• Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat.“ (Ez 34,11)

Prorok se podíval do daleké budoucnosti, a z dálky spatřil den Kristův.

1. Pohlédl jsem do budoucnosti a uviděl jsem svého svrchovaného Pána v jesličkách v Betlémě. Sám sebe zmařil – odložil všechnu svou slávu. Přišel k nám na zem, nikoliv v nádheře svého Božství, ale jako novorozenec se svým charakteristickým křikem po péči a mléce. Vzal na sebe stejnou přirozenost, jakou mám já, včetně té nejslabší a nejbezmocnější podoby a učinil ji svou vlastní přirozeností.

Tento Pastýř musel urazit dlouhou cestu, aby našel své ovečky. Žádná aritmetika to nemůže spočítat, žádná historie nemůže popsat jeho sestoupení z nebes. Ale Vtělení nestačí. Nebylo to v Betlémě, kde mě Milovník mé duše našel – zbloudilou ovci, která se odchýlila od svého stáda.

2. Potom jsem viděl svého svrchovaného Pána na kopcích i v obilných lánech a na vodách Galilejského jezera.

Nikdy nikdo nemluvil jako tento muž – Jeho jsou slova milosti a pravdy, ohně a rosy.

Nikdy nikdo nežil jako tento muž – nikdy ho neomrzí uzdravovat, sytit, těšit, napomínat hřích, soucítit s hříšníky a žehnat jim.

Hledal mě poselstvím svých rtů, nevinností a dobrodiním svého života. Trpělivě mě lákal domů. Ale služba Slova a zázraků nestačí. Nebylo v Kafarnaum, kde Vlastník stáda nalezl mě, který setrvával ve své vzpouře.

3. Potom jsem viděl svého svrchovaného Pána pod olivovým stromem v Getsemane. S nářkem a pláčem se modlil. Nyní byl velmi blízko hříšníkům a mnohem palčivěji než kdy jindy cítil bolest jejich břemene. Jeho pot padal na zem jako veliké krůpěje krve. Ten, který přišel, aby hledal, zakusil, jak ostrý je skalní útes, jak prudký je dravý proud. Nikdo se o mě nestaral tolik jako On. Nikdo se mnou nikdy necítil takový soucit. Ale Jeho přímluva a Jeho soucit nestačí. Nepodařilo se mu nalézt mě v utrpení, které zakusil v zahradě getsemanské.

4. Ale nakonec jsem viděl svého svrchovaného Pána přibitého na kříž za branami na pahorku Výsměchu. Umírá za hřích – ne za svůj vlastní. On sám je čistější než právě narozený beránek a čerstvě napadnutý sníh. Ale vzal na sebe mé nezměrné viny. Smířil mě jedinou dokonalou obětí svého bezúhonného těla i duše. Dobrý pastýř pokládá svůj život za své ovce! A to je naprosto dostatečná oběť smíření, dostatečné vylití krve. Je to dostatečné pro Boha – a je to dostatečné pro mě.

Na kříži vidím hloubku své nepravosti – a zázrak Jeho vykoupení!

Na kříži mě můj Bůh nalezl, vydobyl si mě a zachránil mě!

Nikdy nebyla žádná ovce tak hloupá, tak pošetile toulavá, a tak moc toužící po zničení sebe sama!

Nikdy nebylo hledání tak zdlouhavé, tak neúnavné a naplněné takovým utrpením!

Nikdy zde nebyl takový Pastýř, jako můj obdivuhodný Vykupitel!

• Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. (J 10,11)

 (The Secret Place, 1907)