Každé náboženství můžeme zařadit do jednoho ze čtyř základních principů pojetí Boha.

První pojetí je teismus, který rozumí pod Bohem jednoho Stvořitele a udržovatele veškerého vesmíru. Nejtypičtějšími teistickými náboženstvími jsou křesťanství, židovská víra a Islám. Teismus má mnoho odnoží. Jedna znich, zvaná deismus tvrdí, že Bůh je Stvořitel, ale je prý dnes už mrtvý, prostě se do udržování stvořeného vesmíru nemíchá.

Druhé pojetí je polyteismus. Už samotný název říká, že bohů tvořitelů je více, jako klinik na poliklinice.

Třetí pojetí je ateismus. Ateismus je náboženství, protože tvrdí, že nezapříčiněná prvotní příčina všeho, tedy to, co způsobilo vše, je hmota. Hmota je vše, co je, co bylo a co vždy bude. Ateisté jsou samozřejmě v úplném protipólu Nového věku. Ateismus a panteismus Nového věku jsou jako negativ apozitiv stejného snímku. Pro ateistu je vše hmota a projev hmoty. Naše vědomí je odraz hmoty, tedy iluze hmotné reality. Protože jsme jenom hmota anic víc, jsme prostě proměněné potraviny. Panteista, novověkista, tvrdí přesně totéž, ale obráceně. Vše je duchovno. Duchovno je, co je, a hmota je odraz duchovna, tedy iluze duchovní reality. Nový věk, jeho panteismus, není dialektický materialismus, nýbrž dialektický idealismus. Je to obrácená strana stejné hrůzomince. Myšlenky Nového věku jsou odchovancům materialismu blízké, přestože je novověká podstata úplně protipólná. Metodologii a kvazivědeckost si Nový věk vypůjčuje právě z dialektiky.

Čtvrté pojetí boha je panteismus, jenž klasicky patří především hinduismu a budhismu. Nový věk z něho čerpá svůj smrtonosný jed. Předpona pan- znamená vše, proto panteismus znamená, že vše je bůh. A protože existují různé úrovně existencí, třeba člověk nebo bakterie, tak jsou samozřejmě irůzné stupně, úrovně svatosti bohů. Nejnižší svátost je hmota, která je pro materialisty právě svátost všech svátostí. Po hmotě přijde vegetace, pak zvířata a nakonec člověk. Panteismus a Nový věk učí, že musíme uprchnout z hmotného světa do světa duchovna, do světa mysli, do světa jediné duchovní reality. Bůh je neosobní síla, bůh je energie a energie je bůh.

O hmotě toho nemůžeme říci mnoho, protože neznáme její zdroj, mimo biblického Boha. I kdyby hmota byla projevem energie, tak to neznamená anedokazuje, že energie je bůh. I kdyby hmota byla projevem energie, tak to nevymaže skutečnost, že hlavou zeď neprorazím, protože zkušenost potvrzuje realitu, ne iluzi! I novověkisté na Západě si nechávají za své rady platit reálnými penězi, žádným iluzorním, flui- dálním platidlem. Za hmatatelné peníze se totiž dají koupit hmatatelné, neiluzorní požitky, a tak novověkisté jsou stejně nedůslední jako ateisté. Nežijí podle toho, čemu sami věří. Ono to vreálném světě ani jinak nejde.

Odosobnění Boha je propagováno velmi chytře. Biblický citát, Bůh je láska, nebo Bůh je moudrost se jednoduše zevšeobecní převráceným slovosledem, čímž se zamění podmět. Takže místo Bůh je láska dostaneme lež, že láska je bůh, moudrost je bůh atd. Všimněme si, že stane-li se podmětem místo Boha láska, bůh je úplně odosobněn, neosobní láska je bůh. Tak se kolektivní láska nebo moudrost stává bohem a bůh už nestojí mimo svoje stvoření, jakoby nemohl malíř stát mimo svoje dílo. Bůh se stává součástí stvoření, stejně jako by malíř byl součástí obrazu. Podívejme se na důsledky panteismu.

