Pane veškerého bytí,

existuje jedna věc hodná mé nejvyšší péče,

která vyvolává mé nejvroucnější touhy.

To je, abych naplnil ten velký úděl, pro který jsem byl stvořen –

oslavit tebe, který jsi mě přivedl k bytí,

a udělat pro své bližní veškeré dobro, kterého jsem schopen.

Ano, nemá cenu žít život,

kdybych nedosáhl tohoto velkého cíle.

Přesto, Pane, jak málo se lidstvo zabývá touto myšlenkou!

Většina lidí žije pro sebe

a bere jen malý nebo žádný ohled na tvou slávu

nebo na dobro ostatních.

Opravdově touží a úpěnlivě usilují

o bohatství, uznání, radosti tohoto života,

jako kdyby si mysleli, že bohatství, velikost či zásluhy

by mohly potěšit jejich nesmrtelnou duši.

Ale pozor, jak falešné a klamné jsou tyto sny!

Jak mizerně na tom zakrátko budou ti, kteří je sní,

protože celé naše štěstí spočívá v tom, že budeme milovat tebe

a budeme svatí jako ty jsi svatý.

Ach, kéž nikdy neupadnu do tvrdosti a marnosti,

do smyslnosti a hlouposti současného světa!

Je to místo nevyjádřitelné bolesti, obrovské prázdné nicoty.

Čas je chvilkou, párou

a všechna jeho potěšení jen prázdnými bublinami,

letmými závany větru,

z nichž nemůže vzejít nic posvěcujícího.

Dej mi milost vždy být ve smlouvě milosti s tebou

a odmítat jakožto klam dosažení velkého jména nyní nebo v budoucnosti,

včetně všech hříšných požitků a zisků.

Pomoz mi neustále si uvědomovat,

že nemůže existovat skutečné štěstí

ani naplnění tvých záměrů se mnou

mimo život prožitý v Synu a pro Syna tvé lásky.

• přeložila Iva Suchá, z "Údolí vidění" (sbírka modliteb puritánů)