Dnes už počtvrté probíráme čtyři důvody existence Boha, a ty jsou:

   (1) důvod kosmologický - odvozený z kreace, tedy z tvoření;
   (2) důvod teleologický - odvozený z účelového projektu;
   (3) důvod axiologický - odvozený z mravního zákona; a
   (4) důvod ontologický - odvozený ze samotného bytí, z existence.
 

   4. Důvod že Bůh je a nemlčí, je to důvod ontologický odvozený ze samotného bytí, z existence.

   Tento argument mi je vlastní. Jeden z důvodů, proč jsem uvěřil v Boží existenci bylo, že všichni lidé na celém světě, ať jsou na jakékoliv hospodářské nebo kulturní úrovni, Ať jsou sebezapomenutější i bez kontaktu se světem, všichni máme koncepci, tedy pojetí Boha. I ateistovo popírání Boží existence stojí na jeho koncepci, na jeho pojetí Boha. I ateista zná koncepci bytí Boha, jinak by Jeho existenci nemohl popírat. Jednoduše, popřít se nedá to co neexistuje, protože o tom neexistuje nijaká koncepce - pojetí. Co opravdu není, o tom se nedá ani diskutovat, nevíme totiž o čem, to ani na mysl nemůže přijít, protože to opravdu není. Kdežto nějakou koncepci Boha má každý, proto Bůh je. Jak Bůh v našem pojetí vypadá to už je jiná otázka, je to otázka pravdy a deformace, pravdy a lži. Deformovat však můžeme jen to co existuje v pravdivé formě. Kdyby nebyly pravé peníze, nedaly by se padělat. Naše představy i lunatické vidění jsou jen deformace něčeho, co existuje, a je v pravdivé formě nedeformované. Proto říci, že Bůh není, je nelogické a sebeporážející prohlášení, protože všechno o čem mluvíme v deformované podobě musí existovat v pravdivé formě, jinak bychom o tom nemohli mluvit ani zdeformovaně - nebylo by to totiž. Všechno, včetně Boha existuje už jen svou koncepcí. Koncepce je vždy objektivní. Mysl nemůže pojmout koncepci něčeho co není! Falešná představa zelených mužíčků na Marsu je možná jen proto, že chápeme pravdivou koncepci lidí na zemi. Mysl může pojmout jenom existující formu nebo její deformaci.

   Bůh o sobě řekl: "Jsem že jsem". To je existence definicí, to je důkaz existence odvozený ze samotného bytí. Boží existence nejen, že je, ale je logicky nutná. Bůh existuje, nemůže neexistovat, už jen proto, že o Něm právě mluvíme.

   Prostudujme nyní jeden z pohledů na Boha, totiž Jeho Dokonalou Perfektní Bytost. Zase ve třech bodech:

   1. Jakákoliv dokonalost, která může být přisouzena nedokonalejší nejperfektnější Bytosti musí jí být přisouzena, jinak by to nebyla nejdokonalejší myslitelná bytost.

   2. Nutná existence je taková dokonalost, která musí být přisouzena jenom té nejperfektnější Bytosti.

   3. Proto, nutná existence musí být přisouzena jenom té nejdokonalejší, nejperfektnější Bytosti.

   Ještě jednou. Nutná existence znamená, že něco existuje a nemůže neexistovat. Když přisoudíme nutnou existenci Bohu, znamená to, že je pro Boha nemožné neexistovat. Tohle je ovšem nejdokonalejší, nejperfektnější způsob existence, protože ta se nemůže rozplynout, zmizet. Ani Bůh se nemůže "odexistovat", protože je nutný a nezapříčiněný ani sám sebou, proto svébytný. Co je nezapříčiněné tak je nutné, nekonečné - protože to není omezeno žádnou příčinou, a navíc neměnné nemůže třeba růst ve znalostech nebo v umění.

