Domov křesťanské manželky

Práce v domácnosti

Zbožná žena je disciplinovaná a tvrdě pracuje, aby se postarala o svůj domov s co nejmenším možným zmatkem. Vytváří ve své rodině také optimistickou a radostnou atmosféru. Bůh vždy zamýšlel, aby ženiným polem působnosti byl její domov. Naneštěstí to není v naší kultuře příliš populární názor. Bůh však zamýšlel a zamýšlí, aby se žena „starala o domácnost“ (Tt 2,5). Zamyslete se nad znamenitou ženou z Přísloví 31,11–31 a všimněte si, kolik veršů se vztahuje k domovu či domácnosti.

Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. … Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. … Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. … Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. … Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. … Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.

(Př 31,13; 15–16; 18–19; 21–22, 24, 27)

Co přesně znamená „starat se o domácnost“? V řečtině se to vyjadřuje jedním slovem oikourgos, které se skládá z kořenů dvou slov. Oikos, což znamená „bydlení, domov nebo domácnost“ a ergon, což znamená „pracovat nebo být zaměstnán“.10 Takže o domácnost se stará ten, kdo ochraňuje své obydlí nebo pečuje o domácnost. Selský rozum napovídá, že právě mladší ženy by měly většinu času trávit doma, aby dobře splnily tuto svou úlohu.

Podobný výraz jako „starat se o domácnost“ vidíme i v Timoteovi 5,14.

Tam je tato rada určena mladším vdovám.

Chci tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, měly děti, vedly domácnosta nedávaly protivníku příležitost k pomluvám. Některé totiž se již daly na satanovu cestu.

1. Timoteovi 5,14–15

Častá doporučení typu „Neodcházet nikdy z domova, pokud není uklizeno, kuchyň čistá a koupelna ‚na pohled‘ v pořádku“ mohou způsobit převrat v péči o domácnost. Večeře se zcela jistě připravuje příjemněji, když po návratu domů najdeme kuchyň čistou a uklizenou! To, že začneme o večeři přemýšlet hned po snídani, nás může uchránit před nepříjemnými situacemi, které mohou večer nastat. Např. je potřeba vyndat včas maso z mrazáku nebo si ujasnit, kdy přesně musím být doma, abych měla dostatek času na přípravu. Trocha včasného plánování je totiž absolutně rozhodující!

V tom, co žena dělá, by měla být dobrá a výkonná, nemarnit čas a nebýt líná. Pokud líná je, musí činit pokání. I líný člověk může vypadat velmi zaměstnaně, ale často se jedná o aktivity, které jsou sebestředné jako čtení zábavných č, sledování televize, polehávání atd. Každý křesťan se může ze své lenosti kát a s Boží pomocí se stát ukázněným. Žena se může naučit tvrdě pracovat tím, že „dělá svou práci ze srdce, jakoby Pánu“ (Ko 3,23). Uvažujte nad obecnými pravdami z knihy Přísloví, které se vztahují k člověku línému a naproti tomu ukázněnému:

 

 

LÍNÝ ČLOVĚK

 

UKÁZNĚNÝ ČLOVĚK

Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

Přísloví 6,9–11

Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.

Přísloví 6,6–8

Kdo prospí žně, je pro ostudu.

Přísloví 10,5b

Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý.

Přísloví 10,5a

Zahálčivý nebude si péci úlovek…

Přísloví 12,27a

… kdežto vzácným jměním pro člověka je píle.

Přísloví 12,27b

Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.

Přísloví 18,9

Mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm…

Přísloví 30,25

Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět.

Přísloví 19,15

Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.

Přísloví 31,15

Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu, a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla poboře- na. Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl: Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

Přísloví 24,30–34

Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.

