Jak kázat Krista v celém Písmu - starozákonní proroctví

V předchozích článcích jsem se pokusil ukázat, jak kázat Krista v různých žánrech Starého zákona. Zde nabízím příklad toho, jak kázat Krista ze starozákonního proroctví. Kristus není zmíněn v textu samotného proroctví, ale v celkovém textu knihy ano. Malachiáš 3,23-24 říká:

„Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou.“

Každý starozákonní text vykládáme za použití „gramatické, historické a teologické“ hermeneutiky v souladu s celým Božím úradkem ve světle Ježíše Krista, středobodu Božího zjevení člověku.

Gramatika: ve 23. verši Bůh říká zbytku Judy, že „posílá proroka Elijáše“. Přijde, než nastane Hospodinův den, který je popsán jako „veliký“ a „hrozný“. Je to zvláštní den soudu v budoucnosti (v. 19-21). Zdá se, že je to ten samý den popsaný v Jóelovi 3,4; Sofonjáši 1,14; a Skutcích 2,20.

Čas požehnání před tímto soudným dnem, zdá se, přijde ihned po příchodu Elijáše. Čas požehnání i soudný den jsou stěsnány do jedné budoucí události, jak je ve starozákonním proroctví běžné. V Jóelovi se například slíbené požehnání, vylití Ducha svatého v den Letnic, objevuje ihned před soudným dnem. A přesto na soudný den čekáme od Letnic už 2 000 let. Události, které se v proroctví objevují v rychlém sledu za sebou, jsou od sebe často časově vzdálené.

Ve 24. verši posílá Bůh před soudným dnem proroka Elijáše. Posláním Elijáše je „obrátit“ (vrátit, obnovit) srdce otců k synům a srdce synů k otcům. To se děje díky Božímu milostivému zaslíbení. Je to součástí Božího odkladu posledního soudu a zkázy. Různé jiné texty učí stejnou pravdu: Deut 30,1-6; Ezechiel 36,25-26 a Jeremiáš 31,31-34. Budoucí království srdce přijde, neboť Bůh to slíbil.

Myšlenka obrácení nebo obnovení srdcí otců vůči dětem a srdcí dětí vůči otcům znamená, že věřící srdce otce Abrahama, otce Izáka a otce Jákoba budou obnovena u všech dětí Izraele. Elijáš toho dosáhne svou budoucí službou.

Někteří toto špatně vykládají jako obnovení „smluvní rodinné“ lásky mezi otci a syny, ale z kontextu Malachiáše vyplývá, že jde o potřebu Izraele činit pokání. V Lukáši 1,17 cituje anděl tento text jako naplněný v pokání jednotlivých Izraelců. I když díky evangeliu mohou rodiny zakoušet uzdravení, způsobí také rozdělení mezi otci a syny (Matouš 10,21; Micheáš 7,6).

Historie: Malachiáš je poslední knihou starozákonního kánonu. Toto jméno znamená „můj posel“. Byla pravděpodobně napsána během perského období po Druhém chrámu v roce 516 př. n. l. (1,10; 3,1; 3,10). Zmínka o místodržiteli (1,8) ukazuje na období obnovení, dobu Ezdráše a Nehemjáše. Během této doby jak kněží, tak lidé páchali hříšné skutky (Nehemjáš 3,5; 5,1-13). Tyto nepravosti se pravděpodobně staly před Nehemjášovou druhou návštěvou v roce 432 př.n.l., kdy zavedl další reformu (Nehemjáš 13,7 a dále).

Dvě části knihy se týkají špatného jednání kněží (1,6-2,9) a nevíry lidí (2,10-4,3). Bůh je stále miluje (1,2-5) a posílá Malachiáše, aby povzbudil sklíčený lid, který vyhlíží naplnění prorockých předpovědí. Malachiáš volá lid k pokání z jejich nevíry. Opravdová víra je důležitější než polovičaté obřady.