* Prvním důsledkem je to, že se člověk stává svým vlastním spasitelem. Křesťanství učí, že člověk upadl do hříchu a musí být zachráněn a vzkříšen smrtí Ježíše Krista, chce-li mít věčný život a spojení s Bohem. Ježíš zaplatil pokutu za náš osobní hřích, zastoupil nás v potrestání. Jsme-li v Něm, jsme skrze Něj potrestáni i vzkříšeni. Člověk je v křesťanství hříšník, Bůh je bezhříšný Spasitel, protože jenom svobodný pán může vykoupit otroka z otrokářova, tedy Satanova vlastnictví. Panteismus a tedy i Nový věk učí, že člověk nikdy do hříchu neupadl. Kdysi prý hmota a duch byli jedno, byli sjednoceni, byli spojitou silou, energií, která byla bůh. Nevysvětlitelným způsobem se tento bůh rozpoltil a hmota se oddělila od ducha. Hmota a duch jsou stále bohem, ale jsou odděleny. Spasení vpanteismu, v hinduismu i v učení Nového věku znamená, že tyto dva nedílné prvky boha, hmota a duch, se znovu sjednotí. Toho dosáhneme skrze meditaci, mystické prožitky a ty navodí ztrátu osobní totožnosti. Tento přístup je tak kacířský, až mrazí. Bůh se rozpoltil a člověk jej skrze svou meditaci opět spojí, tedy spasí, a proč ne? Vždyť my všichni jsme všechno, stvoření istvořitel. Nový věk je v otázce spasení úplně protichůdný biblickému křesťanství, protože člověk zachraňuje boha, zatímco v křesťanství Bůh zachraňuje člověka.

* Druhým důsledkem panteismu aNového věku je, že rozbíjí morálku. Jestliže je bůh všechno, potom je bůh také zlo. Hinduismus učí, že dobro azlo jsou jen iluze, a proto se jen zdají být protichůdné, ačkoliv ve skutečnosti prý nejsou. Novověkisté jako Allan Watts píše, že život je jako divadelní hra. Na jevišti má dobro a zlo jen rozdílné kostýmy a jména. V zákulisí jsou herci hrající kladné i záporné úlohy velicí kamarádi.

Yen-men, jeden z velikých východních myslitelů, učí: "Jestli si přeješ znát čistou pravdu, nesmíš se příliš zatěžovat myšlenkami, co je dobré a co je zlé. Roztržka mezi dobrem a zlem je jen nemoc naší mysli". Protože zlo neexistuje, potom lidský problém nevězí vhříchu, ale v nevědomosti. Ten, kdo vraždí, je vlastně chudinka, protože neví a neuvědomuje si, co dělá. Transcendentní meditace vyprazdňuje mysl, která je zbytečně zatížena iluzorními pojmy, jako je dobro a zlo. Skrze meditaci mysl přijme iluzorní podstatu hmotného světa, čímž prý docílí vyšší stupeň duchovní reality. Buddha sedící nehybně, bez citu, bez pohybu, bez zájmu, bez myšlenek, bez reakce na okolní hmotný svět je stadium dosažení dokonalého duchovního stavu. Člověk, který přestane věřit v Boha, nezačne věřit ničemu, nýbrž začne věřit čemukoliv. Panteismus je v podstatě nebezpečnější než ateistický humanismus, protože humanismus se z jakéhosi neopodstatněného důvodu přimyká ke svědomí, určité morálce, která vychází z křesťanství. Východní myšlení, panteismus, dovedené do důsledku, logicky ruší svědomí a morálku úplně.

* Třetím důsledkem panteismu je to, že znehodnocuje lidský život, přestože na povrchu vypadá, jako by jej vyzdvihoval lidským božstvím. Maharaši, otec transcendentního meditování, řekl: "Buď pevný a věz, že jsem bůh." Evangelisté Nového věku říkají, jsi bůh, jsem bůh, dohromady jsme bůh a společně s naším duchovním probuzením tvoříme boží království. Zbožňuj se, jsem světlo. Ano, zdá se to být protiřečení, ale právě tato víra znehodnocuje lidský život. Člověk je bůh, ale i zvířata, plevel a kamení jsou bůh. Není nic povznášejícího na lidském božství, jestliže ičerv a neštovicový virus je také bůh.

V Indii se tato všebožská víra důsledně uplatňuje a jak Indie vypadá, nemusíme rozvádět. Hlad, bída, nemoci, apatie, utrpení a nepředstavitelná hniloba a špína. Nic záviděníhodného. Jestliže jsem jenom duch a ne tělo, proč bych se měl trápit tím, že zmírám hlady. Nedostatek potravin v Indii, která je jednou z nejbohatších zemí, co se přírodních zdrojů týče, je způsoben panteistickým hinduismem. V Indii nezabijí ani krysu, vždyť je bůh. Dvacet procent potravin je v Indii sežráno krysami, což představuje vlak plný obilí, dlouhý zLos Angeles do New Yorku. Opice zničí 15% a dalších 15% potravin sežerou svaté krávy, které jsou důležitější než hladové děti. Jestliže je všechno bůh, potom si je vše rovno. Krysy nesmějí být zničeny, dobytek poražen, strom nesmí být rozřezán, a proto se topí sušenými kravskými lejny.

