Velikonoce (3)
Ti, kdo si pamatujete na můj loňský velikonoční pořad, si vzpomeňte, že jsme hovořili o prázdném Ježíšově hrobě - coby důkazu Ježíšova z mrtvých vstání, jeho vzkříšení. Navažme dnes na loňský pořad a povězme si o tom, čemu právníci říkají "nepřímý důkaz". Povězme si o nepřímých důkazech, které k nám promlouvají tak mocně. Jenom kraťoučce:
Je možné, aby si několik obyčejných prostých mužů jedné generace vymyslelo tak mocnou a přitažlivou osobnost, tak vznešenou a mravní, a tak povzbuzující lidské bratrství, jako byl Ježíš Kristus? Falešné vykonstruování Ježíše Krista by byl daleko větší zázrak než všechny zázraky, které jsou zaznamenány ve všech čtyřech biblických evangeliích. Přátelé, zamysleme se nad tím. A tak tedy začněme!
Vysvětleme si nejprve , co je to přímý důkaz. Ten se zabývá přímými fakty jako například:
Vstal Ježíš z mrtvých? Byla hrobka prázdná? Přímými důkazy jsme se zabývali v loňském pořadu. A co je to nepřímý důkaz? To je prokázání těch faktů, která jsou uváděna jako důkaz, z něhož jsou ostatní fakta odvozena. Například při loupežném přepadení svědectví očitého svědka, který viděl lupiče vytáhnout nůž a pobodat svou vyhlédnutou oběť dříve než ji okradl, je přímý důkaz! Avšak otisky prstů zločince, nebo nedostatečné alibi jsou nepřímé důkazy. V soudnictví jsou nepřímě důkazy stejně cenné jako přímé. Dokonce, nepřímé důkazy mohou posloužit k odhalení pravdy lépe než přímě důkazy, protože obyčejně nemohou být tak snadno zfalšovány, jako přímé důkazy. Například křivé svědectví. Už vidíte, kam mířím? Dnešní pořad je pro ty Tomáše, kteří namítají, že přímé důkazy Ježíšova vzkříšení nejsou věrohodné, protože očití svědci byli poblouzněni, zhypnotizováni atd. Tak tedy:
Nepřímý důkaz č. 1. je: Existence církve. Počáteční, překotný růst církve je historický fenomén, který si musíme vysvětlit. Původ církve můžeme historicky vysledovat přímo do Jeruzaléma, do Palestiny, kolem r. 30 n.l. Církev vzkvétala právě v Jeruzalémě, ve městě, v kterém byl Ježíš Kristus ukřižován.
Přátelé, věříte, že by raná jeruzalémská církev mohla přežít, obklopena tolika nepřáteli, kdyby Ježíš Kristus nevstal z mrtvých?
Kdo by se exponoval s vymyšlenou vírou v tak smrtelně nebezpečných politicko-náboženských podmínkách? Ježíšovo zmrtvýchvstání se rozneslo během krátkého času po celém Jeruzalémě, i k farizejům, i k Římanům! První kázání po Ježíšově vzkříšení kázal Petr. A výsledek? Tři tisíce lidí uvěřilo! A hned na to dalších pět tisíc lidí!
Byla to davová psychóza? Šílenství? Je možné, aby v tak krátké chvíli osm tisíc lidí uvěřilo, kdyby nebyl Ježíš vzkříšen? Mnoho důkazů, ať přímých či nepřímých svědčí, že církev dluží za svůj původ zmrtvýchvstání svého zakladatele. Přátelé, máme snad po ruce jiné teorie o vzniku církve, které by lépe objasnily skutečnost? Kdybychom chtěli vysvětlit vznik církve bez poukázání na Ježíšovo vzkříšení, bylo by to stejně beznadějné jako vysvětlovat římskou historii bez poukázání na Julia Césara.
Nepřímý důkaz č. 2 - nedělní bohoslužba. Druhý nepřímý důkaz je sociologické povahy. Je to křesťanská neděle. Rozhodnutí, které změnilo den bohoslužeb ze soboty na neděli je snad jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí, které kdy bylo v historii učiněno! Sobota byla poslední den týdne, sabat, kdy Bůh odpočíval po šestidenní tvořivé práci. Uvědomme si posvátnost židovského sabatu. První křesťané byli židé, a ti si velmi dobře uvědomovali následky, které by vyplynuly z takového těžkého kacířství, totiž posunout sabat na neděli, kdyby si nebyli plně jisti, že náš Pán, spasitel, Ježíš Kristus vstal z mrtvých právě v neděli. První křesťané byli oddaní židé, nábožně přísní a až fanatičtí okolo soboty.
A přesto se něco významného stalo, co tyto oddané židy přimělo k "nedodržení" jejich náboženského vychování a tradice. První židovští křesťané zaměnili sobotu za neděli na počest vzkříšení Ježíše Krista! Neexistuje ani jedna jediná historická událost, která by se slavila 52x ročně, i zde v moslemské Indonésii! Nejrozumnější vysvětlení k takovémuto revolučnímu činu můžeme nalézt pouze ve skutečnosti, že se prvním křesťanům Ježíš Kristus po svém vzkříšení zjevil. Některé jazyky nazývají dodnes neděli vzkříšení.
Vzkříšení koho? Ježíše Krista!
Není to paradoxní, že v zemi, která je úředně a prakticky ateistická jako naše, se neděle dodnes nazývá vozkresenije? Takový nepřímý důkaz je až zarážející! Znáte lepší? Věřte mi, přátelé, že to vozkresenije Rusům až závidím. Jak je ta naše neděle od nedělání přízemní! Vzkříšení je nádherné slovo, vždyť je odvozeno z Kristova jména!
Nepřímý důkaz č. 3 - křest. Třetí nepřímý důkaz, křest, je oslava úmrtí a vstání z mrtvých s Ježíšem Kristem. Křest je tak starý jako církev sama. Křest je veřejné svědectví nových věřících v Ježíše Krista. Křest symbolizuje okamžik spásy! Věřící umírá s Kristem na kříži, což je symbolizováno potopením ve vodě. Vynoření z vody symbolizuje nový život, první vdech nového života v Kristu! Kdyby Ježíš nezemřel a nevstal z mrtvých v prostoru a čase, konali bychom dnes takový obřad? Určitě ne!
Moji bratři a sestry v Kristu, dnes jsme si probrali tři nepřímé důkazy Ježíšova vzkříšení. Existenci církve, nedělní bohoslužbu a křest. Příště si povíme o dalších nepřímých důkazech.
Moji milí posluchači. Velikonoce nejsou malovaná vejce a zajíčci. Velikonoce nejsou pamihody a polévání! Velikonoce jsou vzkříšení našeho spasitele.
Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. I.Pt.1:3