Stojíme na prahu nové doby. Po období útlaku se v celé naší společnosti otevírají nové výhledy a možnosti. Vše se přehodnocuje a odhalují se důsledky hluboké deformace mravního i hospodářského života. Rodí se nová předsevzetí, realizují se lidská práva, svoboda svědomí a vzájemná úcta.

Milý čtenáři,

minulou dobu nelze přejít bez sebezpytování. Vinu na každém mravním ovzduší neseme všichni, "nikdo nejsme jen obětí, ale všichni jsme zároveň jejími spolutvůrci", řekl pan prezident Havel.

Jsme vinni tím, že jsme se zřekli duchovního dědictví otců, mravně etických norem. Dějiny našeho národa svědčí o tom, že jeho cesta byla spojena vždy s bojem o Boží pravdu a pak také o sociální spravedlnost, osvobození od jařma cizí nadvlády a o vlastní sebeurčení. Stále bude platit:

• Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem (Žalm 33,12)

Ovšem, ne národu, jenž zaměňuje velikost ducha za bezbožnost.

Čím byla Bible našim národům? Byla zdrojem životní pravdy, potěšení a duchovní síly. Mistr Jan Hus ve chvíli, kdy mu odmítají v Kostnici vydat k obhajobě Bibli, říká: "... nevadí, vyjmu ji z paměti...". Znal ji nazpaměť a na základě Písma bojoval proti zlořádům v tehdejší společnosti. Byl velký ve víře v Boha a v oddanosti Boží pravdě.

Učitel Národů Jan Amos Komenský se ve svém Kšaftu sdílí se svou láskou k Bibli i národu takto: "Odkazuji tobě (národe) za dědictví knihu Boží, Bibli svatou... Přijmiž to tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá, a užívej toho ke slávě Boží a svému vzdělání!" Neobviňuje nás to? Tak vysoce cenili naši otcové a celý národ Boží slovo a víru v Boha, a svět je právem obdivoval. Pokud se tedy dá mluvit o velikosti našich národů v historii, pak to bylo tehdy, kdy Boha ctili a řídili se Jeho slovem.

Připojme ještě výrok prvního prezidenta T. G. Masaryka: "Nedovedu si představit našeho člověka, který rostl bez znalosti Ježíše, jeho učení a dějin křesťanství." - My si však dnes už "našeho člověka" rostoucího bez těchto vysokých mravních a duchovních zásad představit dovedeme se všemi neblahými a děsivými důsledky.

Ateistická ideologie selhala a navíc přinesla neblahé ovoce. - Jaké? Člověk žijící bez úcty k Bohu ztratil životní orientaci, stal se pouhým konzumentem - spotřebitelem a požitkářem bez vlastní vůle a úsudku, ztratil smysl pro velikost života, pro pravdu, lásku, spravedlnost a odpuštění.

Všechny tyto hodnoty jsou obsaženy v Bibli - v Božím slově - jako etické hodnoty první kategorie, jako základní principy života. V celé kráse byly zjeveny v osobě a díle Pána Ježíše Krista, Božího Syna. O tom všem hovoří evangelia.

Kdosi řekl: "Vezměte národu Bibli a zhasli jste světlo. Odejměte ji z rodin, ze škol, z nemocnic, úřadů a soudních síní, čekejte dvacet let a zděsíte se následků a temných sil." Tato slova by námi měla zatřást. Stalo se! - Bože, odpusť těm, kteří vzali národu Tvé slovo, odpusť nám, že jsme to dovolili. Dovol nám znovu otevřít Tvé Slovo a rozsvítit světla Tvé pravdy a lásky v našich rodinách.

V současné době se sčítají škody způsobené dlouholetou stagnací v oblasti hospodářské, ekonomické, ekologické. Vše lze snadno vyčíslit a časem nějak vyrovnat, ale duchovně mravní škody vyčíslit a nahradit nelze ničím. Zabraňme dalším škodám na duši. Národe, vrať se k Bohu, ke Kristu. Jsme vinni! Vězme, že BIBLE NA LAVICI OBŽALOVANÝCH NIKDY NEBUDE, ale bude tam opět jen člověk, vzbouřenec proti věčně platným principům života.

Bůh miluje člověka, dokázal to tím, že přišel v Kristu na svět. V něm byl život a chce, aby mocný proud života vytryskl i v nás. "Pravda a láska musí zvítězit" - nádherné heslo, ale jeho trvalost je možná jen ve spojení s tím, který je Pravdou a Láskou! Proto: Tolle et Lege - vezmi a čti!

K tomu byl donucen ve vyhnanství Napoleon I. Bonaparte. Začal studovat Bibli a učinila na něho velký dojem. Říká: Znám lidi a říkám vám, že Ježíš není člověk ... Přišel na svět, aby zjevil tajemství nebes a zákony ducha. Alexandr, Caesar, Karel Veliký a já jsme založili veliké říše; na čem jsme však založili dílo svého génia? - Na násilí. Jen Ježíš založil své království na lásce. Umírám předčasně, mé tělo bude předáno zemi. Takový osud čeká velkého Napoleona. Jak velká propast mezi mou hlubokou bídou a věčným královstvím Kristovým, které je kázáno, milováno a vyvyšováno a rozprostírá se po celém světě!"

Pán Ježíš Kristus řekl:

• Království mé není z tohoto světa... (Jan 18,36)

• Království Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost, pokoj a radost vDuchu svatém. (Řím 14,17)

-šek-