Stvořiteli a vykupiteli, Pane Bože,

autore všeho bytí, zdroji veškerého požehnání.

Vyvyšuji tě za to, žes mě učinil schopným poznávat tě,

že jsi mi dal rozum a svědomí,

že jsi do mě vložil touhu po tobě.

Chválím tě za to, že jsi sám sebe zjevil v evangeliu,

za tvé srdce, jakožto místo, kde přebývá svatost,

za tvé myšlenky o pokoji vzhledem ke mně,

za tvou trpělivost a laskavost,

za nesmírnost tvého slitování.

Pohnul jsi mým svědomím, abych poznal, jak

viníkovi může být odpuštěno,

nesvatý může být posvěcen,

chudý obohacen.

Kéž bych vždy byl mezi těmi,

kdo nejen slyší, ale skutečně tě znají,

kdo s tebou chodí a radují se v tobě,

kdo uchopí tebe a tvé slovo a nalézají v něm život.

Dej, ať vždycky toužím

po současném spasení v útěše a radosti Ducha svatého,

po duchovní milosti a požehnání,

po pomoci, abych si cenil svých povinností i výsad.

Kéž pěstuji jednoduchost a zbožnou upřímnost charakteru.

Pomoz mi, abych byl před tebou skutečně takový,

jakým se jevím být před lidmi,

být zbožným předtím, než vyznám zbožnost,

opustit svět, než vstoupím do církve,

své city zaměřit na věci nad námi,

vyhýbat se zapovězené hlouposti a marnosti,

být tím, skrze koho milost proudí, i tím, kdo ji přijímá,

být připravený nést zlo i činit dobro.

Ach, Pane, učiň mě hodným tohoto povolání,

aby jméno Ježíš mohlo být oslaveno ve mně a já v něm.

Z knihy „Údolí vidění“ (sbírka modliteb puritánů)