   Ježíš Kristus (a ten je Bůh) je tentýž včera i dnes i na věky. (Židům 13:8)

   tedy neměnný. Naopak, Co je zapříčiněné je nesvébytné, oddělatelné, omezené a měnící se jako vy nebo já. Vysvětleme si ještě co myslíme pojmem neměnnost:

   Změna může být buď podstatná, jako třeba změna z kočky na koně, nebo náhodná jako změna barvy vlasů zešednutím. Podstatná změna změní podstatu věci a věc už vůbec není tím co bývala; náhodná změna změní jenom nepatrné drobnosti, podstata věci je však nezměněna. Bůh nemůže změnit Svoji podstatu, protože to by znamenalo Jeho neexistenci, protože Jeho podstata je nutná existence. Bůh ani nemůže změnit jakoukoliv drobnost, nemůže podlehnout ani náhodné změně, protože vše co vlastní, své vlastnosti, svou povahu, svou podstatu vyvěrá z Jeho existence. Bůh je opravdu absolutně neměnný a proto nestvořený a nutný.

   Dnes a v posledních čtyřech pořadech jsme si uvědomili, že všechny argumenty Boží existence vězí v zákonu příčiny a následku, ze zákona "protože - proto". Přesto, nejpřesvědčivější a nejpochopitelnější je důvod vyplývající ze stvoření, ten chápe i dítě - protože jsou tu hodináři, proto máme hodinky. A bible to potvrzuje:

   Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. (Římanům 1:19-20)

   Dokázali jsme sice, že Bůh je, ale který Bůh existuje? Je Bůh Bible? Nebo nějaký jiný? On jiný ani není, je jen jeden a miliony deformací. Otázka zní:

   KDO JE TEN BŮH KTERÉHO JSME DOKÁZALI?

   Jestliže chceme ukázat, že Bůh existuje, a že je to Bůh Bible, potom musíme také ukázat, že všechno z naší argumentace v posledních čtyřech pořadech je pravda. Každý důvod nám odhalí nějakou znalost o Bohu, a když vše shrneme, naše důvody se zformují v ucelený obraz, který nemůže zpodobňovat nikoho jiného než jediného pravého biblického Boha.

   BŮH JE VŠEMOCNÝ

   Důvod vyplývající z kreace, z tvoření nedokazuje jenom, že Bůh je, ale dokazuje, že je všemocný, že je mocností. Pouze Bůh nejmocnější moci mohl vytvořit a stále spojité udržovat vesmír se vším co v něm je. Jeho energie je nepředstavitelná. On stvořil všechny hvězdy, on drží pohromadě i ten nejposlednější kvark v protonu. On natáhnul objektivně zvenku vesmírný orloj který odtikává pod druhým termodynamickým zákonem. Každý atom z kterého jsme stvořeni drží zase objektivně zvenku pohromadě svojí mocí. Všechnu energii k životu, pohybu, i přemýšlení máme od Něho - Boha nejvyššího! Je to hrozné uvědomit si Jeho přesvatou Svatost projevenou v Jeho moci vyústěné v Jeho tvorbě. Jeho moc je nepředstavitelná, je nekonečná oběma směry do maxima i minima, protože On je počátek i konec všeho co je, nic není co by nepovstalo skrze Něho! Navíc, což je úplné mimo naše chápání, aniž by se stvořil, udržuje svoji existenci, protože je svébytný.

   BŮH JE INTELIGENTNÍ

   I Carl Sagan, slavný americký hvězdář a ateista připouští, že vesmírný projekt je daleko složitější než co by mohl vymyslet člověk. Důvod účelného projektu nejenže dokazuje Boží existenci a moc, ale i Jeho inteligenci. Bůh ví všechno, protože vše stvořil a vše udržuje. Zná vše a my samozřejmě všechno neznáme. On stvořil naše myšlení, naši duši i ducha. Proto zná naše myšlenky a vždy je znal. Veškerá inteligence jako ostatně všechno ve světě viditelném i neviditelném je odvozena od Něho. Bůh nemůže zvyšovat svoji inteligenci, ani nic jiného ze svých povahových vlastností, protože je neměnný. A neměnný je proto, protože je nezapříčiněný. Kdyby se Bůh zdokonaloval, tak by vyšší dokonalost musela přicházet od někoho vyššího.

   BŮH JE MRAVNÍ

   Existence objektivního mravního zákona v mysli mravního Zákonodárce nám ukazuje, že Bůh je mravní Bytost. Bůh nestojí mimo mravnost. Boží povaha je mravní. To znamená že zná rozdíl mezi dobrem a zlem, podle Něho se mravnost měří a s nikým kromě se sebou Svoje zásady mravnosti nekonsultuje.

