Co by měli kazatelé kázat o pekle?
Peklo je otřesná, zdrcující realita. Ovšem kde Písma mluví, kazatelé nesmí mlčet! Zde jsou čtyři důvody, proč by měli kazatelé kázat o pekle:
- Peklo je skutečné. Varování před peklem je pro Ježíšovo učení stejně typické jako popis nebeského království. Podle Ježíšova učení a dle zbytku Písma je tedy peklo stejně skutečné jako nebe.
- Peklo je strašné. Novozákonní popis pekla zahrnuje: Temnotu, pláč a skřípění zubů, zničení těla a duše, věčný oheň, odsouzení a muka Božího hněvu, zánik, oddělení a uvržení do nejhlubší temnoty. Co má s těmito pojmy kazatel dělat? Přesně to, co děláme s jinými biblickými pojmy: přesně vysvětlit, co znamenají. Zejména slovo „věčný“ zdůrazňuje závažnost našeho pohledu.
- Ti, kdo nelitují svých hříchů a nevěří v Krista, stráví věčnost v pekle. Bible nás učí, že ti kdo nemají víru v Krista, budou celou věčnost trpět pod Božím hněvem.
- Nejdůležitější věcí v biblickém učení o pekle je důraz na způsob spasení. Evangelium není poselství o pekle, ačkoli nemůžeme být věrni Písmu bez zvěstování o něm, a to z jednoduchého důvodu: evangelium samotné nemůže být pochopeno odděleně od skutečnosti. Ve zkratce, evangelium zní takto: Kristus se za nás obětoval, vzal na sebe naše hříchy, zemřel naší smrtí – všechno to, abychom s ním mohli sdílet jeho království, žít v jeho spravedlnosti, zakusit jeho ospravedlnění a poznat Jeho život.
Podle kapitoly „Kazatelé a peklo“ od Sinclaira Fergusona publikované v knize Christophera W. Morgana a Roberta A. Petersona Hořící peklo, vydal Zondervan 2004.