* Vážení priatelia,

pozorne čítam ZOD a zaujali ma články o "arminizme" a "kalvinizme". Vraciam sa k nim a premýšlam o nich. Kalvínsky pohľad je kľúčom k pochopeniu Božieho slova, Biblie. I keď mám ešte veľa otázok, ďakujem Bohu i Vám, že som mohol načerpať veľa poznania o Svoriteľovi z Vaších článkov.

Keďže sa kalvinista pozerá na Boha a človeka celkom inak ako arminista a pohľad kalvinistu sa mi javí ako pravdivý, prosil by som Vás o radu a pomoc. Rád by som sa zoznámil s náboženským spoločenstvom, ktoré uctieva Boha takýmto zpôsobom a v Božom duchu. Neviem, či v mojom bydlisku také náboženské spoločenstvo existuje. Tiež by ste mi, láskavo Vás prosím, mohli poradiť literatúru, ktorá je dostupná v kalvínskom duchu. Pretože v tomto duchu sa iste vzdáva väčšia úcta Bohu a ukazuje nám Jeho absolutnú zvrchovanosť. Vopred Vám za Vašu ochotu ďakujem. Modlím sa za veľa požehnania pre Vás a Vašu prácu.

S pozdravom R.S., Bratislava, Dopis č. 1747

* Milí manželia, brat a sestra v Kristu! Pozdravujem Vás v mene Ježiš a ďakujem. Veľmi ďakujem za skvelý kresťanský časopis ZOD.

Som nesmierne vďačná za Vás i za každého jedného človeka, ktorý má podiel pri jeho zostavovaní. Váš časopis je naozaj zápasom, a to neraz i ťažkým v boji proti neprajníkom. Je náročné bojovať proti stáročným deformáciám i neraz škodlivej, Slovom Božím nepodloženej tradícii. Ale je to práca nanajvýš potrebná a užitočná. ZOD ma veľmi oslovuje a pomáha mi veľmi i pri štúdiu Písma i pri poznávaní Božej pravdy. Lebo len o Božiu pravdu nám má ísť. Aby sme Slovo Boha nášho neprekrúcali, ale mali úprimný záujem nájsť ten pravý význam a zmysel. Aby sme natoľko milovali svojho Hospodina, že budeme vždy ochotní priznať si svoj omyl, urobiť z neho úprimne pokánie a nápravu.

Nech Slovo Božie je pre nás vždy jediným zákonom i v praktickom kresťanskom živote. Úloha kresťana nie je v zaľúbení sa ľuďom, ale Bohu! To majme vždy na pamäti a dobrý Boh bude stále s nami i v boji proti tým, ktorí nechcú vidieť pravé Božie pravdy. Len pravé Slovo Božie má silu osloviť hľadajúceho a túžiaceho po Božej záchrane. Nie pekné slová, nie prázdne hladkanie, ale sila a moc Božieho Slova, ktoré bude na tejto zemi platiť v plnom rozsahu, pokiaľ sa zem a nebo nepominú.

Moje srdce spieva vtedy, keď sa začítam do ZODu, lebo v ňom je sila Božieho požehnania. Nech Vás Hospodin vedie a svojím láskavým a mocným ramenom chráni, napĺňa Vaše srdcia pokojom a láskou a žehná Vašim srd- ciam i Vašim rodinám. Nech Pán žehná Vašej práci.

Vaša sestra v Pánu D.Z., Detva, Dopis č. 1856

* ... Okrem toho vám chcem povedať, že náš syn je veľkým propagátorom zvrchovanosti, vyvolenia a predurčenia a istoty spasenia. Dokonca rozbúril hladinu v metodistickej cirkvi, kde síce najprv z celkom iných dôvodov, položil takéto otázky. Teraz si píše s jedným ich kazateľom, ostatní na jeho otázku neodpovedali. Teší ma, že sa moje deti zaoberajú vážnymi otázkami v takom mladom veku, že ich rozoberajú so svojimi priateľmi a že sa za ne- bijú. Žiaľ, niekedy je tento zápas márny, aspoň zdanlivo. No ja verím, že ak dotyčný myslí svoj vzťah s Bohom vážne, tieto otázky ostanú v jeho vnútri, možno budú driemať aj mnoho rokov, a potom sa jedného dňa dostanú na povrch a on sa bude musieť nimi zaoberať a rozhodnúť sa, kam sa prikloní - či doprava, alebo doľava.