Přísloví 31,27

 

 

Ale pozor… Některé ženy jsou perfekcionistky. Často pak dochází k situacím, že kvůli ženě, která pracuje příliš, až nad své síly, se druzí cítí doslova mizerně. Zajisté je správné učit děti sebekázni, ale není dobré být netolerantní, nelítostná nebo rozzlobená, když všechno není perfektní. I ten nejlepší plán se musí změnit v případě, když přijde nemoc nebo když si manžel či dítě potřebují promluvit. Lidé jsou důležitější než čistý dům. V tomto ohledu by měla být žena nebo matka „ochotna dát se přesvědčit“ (Jk 3,17). Žena, jejíž srdce se soustředí na to, aby měla dokonalou domácnost, má zřejmě ve svém srdci modlu. Namísto toho musí ve svém srdci mít touhu oslavovat Pána Ježíše Krista. On potom rozhodne, jak a podle jakého plánu chce, aby Ho oslavovala.

Jestliže se soustředíte na dokonalou domácnost, nebo jste líná a neplníte si doma své povinnosti, hřešíte. Vyznejte tento hřích před Bohem i před svou rodinou. Poproste za odpuštění. Začněte konat svou práci jako „Pánu“. Vy můžete z Boží milosti dnes začít být znamenitou ženou podle Přísloví 31,27, která „pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí“.

Vytváření zbožného domácího prostředí

„Když není šťastná maminka, není šťastný nikdo!“ Při čtení těchto slov, která jsou napsaná na cedulce v obchodě s drobnými dárky, se usmíváme. Ale náš úsměv brzy zhořkne, když totiž nastane situace, že „maminka není šťastná“. Je to proto, že žena – matka v rodině často „udává tón“ domova. Tím tónem, který Bůh chce, aby udávala, je tón radosti, optimismu a potěšení v Pánu a v rodině. S jistotou a „s úsměvem hledí vstříc příštím dnům“ (Př 31,25b).

Žena a matka, která se dívá na život jako na „kříž, který musí nést“, ovlivňuje myšlení i svých blízkých. Tím připravuje ostatní o radost, a tak jako droždí   v chlebu, který peče, se i její bezbožný postoj šíří mezi ostatními. Kdyby vás členové vaší rodiny měli popsat, co by řekli? Dozvěděli bychom se, že jste zbožná křesťanka, která miluje život a svého Pána, nebo spíše, že jste nešťastná, neustále si stěžující zahořklá žena?

Pokud se „neradujete v Pánu“ (Neh 8,10), můžete teď začít zlepšovat svůj radostný postoj. Vyhledejte v Písmu ta místa, která se vztahují k dobrotě a práci Páně. Například:

Tvoje velebnost je důstojná a slavná, chci přemýšlet o tvých divuplných dílech. Všichni budou mluvit o tvých mocných, bázeň vzbuzujících skutcích, i já budu vypravovat o tvé velikosti. Budou šířit vše, co připomíná tvoji velkou dobrotivost, budou jásat, jak jsi spravedlivý. Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný. Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává. Kéž ti vzdají chválu, Hospodine, veškeré tvé skutky, kéž ti tvoji věrní dobrořečí.

Žalm 145,5–10

Opakovaně si tato slova čtěte a rozvažujte o nich. Uvažujte nad tím, co vám ty verše říkají, co znamenají, a jak byste je mohla uvést do svého života. Přemýšlejte o nich tak dlouho, až je budete znát nazpaměť. Vlastně „zpívejte s díkuvzdáním ve svém srdci Bohu“ při svých každodenních povinnostech (Ko 3,16). Učte se zpaměti oblíbené chvály a písně, které vycházejí     z Písma a zpívejte si je ve své mysli nebo nahlas. Usmívejte se a dělte se         s ostatními členy své rodiny o všechny báječné věci, které pro vás a pro ně Bůh tento den učinil. Ráno vstaňte z postele a řekněte si „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho“ (Ž 118,24).

