Nepochopitelný, zato modlitby vyslýchající Bože,

poznaný, a přece nad veškeré poznání,

zjevený, ale nezjevený,

má přání a touha po dobru mě k tobě přitahují.

Vždyť jsi nikdy neřekl: „Hledejte mě marně.“

Přicházím k tobě v těžkostech, potřebách, úzkostech.

Posedni mě sám sebou,

duchem milosti a prosby,

modlitebním postojem mysli,

přístupem do vřelého společenství,

takže v obyčejných záležitostech života

se mohou mé myšlenky a touhy pozvedat k tobě

a v obvyklé zbožnosti mohu najít zdroj, který

utěšuje má hoře, posvěcuje mé úspěchy

a činí mě po všech stránkách způsobilým k jednání s ostatními lidmi.

Žehnám ti, žes mě učinil schopným

znát tebe, autora všeho bytí,

podobat se tobě, dokonalosti a znamenitosti,

těšit se z tebe, zdroj veškerého štěstí.

Ach, Pane, dbej na mě v každé části mé klopotné a namáhavé pouti.

Potřebuji tutéž radu, obranu, potěchu, kterých se mi dostávalo na začátku mé cesty.

Kéž je má zbožnost zřetelnější pro mé svědomí,

patrnější pro mé okolí.

Je-li Ježíš mým zástupcem a reprezentantem v nebi, kéž já jsem jeho odrazem na zemi.

Obhajuje-li můj případ, kéž já předávám dál jeho chválu.

Pokračuj v jemnosti své dobroty, kterou mi projevuješ,

a ať už bdím, nebo spím, kéž je tvá přítomnost se mnou

a tvé požehnání mě navštěvuje.

Tys mě vedl vpřed a já jsem shledal tvá zaslíbení pravdivými.

Byl jsem plný zármutku, ale tys byl má pomoc,

ustrašený, ale tys mě vysvobodil,

zoufalý, ale tys mě pozvedl.

Tvé sliby jsou vždy nade mnou,

a já tě chválím, ach, Pane.

Přeložila Iva Suchá, z „Údolí vidění“ (sbírka modliteb puritánů)