Teologie: Juda a Jeruzalém znesvětily uctívání v době Druhého chrámu a vrátily se k hříchu. Předchozí proroci prorokovali slavný návrat s Davidem jakožto králem, a tak si lidé mysleli, že na ně Bůh zapomněl. Opustili víru svých otců, Abrahama a Davida. Nyní Bůh znovu prorokuje, že před velikým a hrozným dnem Páně přijde Elijáš a obnoví srdce věřících otců vůči nevěřícím dětem a srdce nevěřících dětí vůči věřícím srdcím jejich otců. Bůh nezapomněl na své smluvní sliby a naplní je ve svůj čas a svým způsobem.

Význam je vysvětlen v Novém zákoně. Jan Křtitel je naplněním proroctví o Elijášovi (Matouš 11,14). Přichází v duchu a moci Elijášově, aby kázal a obrátil srdce věřících otců k srdcím nevěřících dětí a obráceně. Na fyzickém úpadku v této době nezáleží, Bůh je schopen stvořit děti Abrahama z kamení (Matouš 3,9). Toho bylo dosaženo v Janově službě tím, že povolával nevěřící Abrahamovy děti, aby činily pokání a nechaly se pokřtít před příchodem velikého a hrozného dne Páně.

Tento den je konečným soudem světa, který začíná prvním Kristovým příchodem a je završen Jeho druhým příchodem. Sekera soudu je už přiložena ke kořenu stromů (Matouš 3,10-12). Tento den je vysvětlen v Novém zákoně jako Kristova služba od Jeho prvního do Jeho druhého příchodu, končící v den „neuhasitelného ohně“ (Matouš 3,12).

Tak Jan Křtitel naplnil proroctví, že připraví cestu pro Pána Ježíše Krista, který začal naplňovat prorokovaný soud. Janovým kázáním byla věřící srdce otců obrácena k nevěřícím dětem a obráceně. Už jsme slyšeli o Kristově prvním příchodu, a tak očekáváme poslední den Pánova soudu.

[Ukázka kázání]

Úvod

Juda a Jeruzalém poté, co je Bůh zachránil z Babylonu a Nehemjáš znovu postavil chrám, duchovně upadly. Kněží přinášeli poskvrněné oběti a nevyučovali řádně Boží Slovo. Lidé cítili, že jim Bůh nedává blahobyt Davidova obnoveného království, který jim zaslíbil po jejich návratu. Jejich srdce nebyla vůči Bohu v pořádku. Stěžovali si na Jeho plán.

A tak místo aby žili věrně a očekávali Hospodinova požehnání v Jím určeném čase, stěžovali si, že je Bůh nemiluje a že nemá cenu Mu zachovávat věrnost.

Tak je to i dnes. Mnozí, kdo vyznávají Kristovo jméno jen procházejí úkony křesťanského života a uctívání. Myslí si, že Bůh jim nežehná dostatečně. Neusilují o svatý život za jakoukoliv cenu. Nejsou vděční za Boží milost v Kristu. Místo toho mnozí hledají učitele, kteří říkají jen to, co chtějí slyšet, a oklamávají je sliby blahobytu. Nenalézají uspokojení v samotném Kristu.

Bůh byl však s Izraelem trpělivý a slíbil poslat Elijáše, aby obrátil jejich nevěřící srdce k věřícím srdcím jejich otců. Zaslíbil den duchovní obnovy tak jako vždy. Kdo byl tento Elijáš a jak obnoví duchovní život Izraele? Kdy přijde a co se stane? A co to pro nás dnes znamená?

1. Budoucí příchod Elijáše

A. Elijáš byl jedním z největších starozákonních proroků. Kázal proti hříchům Severního Izraele. Konal veliké zázraky. Zastavil uctívání Baala a porazil Achaba a Jezábel. Kázal soud kvůli hříchu a milost od Boha. Nyní Malachiáš zaslibuje, že Elijáš přijde před velikým a hrozným dnem Božího soudu. Obrátí nevěřící srdce Izraele k srdcím jejich věřících otců a obráceně. Přinese duchovní změnu, kterou Izrael a království srdce potřebují.

