Pavel ukazuje Titovi, jak se bude projevovat zdravé učení:

• Ty však mluv, co odpovídá zdravému učení. (Tt 2,1)

Učení a jednání jdou ruku v ruce. Náš život, tedy naše jednání, chování, vystupování, vždycky nakonec ukáže, čemu doopravdy věříme. Proto také Pavel vyzývá Tita, aby učil to, co odpovídá zdravému učení – měl učit starší muže i starší ženy, mladší ženy i mladší muže, měl učit také otroky.

• Otroci ať ve všem poslouchají své pány. Ať jsou úslužní, neodmlouvají, ať nic nezpronevěří a jsou naprosto spolehliví, a tak ve všem dělají čest učení našeho Spasitele Boha. (Tt 2,9-10)

Máme před sebou text, který je věnovaný otrokům. Otroci tvořili velkou část starověké církve a společnosti. V době, kdy apoštol napsal tento list, byly životní podmínky mnoha otroků – zvláště tzv. domácích otroků – o dost lepší než situace mnoha námezdních dělníků (zvláště v zemědělství). Jak má tedy vypadat zbožnost otroků, kteří jsou součástí Kristovy nevěsty, církve? To první, co je jim řečeno, je:

• Otroci ať se ve všem podřizují svým pánům. (ČSP)

S podřízeností je bytostně spjatá pokora, služba, ochota – to jsou vlastnosti, které Pán hledá u svých služebníků. To je také důvod, proč zbožnost začíná právě tady. Je to důvod, proč mladší muži mají být napomínaní (Tt 2,6) – protože jsou nepoddajní, tvrdí, pyšní a arogantní. Proto se my všichni, jak jsme tady, musíme učit podřízenosti. Boží slovo nazývá křesťany otroky Ježíše Krista, otroky spravedlnosti – proto musíme být podřízení, proto musíme poslouchat svého Pána. Naše poslušnost a podřízenost našemu Králi se bude projevovat v naší poslušnosti a podřízenosti autoritám, které nám Bůh dal – ať už v rodině (manželé pro manželky nebo rodiče pro děti), ve škole, v práci, v každodenním životě, kde se podřizujeme zákonům této země, včetně těch dopravních. Naší motivací je poslušnost Kristu – Pavel to vysvětluje:

• Otroci, poslouchejte své pozemské pány s uctivou pokorou a z upřímného přesvědčení jako Krista. Nejen naoko, abyste se zalíbili lidem, ale jako služebníci Kristovi, kteří rádi plní Boží vůli a lidem slouží ochotně, jako by sloužili Pánu. (Ef 6,5-7)

A tohle je důvod, proč Boží slovo může říct, že otroci mají poslouchat své pány ve všem. Ta slova „ve všem“ zní ale trochu děsivě, že? Ale je to skutečně tak – to je princip, který nacházíme, jak v manželství, tak v církvi, tak ve státě – tedy v institucích, které jsou ustanovené Bohem. Stejný princip nacházíme také v oblasti práce a sem patří nakonec i náš dnešní text. Znovu apoštol Petr:

• Služebníci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým. V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně. (1Pt 2,18-19)

V tomto textu nejsou otroci, jsou tam služebníci, a ukazuje to – řečeno moderními slovy – na pracovně právní vztahy. Podřizujte se ve všem! Přesto – a to platí jak pro manželky, tak pro zaměstnance, i pro občany, a platilo to i pro otroky – jsou zde hranice, za které křesťan nemůže jít. Boží slovo nám ukazuje, že jsou zde ještě další principy, které musíme vzít v úvahu, když přemýšlíme o podřízenosti ve všem. Křesťan nemůže, ba ani nesmí poslouchat a podřizovat se tehdy, pokud se jedná o věci, které jsou nemorální, nezákonné, nebiblické nebo neetické.

1. Nemorální

Co je nemorální, je hřích. Pokud by vás zaměstnavatel (nebo kdokoliv jiný) nutil k tomu, abyste dělali falešné výkazy, nebo brali peníze bokem, „bez dokladu“, jedná se o podvod – je to nezákonné a nemorální a křesťan se na takových věcech nemá podílet.

2. Nezákonné

Jsou věci, které mohou být nezákonné, ale nemusí být nutně nemorální. V naší zemi je například zakázáno na pracovišti konzumovat alkohol. Přesto jsou zaměstnavatelé, kteří to ale na pracovišti tolerují, např. různé oslavy apod. A přestože Bible nezakazuje křesťanům pít alkohol, neměl by se křesťan nechat do něčeho takového zatáhnout, protože je to nezákonné a on se má podřizovat vládní moci, tedy zákonům své země – a v tomto smyslu je zákon nadřazený tomu, co si myslí zaměstnavatel.

3. Nebiblické

Podobně mohou být věci, které jsou nebiblické a mohou se objevit na pracovišti nebo v životě člověka. Firma v rámci budování týmu půjde na kurz sebezdokonalování nebo vás přátelé pozvou na oslavu, jejíž součástí bude katolická mše nebo klanění se Buddhovi – takové věci musí křesťan odmítnout. Takové věci musel odmítnout starověký otrok, i když tím riskoval hněv svého pána, trest a v krajních případech možná dokonce i ztrátu života.

4. Neetické

Poslední výjimkou z podřízenosti ve všem jsou věci neetické, tedy věci, které nutně nejsou nemorální nebo nezákonné, ale týkají se například vztahů – může se jednat například o „firemní kulturu“, kde ti, kdo mají nějaký titul, jsou považováni za něco více než ti, kdo titul nemají.

Kromě těchto věcí měl otrok poslouchat svého pána ve všem. A podobné to má být s námi ve všech oblastech, které jsme zmínili. Nejsme otroci, z pracovně právních vztahů můžeme odejít, můžeme – a máme – mluvit se svými nadřízenými, podřízenými nebo partnery a ukazovat jim, co je správné. Přesto základem naší zbožnosti má být podřízenost.