E-mail, K.D., Bratislava -

* Milí Steigerovi, milý bratře,

potěšilo mě, že jsi našel ve mně stoupence Kalvína, Luthera a dalších vyznavačů učení apoštola Pavla o předzvědění, předurčení a vyvolení - Ř 8,9 a 10 i 11 kapitola. I já jsem s tím moc nepochodil. Pořád měli nějaké mantinely, kde končí naše svobodná vůle a kde Bůh zasahuje do naší svobodné vůle. Těžko se vysvětluje, že Bůh je svrchovaný a že žádné mantinely nepotřebuje. Zasahuje, kdy On chce a jak On chce. On tvoří dějiny a Jemu slouží všechno. Tma i světlo, dobro i zlo, i satan. Ani on si nemůže dovolit dělat, co se mu zlíbí. Bůh má svůj plán a když jej začal uskutečňovat, přišla automaticky na svět akce a reakce, jak ji známe z praktického života. Až bude ta nová země a nové nebe, když skončí to, co dnes žijeme, tam bude reakce - satan odstraněn docela. Bůh to všechno činí proto, aby ukázal nebeským bytostem nejen veškerou svoji moc, ale i moudrost. Jsme divadlem tomuto světu, ale i nebesům. (Ef 3,10) Mohl bych o tom napsat i více, ale to stačí, aby sis mohl o mně učinit svůj úsudek. ....

Ptám se tedy: došli jsme k tomuto poznání proto, aby nás od Boha vzdálilo, nebo snad zničilo? Nikoli, neboť v tomto poznání jsem našel v pravdě tu vřelou víru, která mi opravdu učinila z Boha Otce. Opravdu, když je Bůh s námi, kdo proti nám? Vždyť od Něho a v Něm máme všechno. Nic nemáme, co bychom nevzali z milosti našeho Boha. Ničím se nemůžeme chlubit, leda souženími, protože ty jsou nám jen k dobrému. Tady vidím, že na zemi je vše relativní. Milujícím Boha může zlé sloužit k dobrému a jiným to dobré zase ke zlému. U Boha je vše pozitivní, neboť vše Jemu slouží....

Dopis č. 758, R.M., Olomouc

* Vážení přátelé,

... Hodně věřících lidí si myslí, že když byli znovuzrozeni a uvěřili v Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána, že jejich život bude již bez chyb, že se jich nepřidrží žádné špatné vlastnosti, že již nikdy nezhřeší a že stále budou jen v dobré náladě. Skutečnost je však taková, že i křesťan je vystaven stejným pokušením zhřešit jako každý jiný člověk. Nové postavení, které znovuzrozený křesťan získal vírou v Pána Ježíše Krista je trvalé, křesťan patří na Boží stranu:

• On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. (Koloským 1,13)

Jeho postavení v Pánu Ježíši Kristu zůstává nezměněno, jeho duchovní stav však může podléhat okolnostem života. Máme však počítat s tím, vírou to přijímat každý den, že jsme hříchu zemřeli spolu s Kristem:

• Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít... Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. ... Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce. (Římanům 6,8-12)

Bylo by to moc krásné, kdybychom jako věřící měli pořád radost a dobrou náladu. Ale takové to bude až v nebi. Dnes je skutečnost taková, že jsme opravdu vystaveni všem pokušením, ale když jdeme do všedních dnů s Pánem Ježíšem Kristem, když zůstáváme v Něm a počítáme s Jeho pomocí, tak máme zdroj síly a vítězství nad každým pokušením. A to Vám přeji, milí čtenáři, do každého dne.

D. D., Proboštov u Teplic

Dopis č. 959

* Moji milí ze Zápasu o duši!

Nemám vlastně dnes nikoho, komu bych se mohla a chtěla otevřít - než Vás. Vytrvale mně posíláte časopis a mnohokrát již jsem Vám chtěla poslat peníze, anebo i jen napsat - činím tak, ani nevím proč, až dnes. Jsem pro Vás zatím cizí, ale věřím, že se budu moci s Vámi poznat a že mně třeba poradíte Vy, ze Zápasu o duši, v mých zmatcích. Ještě ve stručnosti něco z mého života.

Rodiče mě dali za měsíc po narození pokřtít u církve římskokatolické a do dvanácti let jsem chodívala na náboženství a příležitostně i do kostela. Ukřižování Krista jsem nechápala, ale v Boha jsem přirozeně již od dětství věřila a rozmlouvala s Ním důvěrně a beze strachu. Později jsem ale poznala učení Adventistů sedmého dne - a náhle jsem začala mít strach.