Nezabývejte se svými problémy přespříliš, neužírejte se jimi a nepřehánějte je. Pokud vyvstane nějaký problém, buďte realistická. Otočte se k realitě čelem, ale buďte správným způsobem optimistická. Například „Toto je těžké, ale Bůh mi ve své milosti pomůže vše zvládnout.“

I když se zrovna necítíte dobře například kvůli menstruaci, dávejte svého manžela, rodinu i přátele vždy na první místo. Pokud určitý čas v měsíci potřebujete více odpočívat, počítejte s tím dopředu a snažte se v radosti vysvětlit, co děláte. Avšak nevymlouvejte se na to, že si potřebujete lehnout, abyste se mohla jen bezdůvodně povalovat.

Členům své rodiny dejte najevo svůj zájem. Využívejte těch chvil, ve kterých můžete manžela obejmout nebo letmo políbit. Při vytírání podlahy   v kuchyni obejměte své dítě a zašeptejte mu do ucha, „Mám tě moc ráda, jsi moje radost. Jsi pro nás dar od Boha!“

Milujte Pána, svého Boha, celým svým srdcem a milujte svou rodinu téměř stejně. Buďte trpělivá, laskavá a nesobecká. Vytvořte doma takovou atmosféru, že jak váš manžel, tak i ostatní členové rodiny se budou těšit na to, až přijdou domů. Budou chtít být s vámi, místo aby se vám vyhýbali. Jestli se ocitnete v situaci, kdy budete cítit určité emotivní napětí spojené se sebelítostí z toho, že si vás dostatečně necení nebo že vás rodina zneužívá, uvědomte si tyto myšlenky. Se hříchy vašeho muže a vašich dětí nakládejte biblicky a nahraďte hříšné myšlenky biblickými optimistickými myšlenkami. To vysvětlete i ostatním.

Hledejte potěšení v Hospodinu, buďte biblickým způsobem optimistická a milující a nepodléhejte žádným hysterickým obavám. Klíčem k překonání strachu je láska (1J 4,18). Strach totiž bez pochyby zlikviduje zbožnou atmosféru jakéhokoli domova. Bojíte-li se, musíte se kát.  

Žena, která má laskavého a mírného ducha Páně, vytváří ve svém domově uklidňující, ztišující a konejšivou atmosféru. Hluboce důvěřuje Bohu a v obtížných situacích nepropadá panice. Má tichou důvěru, „že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha…“ (Ř 8,28). Její důvěra a víra v Boha roste každým dnem při studiu Písma, protože „Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Boží“ (Ř 10,17). Má uklidňující vliv na svou rodinu, ne vliv, který vzbuzuje hněv a strach. Je příjemné být jí nablízku.

Žena a matka, která je jemná a mírná, je opakem té, která je tvrdá a zákonická. Tvrdá a zákonická žena je jen průměrná. Jak se drží svých přísných zásad (které se však mohou měnit podle její nálady), je nemožné s ní diskutovat a dělá      a říká věci, které jejím nejbližším způsobují bolest. Pravděpodobně nese vinu pýchy, zloby a zášti. Křesťanství zanechává u její rodiny jen pachuť v ústech. Její pole působnosti není skrýší a pohodlím, ale je to „válečná zóna“ pro každého, kdo se ocitne doma. Její domov je místem hádek, napětí a strachu. Její rodina s hrůzou očekává, jakou bude mít náladu.

Není divu, že Bůh, který řekl: „Láska je trpělivá, laskavá…“ (1K 13,4), chce, abyste, pokud u vás doma není zbožné prostředí, se stala ženou

„tichého a pokojného ducha“ (1Pt 3,4). Dnes se můžete začít modlit za pokání, hledat v Písmu a uplatňovat na sobě to, co jste se naučila a nacházet radostné potěšení v tom, co Pán Ježíš Kristus pro vás udělal, co dělá právě teď a co udělá v budoucnosti. Domov je ženiným polem působnosti. Jak s ním naložíte vy?

(z autorčiny knihy Znamenitá žena)