Vzpomínám si dobře, když jeden můj bývalý spolupracovník přijel zBangkoku v botách z hadí kůže, tak mně druhý, novověce založený inženýr řekl, že by si příště mohl nechat ušít boty z kůže svých dětí. Tento moderní vzdělanec by popřel, že má cokoliv společného s panteismem, jelikož věří jen "vědě", přesto jej panteismus dostal. Hadi a děti jeho kolegy měly na dně jeho myšlení stejnou hodnotu. Panteismus znehodnocuje lidský život a strhuje jej na zvířecí úroveň. Nevěřím, že by Západ klesl na úroveň Indie, ale panteisticky nesprávné chápání boha logicky vede k rovnoprávnosti krávy ačlověka. Kdykoliv člověk začne zbož- ňovat přírodu, stane se jejím poddaným. Na ostrově Bali, který je z 95% hinduistický, jsme navštívili netopýří chrám,kde se zapichovaly svíčky do netopýřích lejn. Věřící zbožně přinášejí své oběti do tohoto apodobných chrámů s vírou, že uctívají boha, jehož jsou součástí.

Nejen že panteismus degraduje člověka, ale degraduje i zvířata. Krávy vIndii nejsou vykrmené a zdravé jako krávy ve Švýcarsku. Švýcaři ještě nevěří, že kráva je bůh. Jejich krávy se mají lépe než jejich indické družky. Někteří nepanteisté se naučili podřizovat přírodu. Bůh dal člověku celou přírodu kpoužívání a podmanění. Pravda, zneužití přírody je druhý extrém. Být dobrým hospodářem přírody je jedna věc. Být zbožňovatelem přírody je věc druhá.

Dalším důsledkem panteismu je, že brzdí rozvoj vědy. Panteismus nás nabádá, abychom zbožňovali přírodu, protože příroda je ve skutečnosti bůh. Věda nás naopak vede k tomu, abychom přírodu obdělávali a využívali její zdroje, protože viditelný svět byl stvořen pro náš prospěch. Člověk je však zodpovědný Bohu, jak přírodu používá. Panteismus hmotnost přírody popírá atvrdí, že příroda je iluzorní. Vše je zredukováno do nějaké síly a neosobní energie, kterou nazývá bohem. Věda naopak potvrzuje realitu světa a vesmíru. Západní životní standard stojí na křesťanské víře, kde příroda není bohem, ale byla Bohem stvořena pro člověka. Západ dosáhl svého standardu, ne že by byl intelektuálně brilantnější než Východ. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, protože jsem na Východě žil a vím, že orientální hlavy šlapou jako hodinky. Západ dosáhl svého standardu proto, že byl biblí osvobozen od zbožňování přírody. Všimněme si, že právě ty národy, které budovaly na biblickém teismu, to dotáhly na poli technologickém, ekonomickém, kolonizačním, kulturním i ekologickém nejdál. Ti, co budují na ateismu, zničili přírodu ičlověka nejvíce. A ti, co vlastně nebudují vůbec, jsou v panteistickém pod- ručí přírody a zmírají v bídě.

Rozdíl mezi biblickým a panteistickým přístupem k přírodě nám dokreslí osobní zkušenost. Do Nového Delhi jsme přiletěli pozdě večer. Ráno nás vhotelu probudilo sluníčko a už zpostele jsem viděl korunu oďobaného stromu bez jediného lístečku s desítkami supů, hledících přímo do naší ložnice ze vzdálenosti sotva deseti metrů. Supům se ve velkoměstě daří dobře, vždyť tam stále nějaká ta kráva nebo krysa zdechne. VCurychu supi nejsou jen z toho důvodu, že krávy ve Švýcarsku neumírají stářím a krysy se vyhubí, protože žádné zvíře není bůh nebo převtělený předek. Již jsem řekl, že nevěřím, že to Západ dotáhne na indickou úroveň, ale příklad bot zhadí kůže by nás měl varovat. Ve Zjevení 13,7 se dočteme:

• A bylo jí dáno, aby vedla (ta šelma - Antikrist) válku proti svatým a aby nad nimi zvítězila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou; budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života.

Před vůdcem budou lidé klekat, budou jej zbožňovat jako boha. Vždy jsem si myslel, že moderní materialis- tický člověk nemůže zbožňovat, protože v boha nevěří. Ale novodobé panteistické všebožství připraví lidstvo k tomu, že budou v Antikristovi vidět boha bohů, vždyť sami budou bozi. Životní zkušenost mi to opakovaně potvrzuje.

- pst - pokračování příště