První kázání bylo: "Jsou jen dvě cesty, cesta života a cesta smrti. Podle podobenství vede úzká cesta ke spasení, široká cesta k zatracení. Lidé na široké cestě se řídí svým rozumem a srdce, hřeší a zahynou. Lidé na úzké cestě zachovávají Boží vůli zjevenou v Písmu svatém, hlavně v Desateru, ti budou žít." Dále jsem pak v letech 1968 - 1972 u adventistů poznávala věrouku. I když jsem byla 7.1.1972 pokřtěna křtem ponořením, strach ze zatracení nezmizel, neb mé svědomí mě ustavičně obviňovalo. Nemohla jsem totiž obstát čestně - dostávala jsem se do situací, kdy jsem poslouchala hlas těla, srdce, satana, od věroučných zásad adventistů jsem víc a víc ustupovala, ale nepřestávala jsem doufat v Boha a toužit po Něm. Pak jsem si řešila mnohé problémy tak, že jsem to vše dala na papír a tak "vylévala před Bohem své srdce". On to ví, On mne zná. Nejsem typ ateistický, ale mám ráda lidi, svět kolem sebe, zvířata, jsem trochu rozpolcená - je mi líto lidí, světa, uznávám, že jsme jako celek i jako jedinci zralí k odplatě, ale pořád doufám, že Bůh se smiluje, že bude milosrdný a spravedlivý. To je moje krédo, toho se držím. Ve vašem Zápase se vedl delší dobu spor o predestinaci - předurčení. Vnitřně tíhnu k tomu, že iniciativa vychází z Boha - tedy kalvinismus. Vyvolil už v lůně např. Jákoba před Ezauem, a jiné argumenty, které uvádíte, se mně jeví čestné, výmluvné, pravdivé. Proto k Vám vlastně chci nějak přejít - od Adventistů sedmého dne jsem vyloučena na vlastní žádost. Ale zase se táži: Co když jejich věrouka je ta pravá? Co když je nutné dodržovat zdravotní reformu a co když to se svěcením soboty od západu slunce do západu slunce - tedy 24 hodin - Bůh myslí skutečně vážně, co když toto 4. přikázání podle Desatera je znamení Božího lidu a já jsem mimo, protože jsem vědomě sobotu porušovala víc a víc? Pak jsem dokonce i manuálně pracovala pro jednu paní s ohledem na její věk a zdraví. Ona byla katolička a nepovažovala za hřích pracovat ani v neděli. Nechodila ke zpovědi, ani ke mši svaté. Často mně říkávala, že jsem náboženský fanatik. Částečně jsem porušovala sobotu i jako formu důkazu, že tak fanatická nejsem, ale trápila jsem se tím. Až dosud v Zápase o duši nikdo nevysvětlil, proč ne sobota. Běžně vycházíte z praxe, že křesťané asi světí neděli, ale máte přehled, určitě znáte "sobotáře", ty adventisty sedmého dne, co nesmí jíst vepřové a co nesmí pít víno a co nesmí a co musí. K těm jsem patřila 7 let. Ale nyní jsem v jakémsi duchovním vakuu. Nikam nepatřím. Nevím, kam mám chodit do sboru, který den se má světit a jak. Nejsem nevěřící, ale dělám x hříchů, nemám pevnou vůli. Jsem bloudící ovce. Jen Pastýř mne může nalézt a připojit do stáda.

Nyní jste psali o tom, co je a co není církev. Já miluji Izrael. Epištola Pavla Římanům, 9.-11. kapitola, mne oslovily. Věřím, že v závěru dějin, v pravý čas si "Bůh Izrael probudí z mrtvých" a "znovu je přijme za syny". (Ezechiel 36) Různá proroctví se ještě mají pro Židy naplnit. Vše o tom sleduji. Odebírám časopisy Operace Ester a Slovo Jeruzaléma. Znáte tyto věci? Zajímá Vás, zda bylo Desatero v roce 321 po Kristu změněno? Je to pravda, že Den Páně byla, je a bude vždy SOBOTA HOSPODINOVA? Nebo skutečně byla sobota dána jen pro Židy, jak tvrdí světitelé neděle? Bylo ale Desatero jen pro Židy? Nebylo. Pán Ježíš sám říká "Proto je Syn člověka i Pánem nad sobotou. Sobota byla učiněna pro člověka a ne člověk pro sobotu." Jistě dobře znáte tato Písma svatá. Jste v Bibli "kovaní".

Proč jste v Zápase o duši nikdy na toto téma nepsali? Což nikdo z adventistů Vám do redakce nenapsal? To se mně ani nechce věřit. Já se setkávám i se Svědky Jehovovými a věřím osobně, že i mezi nimi má Pán Bůh své ovce a zná je a přizná se k nim, i když teologicky - podle mého poznání - převelice bloudí. Vy jste v tomto posledním říjnovém čísle kladli ale veliký důraz na zdravé učení, na věrouku. Jak ukázat Svědkům Jehovovým, že Ježíš Kristus nebyl stvořená bytost, ale vtělený Bůh? Je to veliké tajemství pobožnosti, že "Bůh byl zjeven v těle..." To je překrásná pravda, že "Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi"..."To Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh."