   Z toho také vyplývá, že Bůh není jen mravní, ale je i dobrý;Bůh stvořil nás lidi. Pravda, jsme hříšní, jsme padlí, ale přesto stále víme, že dobro je lepší než zlo, a tuto znalost máme od Boha, tomu se říká svědomí. I ten, kdo nepřímo tvrdí, že člověk nemá hodnotu protože je jen shluk hmoty, přesto očekává, že se s ním bude zacházet lépe než se shlukem hmoty, že jeho názory i osobnost budou respektovány, takže se za nakonec za shluk hmoty přece jenom nepočítá. Jestliže i popíratel Boha má svědomí, které jej nabádá k dobru, potom je jasné, že je má od Boha, protože Bůh nemůže udělit něco co nevlastní. Kdokoliv kdo tvoří, nebo způsobuje mravní osoby se smyslem pro dobro, musí být sám dobrý a mravní. Bůh - Příčina musí vlastnit všechny povahové črty které předává svému stvoření - důsledku.

   BŮH JE NUTNÝ

   Vím, naše úvahy vyžadují plné soustředění. To je však požitek bytí. Existence Boha je neoddiskutovatelná z argumentu stvoření. Z minulých pořadů víme, že Bůh je a nemlčí - jak dodává Francis Schaeffer. Již jsme si řekli. že Bůh je nutný, protože nebyl zapříčiněn. To znamená, Bůh nemůže neexistovat, nemůže nebýt. Proto nemá ani počátek ani konec v ničem a ničím v žádné Jeho vlastnosti nemůže být omezen, protože nic omezujícího nad Ním není, a tak je nekonečný. Konečnost je podmíněna rozhraním, jaké máme my, stvořené, měnící se bytosti. Ohraničenost do jisté míry znamená nebýt. A také byla doba, kdy jsme nebyli, i když naše existence pro Boha nebyla žádným překvapením. On ve své nekonečností není obtažen, obkonturován žádným rozhraním. Pro nás je to nepředstavitelné, ale logicky pochopitelné. I kontura bytí či nebytí je pro něj bezpředmětná, proto je nutný. To ovšem také znamená, že Bůh nemohl vejít v existenci, On totiž musí být, a otázky kdo jej udělal jsou nelogické, protože jenom měnící se objekty mají počátek. Tyto otázky Jej ztrhávají dolů do proměnlivosti, do království stvořených věcí a bytostí.

   Bůh Ježíš je nutný, protože Bible jasně říká:

   Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. (Židům 13:8)

   Navíc tyto otázky nic neřeší. On musí být, protože je nutný. Bůh se nemůže změnit, jeho podstata je neměnnost. Jak to vše dává smysl. Jeho neměnnost odstraňuje z jeho povahové podstaty i čas, protože časem se měří změna. Zmrazme změny a současně zmrazíme i čas! Není-li pro Boha čas omezující veličinou, potom je všude, vše prostupuje, je všudypřítomný, protože k "cestování" na jakékoliv místo nepotřebuje žádný čas! Všechny tyto vlastnosti Boha logicky vyplývají z Jeho nutné existence.

   Boží nutnost nám však také vypovídá něco o dalších Jeho vlastnostech. Z důvodu Jeho nutnosti, Bůh může pouze vlastnit cokoliv co má nutně. To prakticky znamená bez počátku, beze změny a bez omezení. zatímco důvod existence Boha odvozený z kreace nám jasně ukazuje, že Bůh má moc, tak důvod existence Boha odvozený z Jeho bytí ukazuje, že Jeho moc je perfektní a veskrze dokonalá, tedy neomezená. Důvod existence Boha odvozený z "designu" - účelového plánu - projektu, nám ukáže, že Bůh je inteligentní, ale Jeho nutnost nám informaci o Bohu doplní tím, že Jeho inteligence a znalosti jsou nestvořené, neměnné a neomezené. Mravní uspořádání Jeho stvoření dokazuje Boží dobrost, ale Jeho nutná dokonalost navíc dokazuje, že musí být cele, tedy dokonale a neomezeně dobrý. Bůh musí být v souladu se Svojí povahou; takže Jeho moc, znalost a dobrost jsou tak dokonalé jako Jeho bytost.

