Jestli jsou jeho temné noci tak jasné jako dny světa, jaké budou potom jeho dny? Je-li dokonce jeho hvězda nádhernější než slunce, jaké musí být potom jeho sluneční světlo? Pokud může chválit Pána v ohni, jak ho potom bude vyvyšovat před věčným trůnem! Je-li pro něj nynější zlo dobrodiním, jaká bude potom Boží přetékající dobrota? Ach, požehnané „potom“! Kdo by nebyl křesťanem? Kdo by nyní nechtěl nést kříž kvůli koruně, která přijde později? Ale zde je práce pro trpělivost, protože ono „potom“ není pro dnešek, triumf není pro přítomnost, ale pro „potom“. Počkej, duše, ať je vytrvalost „dovršena skutkem, abyste byli dokonalí“ (Jk 1,4).
Charles Haddon Spurgeon
Charles H. Spurgeon
Malý průvod pokračoval a vystupoval na horu Olivetskou, až Ježíš našel místo odpočinutí, odkud bylo vidět chrám (Mk 13,3). Tam se posadil a učedníci přistoupili k němu a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věků?“ Tyto otázky si lidé kladli od dnů našeho Spasitele až dodnes.
Arthur W. Pink
Bůh značně předem oznámil, jaké zacházení se dostane Jeho Synu, až na sebe vezme lidské tělo. Izajášovo proroctví měli Židé v rukou již 700 let před narozením Ježíše v Betlémě. Je to však tak přesný popis toho, co Ho potkalo, že to zrovna tak mohl napsat jeden z apoštolů. Zde máme jeden z nevyvratitelných důkazů inspirovanosti Písem shůry, neboť jen Ten, kdo od začátku věděl, jaký bude konec, mohl tyto dějiny zapsat v předstihu.
Jaroslav Kernal
Jaké jsou Bohem ustanovené prostředky, které nám pomohou růst do Kristovy podoby? Je zde něco, co můžeme použít jako nástroj, který nás dovede ke zralosti? Moji milí, je to velmi jednoduché...
Steven Cole
Autor Listu Židům píše lidem, kteří jsou v pokušení odvrátit se od Krista a vrátit se ke svému starému židovskému náboženství. Vtlouká jim do hlavy životně důležitou pravdu o nadřazenosti, prvenství a naprosté dostatečnosti Pána Ježíše Krista a jeho zástupné smrti za naše hříchy. Hledat spásu v čemkoli jiném než v Kristu je z duchovního hlediska osudné!
Jaroslav Kernal
Lot rozuměl tomu, co je to hřích. Znal také Boží spravedlnost, a proto se trápil jednáním sodomských. Přesto zůstával mezi nimi. Neoddělil se od hříchu a v tomto případě i od hříšné společnosti, ve které žil a tak se stalo, že mu hřích zastřel jasné vidění duchovní reality.
Arthur W. Pink
V dnešní době panuje mnoho vážných omylů a bludů ohledně podstaty a moci vůle padlého člověka. Mnozí zastávají ty nejmylnější představy a názory, a to včetně mnoha Božích dětí. Převažuje populární představa, která se dokonce vyučuje z drtivé většiny kazatelen, a to, že člověk má „svobodnou vůli“ a že spása k hříšníkovi přichází skrze to, že jeho vůle spolupracuje s Duchem svatým. Popírat „svobodnou vůli“ člověka, tedy jeho moc a schopnost vybrat si to, co je dobré, jeho vrozenou schopnost přijmout Krista, znamená okamžitě upadnout do nelibosti, a to i u většiny těch, kdo o sobě prohlašují, že jsou ortodoxní.
Přináší vám časopis Reformace užitek? Podělte se o něj se svými přáteli, s dalšími křesťany z vašeho sboru nebo z vašeho okolí.
Podpořte naši slžbu svým darem na účet: 2600196560/2010 nebo prostřednictvím PayPalu.