B. Ježíš učil, že naplněním tohoto proroctví je Jan Křtitel. Židé čekali na skutečného Elijáše, ale Ježíš řekl, že právě Jan Křtitel přišel v duchu a moci Elijáše, aby naplnil proroctví. Někteří stále čekají na skutečného Elijáše, který naplní toto proroctví. Ale Boží způsob naplňování Jeho proroctví se ne vždy proroctví přesně podobá. Jeho naplnění je lepší. Jeho naplnění přináší duchovní království Krista, které je lepší než největší fyzické naplnění starozákonního království.

Jan kázal stejně jako Elijáš proti pokrytectví a nevíře Božího lidu smlouvy. Volal je, aby činili pokání ze svých hříchů a aby se nechali pokřtít na důkaz, že začínají nový život víry a poslušnosti. Bůh mohl stvořit Abrahamovy děti z kamení. To, co však chtěl, byly děti Abrahamovy víry podle srdce. Měli věřit v Mesiáše, Pána Ježíše Krista, skutečného Davidova Syna a Božího Syna. Kristův příchod byl příchodem spasení a soudu, Ducha svatého a ohně před posledním velikým a hrozným dnem Páně. Takto Jan naplnil proroctví.

II. Poslání Jana Křtitele

A. Duchovní stav Židů. Stejně jako za Malachiášových dnů procházeli kněží a lidé životem a uctíváním bez obnoveného srdce. Usilovali o potěšení Boha svými vlastními skutky a obřady. Ve skutečnosti však věřili, že se o ně Bůh nestará a nedává jim život, který chtějí.

B. Poselství Jana Křtitele. Jan Křtitel však kázal pokání z hříchu a víru v Mesiáše jako cestu k obnovení se před Bohem. Kázal život přinášející ovoce pokání v podobě svatého života. Tak připravoval cestu pro příchod Davidova Syna, aby ustanovil Boží království v srdcích lidí. Kázal Beránka Božího, který snímá hřích světa.

C. Naplnění Janova poslání. Když přišel na scénu Ježíš, Jan řekl: „On musí růst, a já se musím menšit.“ Lidé následovali Krista pro Jeho zázraky. Ale stejně jako v době Malachiáše, neznamenalo království v Ježíšově pojetí blahobyt, ale spravedlnost, a tak se lidé obrátili proti Němu a ukřižovali Ho. Tím Bůh poskytl oběť k vybudování nového království srdce. Janovo poslání bylo úspěšné, protože ukázal na opravdové Boží království.

III. Jakou to má spojitost dnes s námi?

A. Stejně jako v Janově době mnozí procházejí náboženskými úkony proto, aby jim Bůh pomohl k blahobytu. Jsou závislí na svých obřadech místo na pokání. Stále hledají království blahobytu místo spravedlnosti. Skutečnou potřebou je však pokání a víra, život spravedlnosti v následování Krista. Je to i vaše pojení toho, co to znamená mít požehnání od Boha?

B. Jste takoví? Stále se díváte na své polovičaté skutky a formální uctívání jako důvod, proč by vám Bůh měl požehnat blahobytem? Potřebujete slyšet poselství Jana Křtitele před velikým a hrozným  dnem Páně. Potřebujete činit pokání z hříchu a sebe-spravedlnosti, věřit v Pána Ježíše Krista a vstoupit do království spravedlnosti skrze víru v Něho. Musíte se znovuzrodit, abyste spatřili Boží království a vstoupili do něho.

Závěr

Obřad a plnění úkonů, jejichž prováděním člověk působí jako křesťan, nejsou opravdovým křesťanstvím. To nikoho nespasí. Abyste mohli vejít do Božího království, musíte činit pokání z hříchu a poklonit se Kristu jako svému osobnímu Mesiáši. Musíte Ho následovat a zbožným životem nést ovoce hodné takového pokání.

Pokud vyznáváte, že jste křesťan, následujete život pokání a víry? Musíte činit pokání z vychladlé lásky a obřadního plnění úkonů? Mám pro vás dobrou zprávu - Ježíš Kristus je stále Božím Beránkem, který snímá hřích svět. Jděte k Němu, čiňte pokání ze svých hříchů, věřte, že v Jeho vykupitelské smrti naleznete odpuštění, a začněte Ho následovat už dnes, ještě před velikým a hrozným dnem Páně.