   BŮH JE JEDINEČNÝ - UNIKÁTNÍ

   Již jsme si vysvětlili, že Bůh je všemocný, vševědoucí,všedobrý, nekonečný, nestvořený, neměnný, věčný, a všudypřítomný. Kolik takových bytostí může existovat? Bůh je jediný ve své třídě už jen tím jak je definován, určen. Kdyby byly dvě nekonečné bytosti, jak bychom rozeznali jednu od druhé, to dá přece rozum? Kdyby obé byli neomezené, jak bychom určili, kde jedna končí, a kde druhá začíná? Omezenost je ohraničena rozhraním. Dvě neohraničené bytosti nemohou existovat. Proto nekonečný Bůh může být jenom jeden.

   BŮH JE PÁNEM NAD STVOŘENÍM

   Důvod Boží existence odvozený ze stvoření dokazuje nejenom, že Bůh existuje, ale také to, že je Stvořitel. Jak jsme si řekli, je nemyslitelné rozlišit dvě nekonečné bytosti, a proto snadno pochopíme, že Bůh je rozlišitelný, v podstatě jiný než Jeho konečné, omezené stvoření. Co chceme říci je, že vesmír nemůže odůvodnit svoji existenci sám sebou. Stejně to platí o nás samotných. Sice jsem, existuji, ale nemohu svou existenci vyvodit sám ze sebe. Teď je nám všem jasné, že naše bytí není nutné, což mohu doložit tím, že jsme všichni nahraditelní, a když z tohoto světa odejdeme tak se vesmír nezhroutí. Pouze uznáním nekonečné Bytosti jež je nutnou příčinou mého bytí. Uznáním té Bytosti, která mi dala moje bytí, moji existenci - mohu pochopit smysl své existence. Bůh coby všemocný, vševědoucí Stvořitel plně ovládá své stvoření. Bůh nejen že existuje, ale Jeho stvoření existuje mimo Něj.

   BŮH JE JÁHVE

   U hořícího keře Bůh řekl Mojžíšovi Své Jméno:

   Bůh řekl Mojžíšovi: "JSEM KTERÝ JSEM". A pokračoval:"Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mne k vám."(2. Moj. 3:14)

   Jméno Boha, tak jak se sám nazval, tedy JSEM plně vystihuje stěžejní podstatu Biblického Boha, jmenovitě Jeho existenci, Jeho nutné bytí. Jeho povaha je existence. Mohu sice říci: Jsem čím jsem, tedy člověkem, ale tím jsem stvořen bez svého přičinění. Jenom Bůh může říci JSEM KTERÝ JSEM. On je JÁ JSEM. I Ježíš se tak nazýval:

   Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, Já Jsem." (Jan 8:58)

   Neznal Ježíš gramatiku, nebo věděl kdo je? Bible nazývá Boha věčným:

   On předchází všechno, všechno v něm spočívá, (Koloským 1:17)

   v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. (Židům 1:2)

   neměnným:

   "Já Hospodin jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. (Malachiáš 3:6)

   Ježíš Kristus (a ten je Bůh) je tentýž včera i dnes i navěky. (Židům 13:8)

   nekonečným:

   Ale může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval? (1. Královská 8:27)

   Toto praví Hospodin: "Mým trůnem jsou nebesa a podnoži mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinuti? (Izajáš 66:1)

   všedobrým:

   neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný. (Žalmy 86:5)

   Ježíš mu řekl : "Proč mi říkáš , dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh. (Lukáš 18:19)

   i všemocným:

   On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech (Židům 1:3)

   Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, a1e u Boha je možné všecko." (Matouš 19:26)

   Protože nemůžeme mít, jak jsme si řekli, dvě nekonečné bytosti, a všechny rozumově odvozené povahové rysy Boha souhlasí jedině s Bohem popsaným v Bibli, potom Bůh, nezapříčiněná příčina všeho, je Bůh Bible. O ostatních bozích si budeme ještě povídat