připomíná Boží slova k Mojžíšovi u hořícího keře v Exodu 3,14 „JSEM KTERÝ JSEM“. A vzpomeňme, co řekl Pán Ježíš na konci jedné vyhrocené debaty. 

 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, dřív, než byl Abraham, já jsem.” (J 8,58)

Ti, kteří slyšeli jeho slova, přesně věděli, co říká, a podle toho také jednali: 

Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, [prošel mezi nimi] a vyšel z chrámu. (J 8,59)

Později před Pilátem říkali: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za Syna Božího” (J 19,7). On se prohlašoval za toho, který se zjevil Izraelitům ve Starém Zákoně jako „JÁ JSEM“.

Pán Ježíš Kristus, věčný Boží Syn, přišel na tento svět, ukázal, kým je, odhalil neposlušnost a hřích lidstva, ale zároveň s tím přinesl oběť za naše hříchy, jedinou záchranu pro hříšníky. Přinesl světlo na tento svět a byl oslaven Bohem Otcem.

Pokud tedy chápeme, že je Ježíš Kristus Mesiáš, Syn Boží a jediná cesta k životu, k čemu nás to vede?

Musíme uvěřit

… abyste uvěřili … a abyste věříce měli život v jeho jménu. (J 20,31)

V osobě Ježíše Krista Bůh fyzicky vstoupil do našeho světa, který je dočasný. V Ježíšovi se Bůh a člověk stal jednou osobou, osobou, jako žádnou jinou. Jedinečnou osobou, jakou svět nikdy předtím neviděl ani už neuvidí. V pravdě Bůh a v pravdě člověk, ta jedna osoba změnila průběh dějin.

Když čteme Jana, máme všechny potřebné informace ke spásné víře. Stejně tak když čteme další knihy Nového Zákona. Když čteme Starý Zákon, můžeme vidět Krista a věřit:

Od dětství přece znáš svatá Písma, jež ti mohou dát moudrost k záchraně skrze víru, která je v Kristu Ježíši. (2Tm 3,15)

Mnozí v něho nevěřili, i když viděli znamení a slyšeli jeho slova. Mnozí uvěřili později, např. Nikodém. Nejprve nechápal, i když uznal, že Ježíš je poslaný od Boha. A co mnozí z nás? Ani my jsme nevěřili. Možná jsme něco věděli, možná i něco víc, ale neměli jsme život věčný. Museli jsme slyšet, přijmout, věřit a vyznat, že Ježíš Kristus je náš Pán a Spasitel a jediná možnost záchrany v naší bezmocnosti. Jak to vypadá, když někdo vyzná Krista? I to nám Jan ukazuje:

Filip řekl: Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta. (J 1,45) 

Natanael: Rabbi, ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele. (J 1,49)

Samařané: A mnohem více jich uvěřilo pro jeho slovo. Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, [Kristus].“ (J 4,41–42)

Petr: Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi [Kristus,] ten svatý Boží. (J 6,68–69)

Marta: Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře na věčnost. Věříš tomu?“ Řekla mu: „Ano, Pane, já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.” (J 11,25–27)

Tomáš: „Můj Pán a můj Bůh.“ Ježíš mu řekl: „Že jsi mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.” (J 20,28–29)

Verš 29 ve 20. kapitole je pro nás velikým povzbuzením. Díky tomu můžeme i my na základě víry v evangelium zvolat jako Tomáš „můj Pán a můj Bůh“ (J 20,28).

Náš hřích byl již to, že jsme nevěřili. Ale on se nám dal poznat skrze své slovo a skrze evangelium, které nám říká, že Kristus žil dokonalým, bezhříšným životem a zemřel krutou a ponižující smrtí, ve velkých bolestech. A co víc, byl na něho vylit pohár spravedlivého Božího hněvu za hříchy mnohých. On nesl trest, kterým jsme měli být za své hříchy potrestáni my. Nesl hněv, který měl být vylit na nás. Vysvobodil nás z otroctví hříchu. Jen v Kristu máme milost spásy a věčný život.

Těm, kteří ho ve víře přijímají, Bůh zaslibuje, že jim jejich hříchy budou odpuštěny a budou mít věčný život v Boží přítomnosti. 

Neboť tak Bůh miluje svět, že dal [svého] jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3,16 ČSP)

Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. (J 6,37)

Věříš v něho? Nebo se spoléháš na sebe? Jen on tě může zachránit! 

Kdokoliv dnes čte evangelium podle Jana, má možnost uvěřit. To je úžasné zaslíbení. Proto je Janovo evangelium první, které nabízíme nevěřícím. Je tam téměř 100 výroků o víře. A my musíme věřit, jinak budeme odsouzeni na věčnost.

Mnozí nevěřili v té době, mnozí nevěří dnes. A co činí Pán Ježíš? Připravuje učedníky a posílá je do světa. I my jsme učedníci, i my jsme zachováni v tomto světě pro nějaký účel, abychom naplňovali jeho vůli a oslavovali ho svým životem. 

Kázání ze Zimní konference Zod a Poutníkovy četby 2025