Ježíš Kristus (7)
Pokračujme dnes už sedmým pořadem o Ježíši Kristu. Posledně jsme se ještě zabývali tím, jak se na Ježíše Krista dívali Jeho učedníci. Dokazujeme, že Ježíš Kristus je Bůh. Poslední pohled učedníků na Krista, který si probereme je, že:
6. Učedníci řadili Krista nad anděly.
Učedníkům bylo jasné, že Ježíš Kristus je nejen víc než člověk. Učedníci správně věřili, že Ježíš Kristus je větší než jakákoliv stvořená bytost včetně andělů. Pavel v dopise Efezským vyzdvihuje Krista nad kohokoliv, cokoli a kdykoliv.
Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu. Ježíš Kristus je opravdu Bůh, ať jej biblicky zkoumáme z kteréhokoliv pohledu. Čtěme:
Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána jak v tomto věku, tak i v budoucím. (Efezským 1:20-21)
I démoni se mu plně podrobovali a plně respektovali, že má nad nimi svrchovanou moc. Dokonce i věděli, že kam je pošle, tam musí jít:
A zlí duchové ho prosili: "Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!" On jim řekl: "Jděte." Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách. (Matouš 8:31-32)
Andělé, kteří odmítali vlastní uctívání, uctívali Ježíše Krista. Anděl je stvoření jako člověk. Stvořené bytosti milujeme, ale nezbožňujeme. :
To jsem slyšel a viděl já, Jan. A když jsem to uslyšel a spatřil, padl jsem na kolena k nohám anděla, který mi to oznamoval. Ale on mi řekl: "Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratří proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Před Bohem poklekni!" (Zjevení 22:8-9)
Pisatel listu Židům je naprosto jednoznačný. Výslovně nabádá i anděly, aby se poklonili Ježíši Kristu.
Komu kdy z andělů Bůh řekl: ,Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!` A jinde se praví: ,Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.` A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: ,Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!`(Židům 1:5-6)
Jestliže se andělé mají klanět Ježíši Kristu, potom Ježíš není jen člověk, ale je nadřazený andělům - je Bůh. Jak může někdo tvrdit ve světle takovéto informace, že Ježíš je jen člověk? To může jen ten, kdo popírá Bibli.
Učedníci, jak jsme si prostudovali,
1. přiřkli Kristu tituly a úlohy Boha;
2. byli o Kristu přesvědčeni, že je Mesiáš - Bůh;
3. uznali Ježíšovu moc jako moc božskou;
4. ztotožňovali jméno Ježíše Krista se jménem Boha;
5. nazývali Ježíše Krista přímo Bohem;
6. řadili Krista nad anděly.
Toto už je sedmý 20-minutový program, v kterém si z Písma dokazujeme božství Pána Ježíše Krista. Snad vás to některé už unavuje, ale musíme být důslední. Dokud si plně a do morku kosti neuvědomíme, kdo Ježíš Kristus je, dotud nemůžeme s ním navázat ten správný vztah. Náš Spasitel není a nemůže být jen nějaký člověk zplozený mužem. Kdo věří pouze v Ježíšovo lidství, ten popírá vše a je to, jak už jsme citovali Bibli, duch antikristův. Navíc, takový člověk nemůže potom v Ježíšovi hledat záchranu, protože by ji hledal pouze v tvorstvu a ne ve Stvořiteli. Kromě toho, ti kdo popírají Kristovo božství, nakonec skončí v sebespravedlivém náboženství skutků a stanou se sami sobě "spasiteli":
Vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli. On budiž veleben na věky! Amen.(Římanům 1:25)
Verše se tak pěkně doplňují. Ti, kdo popírají božství Ježíše Krista, i kdyby se mu klaněli od rána do večera, klaní se potom tvoru a ne Bohu. Duch antikristův nikdy nemůže spasit. Čím by byl upřímnější, tím by byl i horší. Naše víra není a nemůže být slepá. Jestliže nám někdo něco namluví, je to jenom a pouze naše chyba a nikoho jiného.