Svědkové Jehovovi zase kladou věroučný důraz na oslovování Boha slovem Jehova, na rozdíl od adventistů. My učíme: "Otče náš - Spasiteli Ježíši, dej nám milost, ať jdeme po úzké cestě a plníme z lásky k tobě všechna Boží přikázání včetně soboty."

Také si nevím rady, co s Izraelem - hrozí tam Džihád, svatá válka muslimů-Palestinců, synů praotce Izmaele. Zaslíbení ale dostal Izák, a ne Izmael. To by mne též moc zajímalo, jak Vy, Zápas o duši, vidíte tu problematiku.

- Dopis č. 1757, J.T., Moršice

* Vážení přátelé,

Vaše (www) stránky jsou skutečně velice pěkné. Nejenže jsou opravdu profesionálně vyhotoveny, ale mají spoustu zajímavých článků. Velmi se mi líbily články Sex: šlehačka na dortu (pan T.Řehák) a Sex, AIDS, Vztahy (pan S. Angus). Něco takového jsem dosud nenašla v žádné literatuře o sexu. Ten vzájemný vztah, to "polidštění" sexu, to mi vždy v podobných publikacích opravdu chybělo. Je to jen výtah z díla nebo jsou to jen takové malé brožurky?

Jak dlouho budou tyto příspěvky uveřejněny na Vašich stránkách? Ráda bych všem svým známým poslala na ně odkaz.

Doufám, že Vám nebude vadit, když si zmíněné příspěvky vytisknu a nabídnu je ke čtení těm lidem, kteří nemají možnost se k internetu připojit.

Na odpověď se těší

Anička

* Ahoj Pavle,

nedávno jsem poslal do místní křesťanské e-mailové konference článek "Ať nemají čas", který byl v posledním ZODu. A teď se mi jedna holka ozvala, že pastor jejího sboru by jej chtěl uvést v jejich občasníku. Ptá se mě na svolení. A já se samozřejmě ptám tebe. Vůbec by mě zajímalo, jestli jim tady mužů posílat nějaké články ze ZODu. Neporušuji tím vaše autorská práva? Děkuji za odpověď.

Tom

Děkujeme všem, kdo stojíte za službou Zápasu o duši. Jak vidíte, odpovědět na tolik otázek jedním dechem není možné, ale slibujeme všem, že postupně odpovíme na zásadní otázky.

I v dalším roce vám chceme přinášet k zamyšlení co nejzajímavější teologické texty, které budou vaši víru a službu posilovat. Pokud někoho zajímá, proč používáme překlady článků, musíme uznat, že u nás zatím příliš velký výběr současných teologických textů nemáme, zatímco:

V posledních desetiletích prožívá evangelikální teologie ve světě mohutný rozmach. Zvláště v anglicky mluvících zemích vychází ročně stovky kvalitních knih evangelikálních autorů, které s velkým užitkem slouží vedoucím pracovníkům církve i jejím prostým členům v díle Božího království. Mnohé knihy evangelikálních teologů jsou na vysoké odborné úrovni, vždy je však teologie chápána jako myšlení víry, které má sloužit věřícím k objasnění a řešení konkrétních životních otázek a problémů. Také v Evropě se evangelikální teologie začíná zdárně rozvíjet. V roce 1974 bylo založeno Sdružení evropských evangelikálních teologů a v roce 1998 bylo založeno Sdružení evangelikálních teologů v České republice.

Bratrská Rodina, Říjen 2000

Co připravujeme do budoucna?

S Boží pomocí jsme překonali nebezpečnou plavbu bouřlivými vodami "kalvinismu" a zdá se, že tam, kde řady našich čtenářů prořídly, Pán přivedl nové čtenáře. Někteří z těch, kteří se od ZODu odklonili, s námi znovu navazují kontakt. Připravujeme další obtížné plavby. Netěšíte se? V příštím čísle ZODu přineseme informace z 11. celostátní konference Sdružení zdravotníků na téma Homosexualita: normální varianta lidského chování? Do dalších vydání připravujeme téma Vzkříšení, Zázraky, Křesťanské společenské chování, Teistická evoluce - ano, či ne?, Násilí mladistvých, Hráčství, Boží jméno Jáhve, Sobota, Krev, ... a mnoho dalších. Pište, co vás zajímá.

Vaši steigerovi