Ježíš jim (saduceům) však odpověděl: "Mýlíte se, neznáte Písma, ani moc Boží. (Matouš 22:29)
Podobně propad světa není ani Ďáblova, ani Evina vina, ale pouze Adamova. Neměl poslouchat, znalostí měl dost. Adam neměl intelektuální problém, nýbrž morální.
Naše je, abychom zkoumali duchy. Nikdo je za nás neprozkoumá. Až budeme mít znalost Písma,pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení, lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. (Efezským 4:14)
Ve světle minulých pořadů jsme postaveni tváří v tvář Kristu, jenž o Sobě učinil tolik bohorovných prohlášení. Dovolte mi proto citovat C.S. Lewise, jenž v podstatě řekl, co jsme si již pověděli v minulých pořadech. Kristus nám ponechal velmi vyhraněné alternativy, pokud se týče Jeho podstaty. Zde je Lewisův citát:
"… Chci se pokusit zabránit tomu, aby lidé nevyslovovali následující skutečně hloupou myšlenku, kterou často o Něm říkají: "Jsem ochoten přijmout Ježíše jako velikého mravního učitele, ale nepřijímám Jeho prohlášení, že je Bůh." Takovouto myšlenku nesmíme vyslovit. Člověk, který by byl pouze člověkem a učinil by taková prohlášení, by nebyl veliký morální učitel. Nejspíše by byl náměsíčný na rovině s člověkem, který se považuje za vejce do skla, nebo by byl samotným Ďáblem z pekla…" (Konec citátu)
Přesto většina lidí světa, kteří věří v historickou existenci Ježíše Krista, současně popírá Jeho jedinečné božství.
JAKÉ DŮKAZY JEŽÍŠ DORUČIL, ABY POTVRDIL SVÉ BOŽSTVÍ?
Ježíš prohlásil, že je Bůh. Učedníci o Ježíši prohlásili, že je Bůh. Žádné takové prohlášení však nedokazuje, že je platné. Taková prohlášení totiž může učinit každý nejen o sobě, ale i o jiných. Běžte se podívat do každého ústavu pro slabomyslné nebo prozkoumejte sekty, z nichž většina byla založena lidskými lžimesiáši. Jaký dobrý důvod však máme, abychom věřili, že Ježíšova prohlášení a prohlášení učedníků jsou platná? Jak Ježíš dokázal své božství na rozdíl od všech podvodných mesiášů? Ježíš nadpřirozeně potvrdil, že je nadpřirozenou bytostí. Logika zdůvodnění je následující:
A. Zázrak je Boží počin, který stvrzuje Boží pravdu, jež je s ním sdružena.
B. Ježíš zázračně dokázal své Božství třemi způsoby: 1) vyplnil proroctví o Mesiáši, 2) žil bezhříšný život a konal zázraky, 3) vstal z mrtvých .
C. Proto Ježíšovy zázraky potvrzují Jeho nárok, že je Bůh.
Proberme si nyní postupně tyto tři zázračné způsoby, kterými Ježíš dokázal své božství.
JEŽÍŠ VYPLNIL PROROCTVÍ O MESIÁŠI
Starý zákon obsahuje kolem 330 mesiášských proroctví. Všechna Ježíš Kristus vyplnil. Proberme si jen některá, ta nejdůležitější:
1. Mesiáš se narodí z ženy. To není jen tak obyčejná věc, aby se Bůh, Mesiáš narodil jako člověk z ženy. Proto je to významné proroctví:
Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." (Genesis 3:15)
Takto prorokoval Mojžíš. A Pavel v Novém zákonu potvrzuje:
Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna narozeného z ženy, podrobeného zákonu … (Galatským 4:4)
Chtěl bych zde znovu připomenout, že Ježíš byl také současně opravdovým synem člověka, protože se narodil ze semene ženy. Marie byla jeho opravdovou biologickou matkou. Marie nebyla v žádném případě pouhým inkubátorem pro vtěleného Boha. Marie přispěla svým lidským genetickým fondem.
2. Teď přichází zázrak nad zázraky. Mesiáš se podle Starého zákona měl narodit nejen z ženy, ale i z Panny. To proto, aby byl Synem Božím, aby byl člověkem bez hříchu, aby byl hříchuprázný, a tak se mohl naplnit našimi hříchy a stát se hříchuplným za nás.
Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). (Izajáš 7:14)
Jaké to znamení! Panna počne! Věřit v panenské početí Ježíše Krista je pro křesťana absolutní a nevyhnutelné. Nevíra v panenské početí by podmiňovala Ježíšovo normální hříšné lidství. Ježíš by nebyl pomazaný - Kristus, a to je ten antikristův duch, který to tvrdí. Nový zákon je však v souzvuku se Starým.
Narození Ježíšovo se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. (Matouš 1:18)
3. Starý zákon prorokoval, že Mesiáš bude z Abrahámova semene.
I řekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země." (Genesis 12:1-3)
Všechny národy země mohou dojít požehnání skrze Abrahámova potomka Ježíše Krista. Všimněme si, že ti, kdo zlořečí Abrahámovým potomkům, tedy Židům, jsou Bohem prokleti. Je až úděsné, že většina křesťanů, lépe pohanů, po většinu historie byla naladěna protižidovsky, tedy prokletá Bohem. To neříkám já, ale Písmo. Nový zákon je výslovný, v kom národy docházejí požehnání:
Slib byl dán Abrahamovi a ,jeho potomku`; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus.(Galatským 3:16)
4. Starý zákon prorokoval, že Mesiáš bude pocházet z židovského kmene Juda.
Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení. (Genesis 49:10)
Kdykoliv vidím válečné fotografie, kde Židé nosí žlutou hvězdu s nápisem Jude, vždy si vzpomenu odkud pochází Spasitel, Mesiáš světa. V takových chvílích ve svém srdci vždy hluboce pochybuji o nějaké křesťanské Evropě. Jsou jen jednotliví křesťané a ti mohou být na jakémkoliv kontinentu. Nový zákon potvrdil, že Ježíš Kristus bude Jude.
Je dobře známo, že náš Pán pocházel z Judy, a u Mojžíše není zmínky o kněžích z tohoto pokolení. (Židům 7:14)
Katastrofa se ještě znásobí, když si uvědomíme, že ten největší židovský pogrom, kdy jich zahynou dvě třetiny, je stále ještě budoucností, jak prorokuje kniha Zjevení.
5. Mesiáš bude Davidovým potomkem. Hospodin zástupů dává králi Davidovi skrze proroka Nátana následující slib:
Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. (2. Samuelova 7:12)
David věděl, že z jeho rodu povstane potomek - Mesiáš. Matoušovo evangelium jenom potvrzuje Davidovu genetickou větev.
Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. (Matouš 1:1)
6. Další starozákonní proroctví, které Ježíš vyplnil, a tak nám dává důkaz svého Božství, je, že se narodil v Betlémě. Žádný obyčejný člověk si nemůže vybrat místo narození.
A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných (Micheáš 5:1)
Ode dnů věčných je jenom Bůh - Mesiáš a nikdo jiný.
Matouš tuto skutečnost v Novém zákonu potvrzuje:
Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." (Matouš 2:1-2)
Další novozákonní verš potvrzuje, nejen že se Ježíš narodil v Betlémě, ale že byl z rodu a domu Davidova:
Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. (Lukáš 2:4-7)
7. Ježíš Kristus byl pomazaný Duchem svatým. Takto to prorokoval starozákonní Izajáš:
Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy. (Izajáš 11:2)
A takto se to vyplnilo v Novém zákonu:
Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: "To je můj milovaný syn, jehož jsem si vyvolil."(Matouš 3:16-17)
Dnes jsme si probrali jenom sedm novozákonních vyplnění starozákonních mesiášských proroctví. Příště budeme pokračovat. Bible je ta nejvíce vzrušující kniha, jakou znám. Je to totiž trvalé vzrušení.